Historička Marie Neudorflová kritizovala nedávno v Praze ideu liberalismu, kterou označila za falešnou. Zdůraznila také, že česká politika není demokratická, protože se nezajímá o kulturní, sociální a mravní úroveň národa. ČR považuje za druhořadý stát v EU, a to kvůli politické i sociální pozici, což je důsledek nejenom unijního nedemokratismu, ale i dědictvím kolonialismu v mezinárodních vztazích.

Na začátku svého projevu česká historička Neudorflová, která část svého života strávila v Kanadě, uvedla, že liberalismus doslova zbožňuje určité pojmy, jako je například individualismus nebo svoboda, která však není nikde rozumným způsobem definovaná. Zmínila i konkurenci, která však mnohdy, dle jejích slov, ničí i to, co je užitečné.

Liberalismus je podle Neudorflové postaven na materialistické filozofii a v tomto ohledu má podle ní i určitý průnik s marxismem.

„Karel Marx dospěl od liberalismu k marxismu tak, že z liberalismu vyvodil ty poslední důsledky a zaměřil se na kapitalismus,“ vysvětlila Neudorflová s tím, že kapitalismus sice vytváří prostor svobody, ale zároveň ho omezuje.

„Zakladatelem klasického liberalismu byl mimo jiné Adam Smith, který vytvořil určité pojmy a teze, jako například, že všichni mají v podstatě stejnou příležitost v životě k tomu, aby se uživili, anebo se vzmohli,“ vysvětlila Neudorflová s tím, že v tehdejším Československu začátkem devadesátých let minulého století se s touto ideou, která je podle jejích slov naprosto falešná, setkávala běžně i u vysokoškolsky vzdělaných lidí.

„Člověku tehdy zůstával rozum stát, jak ochotně a nekriticky přijímali tehdy lidé všechny ty teorie o neviditelné ruce trhu, jako by to bylo něco téměř svatého,“ přiblížila atmosféru doby po roce 1989 v Československu Neudorflová a dodala, že je třeba uvažovat v konceptech a dimenzích, že nejenom ekonomická stránka života je důležitá. Významná je podle ní i kulturní a mravní úroveň lidí, která má patřit i do politiky, kde však vzhledem k liberalismu, který tyto hodnoty vytlačuje, bohužel není.

„Kulturní úroveň lidí se začala obecně vyvíjet teprve se vznikem národů. Když si národy uvědomovaly svou důležitost, tak začaly spolupracovat na této úrovni,“ vysvětlila historička s tím, že se začaly zakládat obecně přístupné školy a kultura začala být národně orientovaná.

V další části projevu Marie Neudorflová, která se dlouhá léta zabývala výzkumem politického myšlení prvního prezidenta ČSR T. G. Masaryka, mimo jiné uvedla, že cítí v dnešní společnosti to, že se lidé stávají mnohdy doslova alergičtí na všude skloňované slovo demokracie.

„Víte, zdravý instinkt lidem napovídá, že politika, kterou tady dnes máme, není demokratická, protože se nezajímá o důležité potřeby nás všech, o kulturní, sociální a mravní úroveň národa, o jeho bezpečnost a budoucnost,“ uvedla Neudorflová a na závěr dodala, že se domnívá, že se Česko stalo bohužel druhořadým státem politickou i sociální pozicí v Evropské unii.

„Stali jsme se kolonií ve vztahu k Německu, jsme terčem mocenských hrátek a tlaků a to proto, abychom nesli hrozivé důsledky jejich problémů, na nichž nemáme nejmenší podíl,“ uvedla Neudorflová s tím, že výše uvedená situace je důsledkem nejenom unijního nedemokratismu, nezodpovědnosti, ale i jistým dědictvím kolonialismu v mezinárodních vztazích.

Na samotný závěr projevu uvedla následující příklad výše uvedeného: „Projevuje se to zcela jistě tak, že silnější státy Evropské unie vnímají menší a slabší národy jako snadný terč svých expansivních a zištných zájmů,“ uzavřela Neudorflová.

Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze