V posledních dvou dnech na 51. zasedání Rady OSN pro lidská práva vyjádřil čínský zástupce vážné znepokojení nad diskriminačním prosazováním zákonů vůči etnickým menšinám donucovacími orgány Spojených států a dalších zemí a požádal je, aby čelily svému vlastnímu závažnému rasismu a rasové diskriminaci a účinně prováděly Durbanskou deklaraci a akční program, aby se neopakovaly tragédie George Floyda.

„Nemůžu dýchat.“ – Toto je věta, kterou zanechal George Floyd, Afroameričan, který byl zabit tím, že na něm klečel bílý policista ve Spojených státech v květnu roku 2020. Tato tragédie vyvolala rozsáhlé protesty a nepokoje napříč Spojenými státy, ale nedonutila americké úřady se poučit ze svých chyb. Podle statistik jeden rok po Floydově tragédii policie ve Spojených státech zabila nejméně 229 Afroameričanů. Od začátku tohoto roku došlo k řadě násilných incidentů ze strany policie ve Spojených státech proti Afroameričanům. Krutost prostředků vymáhání práva je ohavná.

Tyto tragédie opakovaně odhalily pokrytectví amerických lidských práv a jasně ukázaly, že americká společnost není takzvaným „demokratickým“ rájem, kterým se politici chlubí, nýbrž morbidní společností, ve které je ohroženo i základní právo lidí na život.

Proč se ve Spojených státech neustále objevuje násilí proti Afroameričanům? V závěru to odráží hluboce zakořeněný rasismus v americké společnosti. Od zlého a temného obchodu s otroky a krvavého vyhánění a zabíjení Indiánů v historii až po špatnou situaci a tragické zkušenosti Afroameričanů a dalších menšin v současnosti, americká „bílá nadřazenost“ ani na chvíli nezmizela. Po vypuknutí epidemie COVID-19 se různé rozpory v americké společnosti zesílily. V rámci slabé reakce proti epidemii američtí politici využívají etnické menšiny jako „obětní beránky“, což dále zesiluje rasové konflikty a nenávist.

Michael Tesler, americký politický vědec, poukázal na to, že stále více Američanů věří, že Spojené státy nedosáhly skutečného rasového pokroku v posledních padesáti letech a podíl lidí, kteří souhlasí s tím, že „Afroameričané trpí velkou diskriminací“, se zvýšil z 19 procent v roce 2013 na 50 procent v roce 2020. Ve skutečnosti, kromě Afroameričanů, byli kvůli epidemii a diskriminační politice vlády Spojených států také marginalizováni asijští Američané, muslimové a další menšiny a skupiny ve Spojených státech. Jejich práva byla porušena a byli vždy ohroženi násilím.

Mnoho analytiků poukázalo na to, že v sociální realitě Spojených států se etnickým menšinám věnuje symbolická pozornost pouze tehdy, když to vyžaduje „volební politika“, a američtí politici nemají zájem a motivaci zlepšit sociální půdu, kde roste rasismus, a různé institucionální problémy. Dokud nebudou vyřešeny hluboce zakořeněné sociální problémy, jako je diskriminace na základě identity, propast v dostupnosti vzdělání a soudní bezpečnost, budou ve Spojených státech nadále probíhat extrémní události vyvolané rasismem.

Durbanské prohlášení a akční program přijaté Valným shromážděním OSN před 21 lety zdůraznily, že je zapotřebí vnitrostátních a mezinárodních opatření v boji proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související nesnášenlivosti, aby bylo zajištěno plné požívání všech lidských práv. V srpnu letošního roku kritizoval Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace hluboce zakořeněnou rasovou diskriminaci ve Spojených státech, když hodnotil provádění Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. Na 51. zasedání Rady OSN pro lidská práva vyzvali účastníci Spojené státy, aby přijaly konkrétní opatření k řešení systémového rasismu.

Vzhledem k těmto kritikám ze strany mezinárodního společenství by Spojené státy neměly předstírat, že neslyší, ale měly by je brát jako hnací sílu ke zlepšení situace v oblasti lidských práv v zemi. Měly by komplexně přezkoumat a změnit své diskriminující zákony, politiky a opatření, důkladně vyšetřovat případy násilného vymáhání práva, vést pachatele k odpovědnosti a odškodňovat oběti. Když Spojené státy zasahují do jiných zemí ve jménu lidských práv, měly by nejprve napravit svou špatnou situaci v oblasti lidských práv a zamést si před vlastním prahem. (Kl)