Čína potvrzuje svou pozici preferované destinace pro zahraniční investice

2022-10-11 16:40:29
Sdílej:

Autor: Matteo Giovannini je finanční profesionál v Průmyslové a obchodní bance Číny v Pekingu a člen čínské pracovní skupiny italského ministerstva hospodářského rozvoje. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Podle ekonomických učebnic se přímé zahraniční investice (PZI) vztahují na kapitál investovaný v zemi, která poskytuje vysoce standardní ekosystém výroby a služeb pro místní spotřebitele a globální trhy. Přímý výsledek takové strategie nasazení kapitálu signalizuje nejen důvěru investorů v hospodářský a geopolitický stav hostitelské země, ale také ochotu zúčastněných stran propojit národní ekonomiky.

V tomto smyslu neexistuje místo, kde by tento jev byl patrnější než v Číně.

Podle čínské Státní správy devizových měn (SAFE), která nedávno oznámila předběžné údaje z platební bilance v první polovině roku 2022, dosáhl čistý příliv přímých investic do Číny v první polovině roku 2022 149,6 miliardy amerických dolarů, což dokazuje, že čínský trh zůstává pólem magnetické přitažlivosti pro zahraniční kapitál.

Skutečnost, že čínský trh je důležitým cílem zahraničních investic, není nic nového, protože od doby, kdy Čína vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001, pomohl velký příliv kapitálu ekonomice této země růst vysokým a konstantním tempem, což z chudého národa udělalo druhou největší ekonomiku na světě.

Pro zemi, jako je Čína, představují zahraniční investice klíčovou složku při podpoře domácího rozvoje a pomáhají její ekonomice zůstat konkurenceschopná na globálním trhu. Je to proto, že PZI jako klíčový ukazatel úrovně mezinárodní integrace prostřednictvím dlouhodobých vazeb mezi světovými ekonomikami zůstávají důležitým nástrojem hospodářského rozvoje.

Obrovská velikost trhu čínské ekonomiky a související potenciál růstu trhu jsou pravděpodobně nejviditelnějším faktorem atraktivity a něco, co si zahraniční společnosti nemohou dovolit ignorovat. V loňském roce čínský HDP rostl o 8,1 procenta a dosáhl asi 18 bilionů dolarů. Tímto tempem čínská ekonomika překonala ekonomiku celé sedmadvacítky zemí Evropské unie, která vzrostla na 15,73 bilionu dolarů.

Silný rozvoj infrastruktury, který začal na počátku devadesátých let, odlišuje Čínu od mnoha dalších rozvíjejících se zemí včetně Indie. Možnost usnadnit dojíždění zaměstnanců a přepravu zboží po silnicích, dálnicích, mostech a vysokorychlostních železnicích se stává prvkem, který podporuje růst podnikání. To je něco velmi atraktivního pro zahraniční investory, kteří mohou získat silné výnosy z pozitivní kombinace nižších transakčních nákladů, vyšší efektivity a zvýšených zisků.

Inovace jsou dalším faktorem, který přispívá k tomu, že Čína je pro zahraniční investory nezbytným cílem. Tato druhá největší ekonomika světa se v průběhu let stala úrodnou půdou pro rozvoj technologického pokroku a místem, kde jsou implementovány nové obchodní modely. Jedinečnou výhodou Číny je velikost její populace používající internet – ohromující 1,05 miliardy uživatelů, což je více než ve Spojených státech a EU dohromady.

Kromě toho je tu skutečnost, že téměř 800 milionů lidí v Číně denně platí prostřednictvím mobilních zařízení, což je osmkrát více než v USA. Tato skutečnost činí Čínu lídrem v rozvíjejícím se odvětví finančních technologií. V Číně mohou být zahraniční investoři snadno vystaveni novým technologickým aplikacím, které by mohly být později implementovány zpět do zemí původu investorů.

Existence vysoce vzdělané a konkurenceschopné pracovní síly těží z rychlého vzestupu domácích univerzit ve světovém žebříčku, kterému kdysi dominovaly USA a Velká Británie.

Obchodní bariéry, jako jsou cla a kvóty, obvykle odrazují investory od alokace kapitálu v zemi kvůli uměle nafouknutým cenám, které oslabují poptávku v zahraničí. Aktivní účast Číny na globálním trhu prostřednictvím iniciativ šetrných k vývozu, jako jsou regionální a mezinárodní dohody o volném obchodu, proto představuje hnací motor, který podporuje příliv přímých investic do Číny.

V posledních desetiletích Čína realizovala řadu iniciativ na optimalizaci a zlepšení svého podnikatelského prostředí. Od roku 2012 zaznamenalo čínské tržní hospodářství významný pokrok prostřednictvím reforem zaměřených na zlepšení kvality tržního systému, zlepšení alokace tržních zdrojů a poskytnutí silnějších právních záruk pro investory. V důsledku toho čínské hodnocení ve zprávě o podnikání Světové banky stouplo z 96. místa v roce 2013 na 31. místo v roce 2020.

Nyní je v zájmu čínského vedení vytrvat v podpoře příznivého podnikatelského prostředí a využít jedinečné charakteristiky země - politické a sociální stability, aby udržela a případně zvýšila úroveň konkurenceschopnosti národa na globálních trzích.

V desetiletí, kdy bude korunováno dlouhodobé úsilí Číny stát se největší světovou ekonomikou, budou zahraniční investice i nadále hrát důležitou roli v čínské ekonomice.

Jia

Our Privacy Statement & Cookie Policy

By continuing to browse our site you agree to our use of cookies, revised Privacy Policy. You can change your cookie settings through your browser.
I agree