FOTO - CRI

Minulý týden proběhl na indonéském ostrově Bali summit států G20 – tedy skupiny největších ekonomik světa. Summit se ale pro mnohé stal možná trochu rozčarováním, jeho průběh i závěrečné komuniké totiž velmi výstižně odrážejí skutečnou současnou realitu.

V našem mediálním prostoru se výstupy ze summitu omezily především na komentáře situace na Ukrajině, zdaleka se ale nejednalo pouze o tom, byť na tomto bodu záviselo, zda účastníci přijmou společné prohlášení. Do poslední chvíle totiž neexistovala záruka, že se jim podaří dohodnout na závěrečném dokumentu. Indonéský prezident Joko Widodo na tiskové konferenci po skončení summitu uvedl, že ustanovení o konfliktu na Ukrajině vyvolalo mimořádně bouřlivou debatu, která trvala až do půlnoci. Naproti tomu u zbytku deklarace nebylo třeba vynaložit tolik úsilí, aby se na něm dohodli.

Konečné znění tak obsahuje více než 50 odstavců, v nichž se uvádí, že většina členů skupiny G20 »důrazně odsoudila válku na Ukrajině«, ale »existovaly i jiné názory a různá hodnocení situace«. V prohlášení se rovněž uvádí, že země G20 konstatovaly, že konflikt na Ukrajině »dále nepříznivě ovlivňuje světovou ekonomiku«.

Tyto formulace byly přijaty po dohodě s ruskými diplomaty, a to v zájmu toho, aby bylo vůbec nějaké komuniké přijato. Pojďme si tedy ve zkratce shrnout některé body, na nichž se největší ekonomiky světa usnesly:

·       Vakcíny proti koronavirům

Země skupiny G20 budou pokračovat v úsilí o zajištění všeobecného přístupu k bezpečným vakcínám proti nemoci covid-19. »Uznáváme, že rozsáhlá imunizace proti covid-19 je celosvětovým veřejným statkem, a budeme vyvíjet úsilí o zajištění včasného, spravedlivého a všeobecného přístupu k bezpečným, cenově dostupným, kvalitním a účinným vakcínám, terapeutikům a diagnostikám,« uvádí se v prohlášení. Členské státy skupiny G20 jsou navíc i nadále odhodlány zakotvit víceodvětvový přístup »Jedno zdraví« a posílit globální dohled, včetně genomického dohledu, s cílem odhalit patogeny a antimikrobiální rezistenci, které mohou ohrozit lidské zdraví. »Abychom umožnili celosvětový dohled nad patogeny v rámci našeho závazku provádět IHR (2005), podporujeme včasné sdílení údajů o patogenech na sdílených a důvěryhodných platformách ve spolupráci s WHO. Podporujeme sdílení přínosů plynoucích z využívání patogenů v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy,« uvádí se v dokumentu.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

·       Boj proti dezinformačním kampaním

»Uznáváme důležitost boje proti dezinformačním kampaním, kybernetickým hrozbám, zneužívání internetu a zajištění bezpečnosti infrastruktury připojení,« uvádí se v prohlášení. Státy skupiny G20 jsou pak »i nadále odhodlány umožnit další volný tok dat s důvěrou a podporovat přeshraniční datové toky«. »Uvědomujeme si význam digitální transformace pro dosažení cílů udržitelného rozvoje. Uznáváme, že cenově dostupné a vysoce kvalitní digitální připojení je nezbytné pro digitální začlenění a digitální transformaci, zatímco odolné, bezpečné a zabezpečené online prostředí je nezbytné pro posílení důvěry v digitální ekonomiku,« stojí v prohlášení.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

·       Urychlení digitální transformace

Země skupiny G20 budou podle komuniké podporovat i globální společenství v co nejširším využívání digitálních technologií a co nejrychlejším přechodu na digitální ekonomiku. »Usilujeme rovněž o zvýšení konektivity urychlením vysokokapacitní a bezpečné infrastruktury a o poskytnutí přístupnějších a cenově dostupnějších zdrojů a nástrojů, neboť digitální technologie se stávají klíčem k obnově a posílení postavení v různých odvětvích, včetně budování odolného a udržitelného potravinového systému a zemědělství, vytváření udržitelných a důstojných pracovních míst a rozvoje lidských kapacit, podpory inkluzivního obchodu, industrializace a investic, zvýšení produktivity, jakož i otevření potenciálu budoucí ekonomiky,« uvádí se v prohlášení. Státy G20 rovněž plánují pokračovat v úsilí o rozšíření systému přeshraničních plateb. »Vyzýváme centrální banky, další veřejné orgány a platební sektor, aby pokračovaly ve spolupráci na těchto důležitých iniciativách s cílem posílit přeshraniční platby,« uvádí se v dokumentu.

·       Boj proti nelegální migraci

Vedoucí představitelé zemí G20 také potvrdili závazek bojovat proti nelegální migraci. »Uznáváme rovněž, že je důležité předcházet nelegálním migračním tokům a převaděčství migrantů v rámci komplexního přístupu k bezpečné, řádné a pravidelné migraci a zároveň reagovat na humanitární potřeby a základní příčiny vysídlování,« uvádí se v dokumentu.

ILUSTRAČNÍ FOTO – Wikimedia Commons

·       Jaderné zbraně a hrozba jejich použití

Představitelé G20 ve svém prohlášení označili použití jaderných zbraní nebo hrozbu jejich použití jako nepřípustné. »Je nezbytné dodržovat mezinárodní právo a mnohostranný systém, který zajišťuje mír a stabilitu. To zahrnuje obranu všech cílů a zásad zakotvených v Chartě OSN a dodržování mezinárodního humanitárního práva, včetně ochrany civilistů a infrastruktury v ozbrojených konfliktech. Použití jaderných zbraní nebo hrozba jejich použití jsou nepřípustné,« uvedli vedoucí představitelé skupiny G20. Podle prohlášení jsou »mírové řešení konfliktů, úsilí o řešení krizí, jakož i diplomacie a dialog zásadní. Dnešní doba nesmí být dobou války«.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

·       Dosažení cenové stability

Centrální banky států G20 se pak pevně zavázaly k dosažení cenové stability. »Za tímto účelem pečlivě sledují dopad cenových tlaků na inflační očekávání a budou nadále vhodně kalibrovat tempo zpřísňování měnové politiky,« uvádí se v dokumentu. »Nezávislost centrální banky je pro dosažení těchto cílů a posílení důvěryhodnosti měnové politiky zásadní,« stojí v prohlášení.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

·       Vyloučení humanitárních aktivit ze sankcí

Země skupiny G20 také podporují zrušení sankcí na humanitární aktivity. »Nadále podporujeme vyjmutí humanitárních aktivit ze sankcí a vyzýváme všechny země, aby tento cíl podpořily, a to i prostřednictvím současného úsilí na půdě OSN,« uvádí se v prohlášení. Poznamenáno je, že státy G20 »budou i nadále pečlivě sledovat stav celosvětové potravinové bezpečnosti a výživy«.

·       Stabilita energetického trhu

Země G20 se zavázaly bojovat proti globální energetické chudobě a zajistit stabilitu energetických trhů. »Znovu potvrzujeme svůj závazek dosáhnout cílů udržitelného rozvoje o odstranění rozdílů v přístupu k energii a vymýcení energetické chudoby. Uvědomujeme si svou vedoucí úlohu a řídíme se Bali Compact a Bali Energy Transition Roadmap a jsme odhodláni hledat řešení, jak dosáhnout stability, transparentnosti a cenové dostupnosti energetických trhů. Urychlíme přechod a dosáhneme našich klimatických cílů posílením dodavatelského řetězce a energetické bezpečnosti a diverzifikací energetických mixů a systémů,« uvádí se v prohlášení. Země G20 rovněž zdůraznily význam zajištění cenově dostupných dodávek energie. »Znovu opakujeme svůj závazek dosáhnout do poloviny století nebo přibližně v polovině století celosvětově nulových čistých emisí skleníkových plynů/uhlíkové neutrality, přičemž zohledníme nejnovější vědecký vývoj a různé vnitrostátní podmínky,« stojí se v prohlášení.

ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv

·       Podpora příznivého obchodního a investičního prostředí

Země skupiny G20 budou i nadále podporovat příznivé obchodní a investiční prostředí pro všechny. »Budeme i nadále zajišťovat rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž s cílem podporovat příznivé obchodní a investiční prostředí pro všechny,« uvádí se v prohlášení. Členské státy skupiny G20 znovu potvrdily, že »na pravidlech založený, nediskriminační, volný, spravedlivý, otevřený, inkluzivní, rovný, udržitelný a transparentní mnohostranný obchodní systém, jehož jádrem je WTO, je nezbytný pro prosazování našich společných cílů, jimiž jsou inkluzivní růst, inovace, vytváření pracovních míst a udržitelný rozvoj v otevřeném a propojeném světě, jakož i pro podporu odolnosti a oživení globální ekonomiky, která je vystavena napětí v důsledku covid-19 a narušení globálního dodavatelského řetězce,« stojí v dokumentu. Vedoucí představitelé skupiny G20 poznamenali, že reforma WTO je klíčová pro posílení důvěry v mnohostranný obchodní systém.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

·       Inovativní technologie v zemědělství

Země skupiny G20 hodlají podporovat zavádění inovativních postupů a technologií v zemědělství. »Jsme odhodláni podporovat zavádění inovativních postupů a technologií, včetně digitálních inovací v zemědělství a potravinových systémech, s cílem zvýšit produktivitu a udržitelnost v souladu s přírodou a podpořit živobytí zemědělců a rybářů a zvýšit jejich příjmy, zejména drobných zemědělců zvýšením efektivity, a rovný přístup k potravinovým řetězcům,« stojí v dokumentu. Účastníci summitu poznamenali, že budou podporovat odpovědné investice do zemědělského výzkumu a vědy a přístupy založené na důkazech. »Budeme pokračovat v posilování systému informací o zemědělském trhu jako nástroje včasného varování, abychom zvýšili transparentnost trhu s potravinami a hnojivy/vstupy, snížili nejistotu na trhu a podpořili koordinované politické reakce v oblasti potravinové bezpečnosti a výživy prostřednictvím sdílení spolehlivých a včasných údajů a informací.«

FOPTO – CRI

·       Opatření k zabránění hladu

Země skupiny G20 přijmou také naléhavá opatření k řešení problému nedostatku potravin a vytvoření dodavatelských řetězců. »Zavazujeme se přijmout naléhavá opatření k záchraně životů, prevenci hladu a podvýživy, zejména k řešení zranitelnosti rozvojových zemí, a vyzýváme k urychlené transformaci směrem k udržitelnému a odolnému zemědělství a potravinovým systémům a dodavatelským řetězcům,« uvádí se v dokumentu. Podle deklarace jsou výzvy pro globální potravinovou bezpečnost »zhoršeny současnými konflikty a napětím«. »Připomínáme úsilí skupiny G20, jako je Globální program pro zemědělství a potravinovou bezpečnost, a vítáme globální, regionální a vnitrostátní iniciativy na podporu potravinové bezpečnosti, a zejména bereme na vědomí pokrok, jehož dosáhla Skupina generálního tajemníka OSN pro globální reakci na krizi v oblasti potravin, energetiky a financí, jakož i reakce skupiny Světové banky a MMF na potravinovou bezpečnost,« zdůraznili vedoucí představitelé skupiny G20.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

·       Pomoc zemím nejvíce postiženým potravinovou krizí

Země skupiny G20 vyzývají všechny státy, aby poskytly pomoc národům nejvíce postiženým potravinovou krizí. »Zavazujeme se usnadnit humanitární dodávky pro zajištění přístupu k potravinám v nouzových situacích a vyzýváme členské státy OSN a všechny příslušné zúčastněné strany s dostupnými zdroji, aby poskytly věcné dary a prostředky na podporu zemí nejvíce postižených potravinovou krizí,« stojí v dokumentu.

·       Omezení vývozu potravin a hnojiv

Země G20 také podporují zajištění otevřeného, transparentního a nediskriminačního obchodu se zemědělskými produkty a nepodporují zavádění zákazů a omezení vývozu potravin a hnojiv. »Znovu zdůrazňujeme, že podporujeme otevřený, transparentní, inkluzivní, předvídatelný a nediskriminační zemědělský obchod založený na pravidlech WTO,« uvádí se v prohlášení. »Potvrzujeme, že je třeba aktualizovat celosvětová pravidla pro obchod se zemědělskými potravinami a usnadnit obchod se zemědělskými a potravinářskými produkty, jakož i to, že je důležité neukládat zákazy nebo omezení vývozu potravin a hnojiv způsobem, který není v souladu s příslušnými ustanoveními WTO. Jsme odhodláni zajistit trvalé zásobování, částečně založené na místních zdrojích potravin, jakož i diverzifikovanou produkci potravin a hnojiv, abychom podpořili ty nejzranitelnější z hlediska narušení dodavatelského řetězce obchodu s potravinami,« uvedly země G20.

Obchodní loď proplouvající Bosporem ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

·       Podpora dohody o obilovinách

Země skupiny G20 zdůrazňují význam obilní dohody a podpořili její prodloužení. »Vítáme dvě Istanbulské dohody podepsané 22. července 2022 mezi Tureckem a OSN, které se skládají z Iniciativy o bezpečné přepravě obilí a potravin z ukrajinských přístavů (Černomořská obilná iniciativa) a Memoranda o porozumění mezi Ruskou federací a Sekretariátem OSN o propagaci ruských potravinářských výrobků a hnojiv na světových trzích, o neomezených dodávkách obilí, potravin a hnojiv/vstupních surovin z Ukrajiny a Ruské federace s cílem zmírnit napětí a zabránit celosvětovému nedostatku potravin a hladu v rozvojových zemích. Zdůrazňujeme význam jejich plného, včasného a trvalého provádění všemi příslušnými zúčastněnými stranami, jakož i výzvy generálního tajemníka OSN k pokračování tohoto úsilí smluvními stranami,« uvádí se v prohlášení.

ILUSTRAČNÍ FOTO – Josef Šenfeld

Ústupky na obou stranách aneb Konsenzus jako jediné řešení

Na rozdíl od skupiny G7 je skupina G20 skutečně celosvětová a na jejím komuniké je to znát. Zatímco u nás se propírá prakticky pouze téma Ukrajina, v komuniké bylo odbyto jen jakýmsi obojakým prohlášením, se kterým navíc souhlasilo i Rusko. Násobně větší důraz byl v komuniké kladen na světovou potravinovou krizi a i v tomto bodu hrálo Rusko významnou roli. Na summitu přitom podpořilo prodloužení dohody o dodávkách obilí pouze pod podmínkou, že dodávky do potřebných zemí budou kontrolovány, aby obilí dodávané v rámci černomořských dohod šlo právě do zemí, které dodávky potřebují, a ne do západních zemí a zemí s evropskou ekonomikou, jak se děje nyní. A světe div se, G20 na tuto podmínku kývla. A podobně tak tomu bylo při dalších dohodách. »Ani jedna klíčová otázka nebyla projednána bez Ruska,« prohlásil ruský ministr financí Anton Siluanov s tím, že ruská delegace na summitu nepocítila žádné vyloučení.

Nejlépe situaci asi shrnul předseda Mezinárodního institutu pro globální analýzu Vision & Global Trends Tiberio Graziani, když konstatoval, že summit ukázal, že vztahy mezi Moskvou a Pekingem a Novým Dillí zůstaly na vysoké úrovni. »Závěrečné společné prohlášení G20, stejně jako jiné dokumenty, které vyžadují široký mezinárodní konsenzus, nebylo tak historické, jak někteří očekávali v současné neklidné době pro globální bezpečnost a ekonomiku. Někomu může zůstat nepříjemný dojem, že odsouzení Ruska nebylo jednomyslné. Lze však konstatovat, že vztahy mezi Moskvou a Pekingem i s Dillí obstály ve zkoušce mezinárodního tlaku,« uvedl Graziani.

Summit tak naopak poukázal spíše na to, že i onen »všemocný Západ« tváří v tvář realitě musí sahat po kompromisech. Jeho zdánlivá síla stojí už jen na úzkých elitních klubech, jako je skupina G7. Tam, kde je skutečná většina, už ale dostatek síly nemá. Nelze samozřejmě ještě říct, zda bylo na summitu zaručeno směřování světa k nastolení řádu multipolarity, ale mnohé nasvědčuje tomu, že hegemonie Západu už není to, co bývala.

Předsednictví skupiny G20 nyní přebírá Indie, která má mimochodem sama o sobě skoro dvakrát tolik obyvatel, jako celá G7, a ohledně krize na Ukrajině přitom zastává ryze neutrální postoj. Určitě se tedy indičtí diplomaté pokusí dovést svět k podobnému konsenzu, jak se to nyní podařilo těm indonéským.

Tomáš Cinka