Ve Spojených státech, když lidé mluví o „akciových bozích na Kapitolu“, myslí nejprve na Nancy Pelosiovou, předsedkyni Sněmovny reprezentantů Kongresu Spojených států. Ve skutečnosti však „akcioví bohové“ ve Washingtonu nejsou jen její rodina, a nejen na Kapitolu.

Wall Street Journal nedávno zveřejnil zprávu z vyšetřování, podle které z finančních odhalení asi 12.000 vládních úředníků od roku 2016 do roku 2021 vyplývá, že více než jedna pětina akcií držených nebo obchodovaných úředníky stoupá nebo klesá podle rozhodnutí jejich oddělení.

V mnoha případech se „nebezpečí“ pro americkou zemi a lidi stalo „příležitostí“ pro některé lidi vydělat peníze. Na začátku roku 2020, kdy si americká veřejnost nebyla vědoma závažnosti COVID-19, hlavní zástupce ředitele Národního institutu pro alergie a infekční choroby Hugh Auchinclos prodal velké množství akcií a fondů. Americké ministerstvo zdravotnictví a lidských služeb uvedlo, že objem obchodování akcií a fondů jeho zaměstnanci byl v lednu 2020 o 60 procent vyšší než průměrná úroveň v předchozích dvanácti měsících.

V Kongresu Spojených států nejsou takové situace neobvyklé. Jen před měsícem zveřejnil list New York Times certifikáty 97 amerických kongresmanů, což je asi jedna pětina počtu amerických kongresmanů. Podle průzkumu těchto novin se během období od roku 2019 do roku 2021 nákupy a prodeje akcií a další transakce těchto poslanců vysoce shodovaly s prací jejich výborů. Doba, kdy nakupovali a prodávali akcie a dluhopisy, se často shodovala s okamžikem, kdy Kongres USA vyšetřoval relevantní podniky nebo zveřejňoval důležité informace.

Například Dean Phillips, kongresman Minnesoty, prodal akcie čtyř bank v předvečer slyšení Výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů, kterého byl členem, s příslušnými vedoucími těchto bank.

Neustálé odhalování „akciových bohů“ v americké politice vyvolalo silnou společenskou nespokojenost. Bangor Daily News zveřejnily článek šéfredaktora uvádějící: „To stačí! Musíme podporovat právní předpisy o obchodování s akciemi.“ New York Times se domnívá, že američtí politici kladou své vlastní zájmy nad národní a veřejné zájmy, což vede k nedůvěře ve vládu.

Vláda Spojených států se také snaží chránit takové činy. Například americký lid má mnoho stížností na senátora Richarda Burra a další, kteří prodali velké množství akcií na začátku epidemie, nicméně ministerstvo spravedlnosti vyšetřovalo téměř rok a dospělo k závěru, že Burr nebude stíhán.

Je ironické, že tito američtí představitelé, kteří využívají mezer v pravidlech pro osobní zisk, kontrolují pravomoc legislativy, což znamená, že mluvit s nimi o zlepšení legislativy je jako žádat tygra o jeho kůži. Americký kongres měl původně na konci září schválit podrobnější zákon o regulaci obchodování s akciemi členů Kongresu, ale nedospělo se k žádnému výsledku. Jak řekla Kate Kellyová, reportérka New York Times, „Tohle není v jejich osobním zájmu.“

Francis Fukuyama, americký politolog, kdysi napsal v časopisu Zahraniční záležitosti (Foreign Affairs), že Spojené státy zažívají hluboce zakořeněný politický úpadek a jejich národní vládní instituce se stávají stále neúčinnějšími. Obchodování s akciemi amerických politiků je v podstatě druhem „institucionální korupce“. Když jsou otevřeně zkorumpovaní a nepotrestáni, odráží to selhání amerického systému a politický úpadek.

Ta