Na pozvání čínského premiéra Li Keqianga (Li Kche-čchiang) zahájí německý kancléř Olaf Scholz od 4. listopadu oficiální návštěvu Číny. Podle programu uveřejněného německou vládou, se Scholz 4. listopadu setká v Pekingu s čínským prezidentem Xi Jinpingem (Si Ťin-pching), a poté bude jednat s čínským premiérem Li Keqiangem. O čem budou jednat vedoucí představitelé Číny a Německa během této návštěvy? Jak to ovlivní rozvoj vztahů Číny s Německem i vztahy mezi Čínou a Evropou?

Vytrvalost pod tlakem

Scholzova návštěva vytvořila mnoho „prvenství“: je to jeho první oficiální návštěva Číny ve funkci německého kancléře; je to první vedoucí představitel velké západní země, který navštíví Čínu po 20. sjezdu Komunistické strany Číny; je to první vedoucí představitel země EU, který za uplynulé tři roky navštíví Čínu.

Scholzova návštěva je však pod velkým tlakem, protože ve veřejném mínění je hodně nesouhlasu. Konzervativní politici v Německu obvinili Scholze z vyslání „nesprávného signálu“; Strana zelených a Liberálnědemokratická strana Německa, které spolu vládnou, obhajují tvrdší politiku vůči Číně a vyzývají k distancování se od Pekingu.

EU je nespokojena s tímto nezávislým Scholzým krokem, který podkopává jednotnou frontu diplomacie EU.

V tomto ohledu zůstal Scholz pevný a zprávu o své návštěvě Číny zveřejnil velmi brzy. „Návštěva Číny, je pro mě velmi důležitá“, řekl.

Vyslal také další aktivní signály, zdůraznil, že „oddělení“ od Číny je zcela špatné; tlačil na vládu, aby schválila podíl COSCO SHIPPING v kontejnerovém terminálu přístavu v Hamburku, přičemž trval na tom, že toto rozhodnutí je „správné“.

Profesor Zheng Chunrong (Čeng Čchun-žung), vedoucí Centra pro německý výzkum na Univerzitě Tongji (Tchung-ťi), se domnívá, že podle řady Scholzových slov, má silnou vůli k návštěvě Číny, a přikládá jí velký význam.

Nejprve uvést věci do pořádku. Po nástupu Bidenovy administrativy k moci se Spojené státy pokusily sjednotit Evropu, aby spolu omezovaly Čínu, zejména po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu zařadily Čínu vedle Ruska, zapojily se do skupinové konfrontace a vytvářely mediální rozruch. Podle tónu udávaného Spojenými státy se v Německu i v rámci Evropy hodně mluví o snížení závislosti na Číně a „oddělení“ od Číny. Scholz má v úmyslu „uvést věci do pořádku“ prostřednictvím své návštěvy Číny, aby se vyhnul nepochopení vztahů mezi Čínou a Německem a Čínou a EU v Německu a Evropě a napravil současný omyl, který se odchyluje od reality spolupráce mezi Čínou a Německem a Čínou a EU. Rozhodne to také o tónu čínsko-německých vztahů, že je třeba udržovat normální hospodářské a obchodní vztahy mezi Čínou a Německem a posilovat koordinaci a spolupráci na úrovni globální správy.

Za druhé je třeba dostat se z problémů. Právě teď Německo a další země EU trpí vysokou inflací, „nedostatkem energetických zdrojů“ a stagnujícím růstem. Ekonomické potíže způsobily sociální nepokoje, a časté demonstrace a protesty dokonce podkopávají politickou stabilitu. Za této nepříznivé situace si Německo a ani Evropa nemohou dovolit přijít o čínský trh.

Za třetí je rovnováha. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou pokračuje a Evropa se zmítá v geopolitické a energetické krizi, zatímco Spojené státy využívají chaosu k vydělávání jmění a evropské země si na to také docela stěžují. Scholzova návštěva Číny odráží jistou strategickou nezávislost a pragmatickou racionalitu a udržování přátelských vztahů s Čínou je také dynamickým vyvažováním vztahů se Spojenými státy.

Cui Hongjian (Cchuej Chung-ťien), vedoucí evropského oddělení při Čínském institutu pro mezinárodní otázky, uvedl, že existují dvě časové okolnosti této cesty, které stojí za pozornost.

Zaprvé, letos je 50. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Německem. U této příležitosti mají obě strany nejen zajistit stabilitu čínsko-německých vztahů, ale také zajistit konstruktivnost budoucích vztahů mezi Čínou a Německem.

Zadruhé, je to také první návštěva německého kancléře v Číně za uplynulé tři roky. V uplynulých třech letech se mezinárodní situace hluboce proměňovala a s tím se měnilo také pochopení Číny v německém společenství.

V současnosti probíhá v Německu debata o vypracování politiky vůči Číně. Německá vláda uvedla, že její pohled na Čínu by měl brát v úvahu „změny doby“.

„Jako všestranné strategické partnerství mezi Čínou a Německem, ať už jde o udržování původních výměn a spolupráce nebo řešení nových problémů a výzev, by lídři obou zemí měli udržovat normální výměny a komunikaci.“ Cui Hongjian řekl, že Čína pozvala Scholze k návštěvě, což ukazuje, že Čína přikládá velký význam spolupráci s Německem a Evropou. Zejména v současné době se rozšiřuje atmosféra antiglobalizace a přílišného zveličování ideologií, Čína doufá, že se vztahy mezi Čínou a Německem budou zdravě rozvíjet normální cestou.

„Pod vnitřním i vnějším tlakem se Scholz přesto rozhodl navštívit Čínu, což také prokázalo jeho politickou odvahu a politické schopnosti a to, že je ochoten uplatňovat aktivní a pozitivní vliv na německé domácí veřejné mínění o Číně, spíše než dovolit, aby se stalo negativním,“ dodal Cui.

Soustředění na ekonomickou a obchodní spolupráci

Německo a Čína se podle německé vlády zaměří na diskusi o bilaterálních vztazích, řešení klimatických změn a dalších mezinárodních problémech, stejně jako o rusko-ukrajinském konfliktu a situaci ve Východní Asii.

Analytici upozornili, že na úrovni bilaterálních vztahů bude stěžejním tématem Scholzovy návštěvy pragmatická spolupráce v oblasti ekonomiky a obchodu.

Podle německého listu Handelsblatt se německé společnosti aktivně přihlásily k účasti na Scholzově návštěvě Číny a přihlášky podalo více než sto obchodních zástupců.

Zheng Chunrong uvedl, že Čína je již šest let největším obchodním partnerem Německa a obě strany mají velký zájem na tom, jak posílit ekonomickou a obchodní spolupráci. Zpráva pro 20. národní sjezd Komunistické strany Číny navrhla, aby bylo podporováno otevírání se na vysoké úrovni vnějšímu světu. Německá strana je velmi znepokojena tím, jaké tržní příležitosti a politické dividendy přinese Německu a Evropě otevírání se Číny na vyšší úrovni.

Cui Hongjian poukázal na to, že pro Čínu a Německo existují dva klíčové úkoly pro podporu hospodářské a obchodní spolupráce. Jedním je upevnění a posílení spolupráce v tradičních oblastech a druhým je otevření nových oblastí spolupráce. Předpokládá se, že lídři Číny a Německa vezmou během svých rozhovorů v úvahu spolupráci na těchto dvou úrovních. „Například v oblasti zeleného průmyslu mohou obě strany zveřejnit další informace o spolupráci,“ řekl Cui.

Zheng Chunrong navíc očekává, že až se lídři obou stran setkají, budou hovořit také o připomenutí letošního 50. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Německem a o společné podpoře obnovení čínsko-německého vládního konzultačního mechanismu v příštím roce.

Klimatické otázky jsou rovněž považovány za společný zájem obou stran.

Cui Hongjian poukázal na to, že řešení změny klimatu je tématem globální správy s nejvyšší mírou a největším prostorem pro spolupráci a zároveň souvisí s rozvojem Číny a Německa v oblasti ekonomiky a energetických zdrojů. Obě strany tomu věnují velkou pozornost. Navíc se dále bude konat mezinárodní multilaterální summit o klimatických otázkách a je také nutné, aby Čína a Německo s předstihem komunikovaly a koordinovaly své postoje.

Pokud jde o konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, Cui Hongjian se domnívá, že Čína a Německo mají potenciál pro spolupráci při řešení ukrajinské otázky, protože obě strany mají základ konsensu, včetně brzkého zastavení palby a ukončení války, a diplomatického urovnání. Nyní, jak se situace mění, mohou obě strany dále provádět koordinaci, aby dosáhly většího konsensu.

K situaci ve Východní Asii zmiňované německou stranou oba experti uvedli, že nelze vyloučit možnost zmínění situace v Tchajwanském průlivu. Cui Hongjian řekl, že by německá strana také chtěla mluvit o takzvané indo-pacifické situaci. Berlín vydal pokyny pro zahraniční politiku v indo-pacifické oblasti a podnikl určité vojenské a bezpečnostní kroky v naději na svou přítomnost v tomto regionu. V tomto ohledu se očekává, že Čína zopakuje příslušné zásady a přivítá evropské země včetně Německa, aby se konstruktivně podílely na asijsko-pacifických záležitostech.

Stabilizování vztahů mezi Čínou a Evropou

Díky značnému hospodářskému objemu a racionální zahraniční politice bylo Německo vždy považováno za „vůdce“ a „motor“ EU a čínsko-německé vztahy také hrají klíčovou roli v čínsko-evropských vztazích.

Podle názoru Cui Hongjiana bude mít zdravý rozvoj čínsko-německých vztahů tři dopady na čínsko-evropské vztahy.

První je stabilita. Vztahy mezi Čínou a EU byly v posledních letech narušeny různými složitými a nestabilními faktory, včetně vnitřního rozdělení EU, přesunu politického zaměření, rostoucího trendu politizace ekonomických a obchodních otázek a otázek bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že objem obchodu mezi Čínou a Německem představuje asi 30 procent objemu obchodu mezi Čínou a EU, jsou vztahy mezi Čínou a Německem jako hlavní pilíř. Dokud budou vztahy mezi Čínou a Německem stabilní, bude stabilní i celková situace vztahů mezi Čínou a EU a základy, jako je hospodářská a obchodní spolupráce a společné zájmy, budou zachovány.

Další je důvěra. V současnosti je postoj některých evropských zemí vůči Číně stále více ovlivňován vnějšími silami, jako jsou Spojené státy, což vede k pochybnostem o rozvoji vztahů mezi Čínou a EU. Budou-li vztahy mezi Čínou a Německem stabilní a zlepšující se, přinese to naprosté většině evropských zemí důvěru, že se mohou posunout vpřed po zavedené cestě vztahů mezi Čínou a EU, aniž by musely být ovlivňovány vnějšími silami.

Třetí je demonstrování. Výsledky čínsko-německé spolupráce mohou hrát příkladnou roli. Například úspěchy v oblasti ekonomiky a obchodu vyšlou pozitivní signál dalším evropským zemím – Čína trvá na prohlubování reforem a otevírání se a její vztahy s Evropou se budou nadále rozvíjet zdravým a stabilním směrem.

Scholzova návštěva každopádně ukazuje: „I když čínsko-německé vztahy čelí komplikované situaci, je třeba udržovat komunikaci. To je nejen zkušenost z posledních 50 let interakce, ale také potřeba budoucího rozvoje vztahů.“ Cui Hongjian řekl, že prostřednictvím výměn a komunikace bude mít udržení spolupráce i řešení problémů pozitivní a důležitý dopad na vztahy mezi Čínou a Německem a Čínou a EU.

(Sve)