Napětí na Korejském poloostrově je opět vysoké.

Korejská lidově demokratická republika (KLDR) vystřelila 6. října dvě další balistické střely směrem k východním vodám a nasměrovala eskadru dvanácti stíhacích letadel v blízkosti vzdušného prostoru Korejské republiky (ROK). Jednalo se o šestý test balistických raket KLDR během posledních dvou týdnů – včetně toho ze 4. října, kdy raketa letěla nad Japonskem, a který přišel den po setkání Rady bezpečnosti OSN k projednání situace na poloostrově.

Pokud se budeme řídit rétorikou, kterou USA a jejich spojenci tradičně prosazují, jako to udělali na středečním zasedání Rady bezpečnosti OSN, zdá se, že Pchjongjang je výhradně zodpovědný za zvýšené napětí na poloostrově.

„Tyto starty porušují několik rezolucí Rady bezpečnosti a představují hrozbu nejen pro region, ale pro celé mezinárodní společenství,“ uvedla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfieldová, která představila společné prohlášení na zasedání Rady bezpečnosti OSN jménem hrstky spojenců včetně ROK a Japonska.

„Nebudeme mlčet, když KLDR podkopává globální situaci nešíření jaderných zbraní a ohrožuje mezinárodní společenství,“ uvedla vyslankyně USA, když vyzvala všechny členské státy OSN, a zejména členy Rady bezpečnosti OSN, aby se připojili k Washingtonu a odsoudili „bezohledné chování Pchjongjangu“.

To, co tato rétorika pohodlně, nebo spíše záměrně přehlíží, je neúnavné desetiletí trvající podněcování Washingtonu proti KLDR - včetně probíhajících společných vojenských cvičení USA a ROK, které jsou jádrem nestabilní situace na Korejském poloostrově. V rámci těchto cvičení došlo k přemístění jaderné letecké lodě USS Ronald Reagan do korejských vod a ke společnému bombardování a raketovému cvičení.

KLDR odůvodnila své testy jako nezbytná protiopatření proti společným vojenským cvičením USA a ROK, když obvinila Washington ze zesilujícího vojenského napětí v regionu. Každý objektivní pozorovatel by souhlasil s tím, že na tvrzeních Pchjongjangu něco je.

Nedávné množství raketových odpalů KLDR by proto nemělo být vnímáno izolovaně, ale jako reakce na nejnovější americkou provokaci spolu s relevantním historickým pozadím a kontextem, což bylo správně zdůrazněno čínským vyslancem v OSN na středečním zasedání Rady bezpečnosti OSN.

„Všimli jsme si nedávných odpalů KLDR a všimli jsme si také několika společných vojenských cvičení, která v poslední době uskutečnily USA a další země v regionu. Krátké zkoumání ukáže, že testovací aktivity KLDR proběhly buď před nebo po takových vojenských cvičeních a neexistovaly izolovaně,“ uvedl čínský velvyslanec při OSN Geng Shuang.

Americká příručka pro provokace

Provokace přichází od USA tak přirozeně, že se téměř staly nedílnou součástí oficiální zahraniční politiky Washingtonu a vojenské doktríny proti jeho vnímaným nepřátelům nebo protivníkům. Tato americká politika je prováděna prostřednictvím řady nástrojů, jako jsou trestná politická a ekonomická opatření, včetně sankcí a obchodních válek, společná vojenská cvičení zaměřená na konkrétní země, a shromáždění nebo donucení spojenců vytvořit malé regionální kliky, aby tyto země zastrašovaly.

A v okamžiku, kdy se země zaměří na reakci způsobem, který považuje za vhodný pro své národní a suverénní zájmy, Washington křičí a viní právě tuto zemi, kterou systematicky zahnal do kouta a podněcoval, jako provokující a vyzývá k mezinárodním akcím.

To je klíčová strategie v „americké příručce pro provokace“ a člověk může snadno odhalit stopy tohoto vzorce, který je stále dokola dodržován nejen při jednáních Washingtonu s KLDR, ale také s Čínou, Ruskem, Íránem, Sýrií a dalšími zeměmi. Vojenská přítomnost USA v různých částech světa nevyhnutelně vyvolala více válek a regionálních konfliktů, než přinesla mír a stabilitu. Kdo si neuvědomuje katastrofální důsledky amerického zásahu do situace v Iráku, Sýrii, Afghánistánu a v poslední době Ukrajiny?

Korejský poloostrov není jiný. Je třeba uznat, že krize na poloostrově je složitá, a ne tak černobílá, jak by USA chtěly, aby svět věřil. Jádrem je konfrontace mezi USA a KLDR, která vedla k masivnímu nasazení amerického vojenského materiálu a personálu v rámci ROK a okolo ní. Přítomnost amerického systému protijaderných zbraní nejen zvyšuje tlak, ale vážně podkopává globální systém nešíření jaderných zbraní.

Americká vojenská přítomnost bezpochyby zhoršuje napětí na Korejském poloostrově a je hlavním faktorem nestability v regionu i v přilehlých oblastech. Není to armáda KLDR, která cestovala tisíce mil, aby zastrašila USA, ale naopak.

Přestože za administrativy bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Washington podnikl několik malých kroků ke zlepšení situace, které zahrnovaly dvě vrcholná setkání mezi tehdejším prezidentem USA a vůdcem KLDR Kim Čong-unem v Singapuru (v červnu roku 2018) a v Hanoji ve Vietnamu (v únoru roku 2019), Spojené státy od té doby nešťastně selhaly v reciproční odpovědi na pozitivní opatření KLDR. USA neuznaly denuklearizační opatření přijatá KLDR a zároveň ignorovaly její legitimní a rozumné obavy. Výsledkem je, že historický dialog KLDR-USA iniciovaný Trumpovou administrativou se dostal do slepé uličky.

I když jsou vztahy KLDR-USA stále omezené kvůli nedůvěře, USA tlačí na posílení svých vojenských aliancí v asijsko-tichomořském regionu a na zvýšení rizika vojenské konkurence a konfliktu v jaderné otázce. Nezodpovědné akce Spojených států ještě více otravují regionální bezpečnostní prostředí. Vzhledem k tlaku USA na regionální spojence, jako jsou Japonsko a ROK, ke konfrontaci s KLDR, zvýšené napětí na Korejském poloostrově je sotva překvapivé.

Čína: Dialog a konzultace jsou jediný způsob

Čína se domnívá, že dialog a konzultace jsou jediným způsobem, jak vyřešit otázku Korejského poloostrova. Minulost ukázala, že když dialog uspěje, převládá na poloostrově relativní stabilita. „Vyzýváme USA, aby přijaly konkrétní kroky, prokázaly svou upřímnost a efektivně řešily legitimní a rozumné obavy KLDR, aby vytvořily podmínky pro obnovení dialogu,“ uvedl čínský vyslanec v OSN Geng Shuang.

Je rovněž povinností Rady bezpečnosti OSN hrát v této záležitosti konstruktivní úlohu, namísto toho, aby se spoléhala pouze na silnou jednostrannou rétoriku nebo tlak vedený USA. Diskuse a jednání Rady bezpečnosti OSN by měly přispět k uvolnění, nikoli k eskalaci situace. Měly by podporovat obnovení dialogu, namísto prohlubování rozdílů, a vytvářet jednotu, namísto rozdělení.

V tomto rámci Čína a Rusko společně předložily usnesení o KLDR s cílem zmírnit humanitární situaci na místě, vytvořit příznivou atmosféru pro vzájemnou důvěru mezi všemi stranami a pro obnovení dialogu a vnést impuls pro politické urovnání otázky Korejského poloostrova. Členové Rady bezpečnosti OSN musí tento návrh textu, který je stále na stole, vážně, objektivně, bez předsudků a aktivně zvážit. (Kl)