LNG terminál Tianjin mezi fotografiemi Sinopec: cnsphoto

Letošní zima budí v celém světě obavy. Vzhledem k výpadkům ruských dodávek energetických komodit do EU v souvislosti s Ukrajinskou krizí a sabotážemi plynovodů dochází k přetížení produkčních, dopravních a skladovacích kapacit ve zbytku světa a stejně nejsou dost velké, aby výpadky plně nahradily. Např. vybudování terminálů na kapalný zemní plyn LNG v Evropě a potřebných rozvodů a skladů by vyžadoval tak asi 100 miliard Eur investic, a trvalo by to roky. Ani producenti a dodavatelé energetických surovin, jako ropné státy OPEC nemají v úmyslu investovat do nových infrastruktur, produkčních, skladovacích a dopravních kapacit, protože každý investor do takových projektů, chce mít jistotu, že po dobu kalkulované životnosti investice, bude dostatečná poptávka, aby se investice vyplatily. A takovou jistotu, že nejde jen o přechodný stav, nikdo nemá, a tak nikdo do takového rozšiřování kapacit neinvestuje.

Ani určité přehřátí produkce se současnými kapacitami se výrobcům a dodavatelům moc nelíbí. Kdyby se např. držela výroba ropy a plynu na maximu i za cenu třeba odkládání odstávek zařízení kvůli plánované údržbě, přineslo by to v blízké době nepříjemné potíže se zvýšenou poruchovostí, nákladností aj. A po měsících zvýšené výroby a před zimními měsíci, je třeba provést nemalou údržbu, a tak např. rozhodnutí OPEC o snížení produkce ropy je naprosto pochopitelné i z technického hlediska a rozzuřená Bidenova administrativa, která si myslela, že drží v ruce taktovku globálního dirigenta trhů, s tím nic nenadělá. Fyzická a ekonomická realita jsou mocnější než Bílý dům. Vzhledem k nadcházejícímu zimnímu období např. Rusko na zimu odstaví své uhelné doly na Sibiři. A i výrobci uhlí v mírném pásmu po celé severní polokouli budou mít obtížnější časy.

Před letošní zimou je tedy nutné zásobit se palivy více než kdy jindy. I s tím ovšem mohou být potíže. Vyžaduje to kapacitu a třeba EU nemá na skladování plynu a ropy takové kapacity, jaké by letos potřebovala. Nebudovaly se, protože vyžadují značné investice a skladování je drahé. Když byly spolehlivě dostatečné dodávky, tak se prostě nevyplatily, teď ale chybí a vytvořit je mohou jen roky astronomických investic.

Čína však vždy považovala energetiku za vrcholnou prioritu, a tak se před zimou zásobuje, co to jen jde. Zastavila už i dodávky LNG do Evropy, aby jich na zimu měla sama dost. A tvorba zimních zásob paliv se zatím i přes potíže s dodávkami na světovém trhu daří a obvykle za dobrou cenu a ne za ty vybičované ceny, s jakými se momentálně potýká např. EU. Částečně díky tomu, že se podařilo dobře zvýšit domácí energetickou produkci, vybudovat potrubí a dopravní infrastruktury pro spolehlivé dodávky plynu, ropy a uhlí z Ruska, Střední Asie a Mongolska. A i námořní přístavy mají dobrou kapacitu k dodávkám odjinud. Netřeba se tedy na světových trzích cenově přetahovat o dodatečné dodávky.

V Číně, která se z nedávných rozvratů světových obchodních řetězců i její vlastní produkce během záplav vyvolaných klimatickým jevem La Nina dobře poučila, se zrychlil geologický průzkum a otvírání nové těžby zejména ropy a plynu včetně těžby těchto uhlovodíků z mořského dna. Tyto kapacity se nachází v oblastech, kde ta těžba občas naráží na potíže více než třeba podobná těžba v Evropě či USA, včetně narušení provozu třeba tajfuny. Čínský největší producent ropy a plynu z mořského dna China National Offshore Oil Corp. si však libuje, že potíže, se kterými se v nedávné minulosti potýkali, jsou překonány a jejich produkce je teď velice spolehlivá a že během zimy a počátku jara očekávají, že z moře dodají asi tak 10 miliard kubických metrů plynu. Největší vrtné pole zemního plynu, kde se těží zčásti i ropa PetroChina Changqing dodávající asi čtvrtinu čínských domácích dodávek plynu zvedlo svoji produkci o 10 milionů kubických metrů zemního plynu denně.

Čína očekává, že tuto zimu spotřebuje zhruba stejné množství energie, jaké potřebovala i v předchozích letech. Snížit spotřebu energie je totiž prakticky nemožné bez snížení produkce ekonomiky. Ale na rozdíl od třeba Evropy na ni vzepětí cen energetických komodit díky výše popisovanému moc velký dopad mít nebude a přes zimu si asi svou pozici spolehlivé dílny světa, která má energii na svou výrobu, zachová.

Samozřejmě, že mírný vzestup cen energií se ani Číně nevyhnul, ale spolehliví dodavatelé po nově vybudovaných dopravních infrastrukturách z přilehlé Asie včetně Ruska, prozíravě budované skladovací kapacity aj. Čínu od letošní energetické pohromy nejspíš dobře zaštítí, takže nedostatek ani přehnané ceny hrozit nebudou. Také rozsáhlá domácí těžba zejména zemního plynu se promítá do příznivých cen této komodity na domácím trhu a do vyjednávací pozice se zahraničními dodavateli.

Od ledna do srpna letošního roku vyprodukovala Čína 143 miliard kubických metrů zemního plynu, tj. oproti loňsku nárůst o 5,5 procenta. Podle předpovědí Zprávy o čínském rozvoji zemního plynu (2022) by letošní produkce plynu měla být 220 miliard kubických metrů, tj. o asi 10 miliard kubických metrů více než loni.

V současnosti poptávku po zemním plynu pokrývá Čína z asi 55 procent vlastní produkcí a tato produkce i přes nově vybudované plynovody z Ruska, Kazachstánu aj. neustále roste. Jenže čínští experti nečekají, že by 45 procentní podíl dodávek plynu ze zahraničí klesal. V rostoucí čínské ekonomice, které se tak čistý zdroj jako plyn málo zatěžující životní prostředí líbí, poptávka po plynu pořád významně roste.

Zatím i přes obrovitý rozvoj doplňkových zdrojů energie jako solární a větrná energie budovaných v ohromném rozsahu, budování nových hydroelektráren a stavbu nových jaderných elektrárenských kapacit zůstávají dodávky paliv a jejich diverzifikace ze zahraničí spolu s budováním skladovacích možností zajišťujících stabilitu i v časech potíží jako tržní rozvraty či přírodní katastrofy stejně klíčové.

Čína např. buduje kapacity, aby si zajistila zvyšující se dodávky uhlí z Mongolska, a zároveň rozšiřuje domácí produkci uhlí. Ta letos i přes potíže během záplav, které vyřadily dočasně řadu dolů z provozu, vzrostla za prvních osm měsíců na 2,93 miliardy tun, což je meziročně nárůst o 11 procent. Čína se zjištěnými uhelnými rezervami 143 197 miliardy tun je ve světě po USA, Rusku a Austrálii na čtvrtém místě.

Čínské vedení si trvale uvědomuje klíčovou roli energetiky pro ekonomickou prosperitu, její rozvoj a stabilitu. Proto roky prozíravě buduje potřebné kapacity, zásoby, uzavírá dlouhodobé smlouvy a buduje nové zásobovací trasy, aby i v dobách globálních ekonomických potíží měla země dost spolehlivé a levné energie.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze