Ekonomka Ilona Švihlíková hovořila nedávno ve Slovenském domě v Praze o energetické chudobě v Česku, stále větší závislosti ČR na nadnárodních strukturách a potřebě politické odvahy k prosazování národních zájmů.

Na začátku debaty se Švihlíková věnovala obecně krizovým jevům. V této souvislosti uvedla, že se domnívá, že situace v krizích je pozitivní v tom, že najednou jsou vidět nejrůznější vazby. „To, co je za běžného provozu skryto, je najednou velmi dobře vidět a zároveň se ukazuje, kdo kde stojí,“ vysvětlila přední česká ekonomka s tím, že je to někdy smutný pohled, ale na druhou stranu i velmi užitečný. Poté uvedla typický krizový příklad – problémy s elektřinou.

Švihlíková zdůraznila, že Česká republika je čistým vývozcem elektřiny, vyrábí ji velmi levně a plynové elektrárny de facto ČR nepotřebuje, dokáže se bez nich obejít. „Přesto čelíme a čelit budeme s touto vládou energetické chudobě a do velkých problémů se dostávají i firmy. Oficiální zdůvodnění od vlády je, že musíme jít přes burzu, protože pokud bychom to neudělali, tak nás ostatní potrestají prý tím, že nám nedodají plyn nebo ropu,“ vysvětlila Švihlíková a dodala, že nic více nemůže být větší známkou závislosti, jakési kolonie, než právě tato situace.

„To je naprosté ignorování národních zájmů a je to politika, která už ale opravdu existenčně ohrožuje jak národ, tak samozřejmě i firmy, které na tom území působí,“ dodala ekonomka s tím, že na výše uvedeném je znát, že soupeří vazba k tomu českému, k tomu domácímu, s jakousi nadnárodní loajalitou nebo spíše strachem z nadnárodních struktur.

Poté dodala, že v její kapitole v knize Svrchovanost/Zvrchovanosť, která byla na této akci prezentována a pokřtěna, napsala celou řadu návrhů, které se týkají právě třeba státního vlastnictví klíčové infrastruktury. V době, kdy toto psala, tak to nebylo podle ní tak intenzivně viditelné, jako je to vidět v současné době.

„Vidíte rozdíly mezi zeměmi, které prostě mají svoje zásobníky pod vlastnickou kontrolou a mají své rafinérie. A pak země, které to všechno nechaly ideologicky zprivatizovat,“ zdůraznila Švihlíková a vyzdvihla potřebu si uvědomit, že k prosazování svrchovanosti, to znamená k prosazování národního zájmu, je potřeba mít politickou odvahu, protože takový politik se nutně dostane do konfliktu s vyšší mocí.

V samotném závěru se Švihlíková věnovala fenoménu politické odvahy, který je podle ní nesmírně důležitý a zmíněná propojenost mezi tím ekonomickým a politickým rozhodováním je podle jejího názoru jednoznačně vidět. „A to právě ve chvíli, kdy jste kolonie, kdy je ta závislost na jiných zemích ekonomicky nebo na jiných aktérech značná, což je zrovna náš případ, který se tady tvořil třicet let,“ vysvětlila ekonomka s tím, že nejsou potřeba pro takové situace politici nebo státníci, protože ti jsou naopak nebezpeční. „Vy potřebujete obsluhu, která bude zabezpečovat ne vaše, ale zahraniční zájmy,“ uzavřela Švihlíková.

Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze