Čína otevře největší hybridní elektrárnu na světě v roce 2023

2022-10-11 14:48:55
Sdílej:

 

Snímek: Vodní elektrárna Lianghekou (Liang-che-kchou) na řece Yalong (Ja-lung) v čínské tibetské autonomní prefektuře Garze v jihozápadní čínské provincii Sichuan (S´-čchuan). /CFP 

Čína modernizuje významnou vodní elektrárnu v rámci největšího světového hybridního energetického projektu, který bude vyrábět elektřinu z vodní energie a fotovoltaicky.

Solární elektrárna Kela (Kche-la) bude postavena v jihozápadní čínské provincii Sichuan (S´-čchuan) v blízkosti vodní elektrárny Lianghekou (Liang-che-kchou), která se nachází na řece Yalong (Ja-lung), s výrobní kapacitou 1 milion kW. Solární panely budou instalovány v horách v nadmořské výšce až 4.600 metrů s kapacitou dalšího 1 milionu kW. Předpokládá se, že po dokončení v roce 2023 bude projekt provozovat po dobu 1.735 hodin v roce s průměrnou roční výkonovou kapacitou 2 miliardy kilowatthodin.

Čína zavádí čisté energetické postupy, jelikož se snaží dosáhnout maxima uhlíkových emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality před rokem 2060.

Elektrárna Kela pomůže snížit emise oxidu uhličitého o více než 1,6 milionu tun, což je podle Qi Ningchuna (Čchi Ning-čchun) předsedy společnosti Yalong River Hydropower Development Co. Ltd., která projekt provozuje, ekvivalent spálení 600.000 tun uhlí.

Elektrárna Kela bude doplňkovým zdrojem energie vodní elektrárny, protože výstupy obou elektráren se v průběhu roku výrazně mění.

Řeka Yalong, která proudí v provincii Sichuan, je hlavním přítokem řeky Jang-c‘ orientovaným z Qinghaisko-tibetské (Čchinghajsko-tibetské) náhorní plošiny. Ale průtok vody je v zimě výrazně nižší. Vodní elektrárna vyrábí nejvíce elektřiny v létě, zatímco nejlepší období pro solární elektrárny jako Kela je podzim a jaro.

Problém fotovoltaických elektráren je, že výkon kolísá během dne. Výkon vrcholí v poledne při plném slunečním světle, ale v noci se nevyrábí žádná energie. Takové výkyvy v dodávkách by mohly ovlivnit stabilitu provozu sítě. Kombinací využití dvou typů zdrojů energie do jedné stanice získá energetická síť nejen rostoucí množství elektřiny, ale také mnohem stabilnější dodávku energie.

Fotovoltaická stanice Kela odešle elektřinu do vodní elektrárny, která je připojena k národní síti, takže obě komponenty mohou pomoci snížit denní a sezónní nestabilitu ve výkonu.

Stavební výzvy

Elektrárna Kela je stavěna v méně rozvinutém regionu v Sichuanu a očekává se, že výrazně podpoří místní ekonomiku. Po výstavbě se očekává, že přispěje 150 miliony yuany (21 milionů dolarů) na roční zdanění a vytvoří více než tři tisíce pracovních míst pro místní obyvatele.

Aby mohli místní pastýři nadále krmit své krávy a ovce v této oblasti, budou solární panely vyvýšeny o 1,8 metru nad přírodní pastviny.

Stavba masivní solární farmy na pevné plošině více než 4.000 metrů nad hladinou moře není pro inženýry snadný úkol. Mezi největší výzvy patří extrémní počasí a vysoké požadavky na ochranu životního prostředí.

Stavitelé využívají špičkové technologie, od umělé inteligence po pokročilé geografické technologie, aby se zabránilo škodám na životním prostředí.

Inženýři vytvořili digitální modely, které simulují stavební práce před samotným provedením na staveništi, aby omezili škody na životním prostředí. Experimenty pomohly poskytnout užitečné referenční body pro výstavbu dalších projektů čisté energie ve vysokých nadmořských výškách, řekl zástupce ředitele národního výzkumného centra specializujícího se na technologie dálkového průzkumu Shen Zhanfeng (Šen Čan-feng).

Inteligentní stavební technologie mohou podle Shena poskytovat technickou podporu a zajistit stabilní provoz elektrárny.

Elektrárna Kela také přijme některé z nejnovějších informačních technologií. K detekci poruch zařízení bude využita vysoce počítačově řízená operační platforma vybavená velkými daty a samoučícími se technologiemi AI.

Čína otevírá největší světový projekt čisté výroby vodíku za pomocí uhlí

Největší světový projekt čisté výroby vodíku za pomocí uhlí využívající domácí čínskou patentovanou technologii byl oficiálně uveden do provozu ve městě Yulin (Jü-lin) v centrální čínské provincii Shaanxi (Šen-si), což poskytuje podporu čínské zelené transformaci.

Zařízení, které využívá jako surovinu uhlí, má celkovou kapacitu výroby 350.000 tun vodíku ročně.

Toto zařízení pro výrobu vodíku za pomocí uhlí využívá technologii adsorpce tlakovým výkyvem vyvinutou čínským Jihozápadním ústavem pro výzkum a design pro chemický průmysl (Southwest Research and Design Institute of Chemical Industry), což je výzkumný ústav spojený se státem vlastněným chemickým gigantem Sinochem.

Jako inovativní metoda efektivního využití uhlí má tato technologie prvořadý význam pro energetickou bezpečnost Číny, sociální a ekonomický rozvoj a zlepšení životního prostředí, komentovala to nedávno státní Čínská centrální televize.

Výzkumný ústav uvedl, že na základě roční provozní doby 8.000 hodin sníží projekt emise oxidu uhličitého o asi 220.000 tun ročně.

Čína si stanovila cíl dosáhnout maxima emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060.

Podíl spotřeby uhlí v zemi klesl podle oficiálních údajů z 65,8 procenta v roce 2014 na 56 procent v roce 2021.

 

Our Privacy Statement & Cookie Policy

By continuing to browse our site you agree to our use of cookies, revised Privacy Policy. You can change your cookie settings through your browser.
I agree