22. listopadu místního času došlo ke střelbě v supermarketu Walmart v Chesapeake ve Virginii v USA, která si vyžádala mnoho obětí. O tři dny dříve bylo zabito pět a zraněno 25 lidí při střelbě v nočním klubu v Coloradu. To také vyneslo počet hromadných střeleb ve Spojených státech nad 600 už třetí rok v řadě.

Ve Spojených státech právě skončily volby v polovině období a téma násilí se střelnými zbraněmi přitáhlo širokou pozornost. Americký prezident Joe Biden řekl, že je třeba řešit „epidemii“ násilí se střelnými zbraněmi. Výstřely ale lidem říkají, že tato „americká epidemie“ opět zesílila.

Populace USA tvoří 4,2 procenta světové populace, ale vlastní 46 procent světových civilních střelných zbraní. S takto zkresleným poměrem míra úmrtnosti na násilí se střelnými zbraněmi ve Spojených státech daleko převyšuje míru v jiných rozvinutých zemích. Nejnovější údaje z amerických webových stránek „Archivu násilí se střelnými zbraněmi“ ukazují, že do 21. listopadu přišlo ve Spojených státech v důsledku násilí se střelnými zbraněmi o život více než 39.000 lidí.

Současně je násilím se střelnými zbraněmi také velmi ovlivněna psychologie Američanů. Americké webové stránky CT Mirror uvedly, že hromadné střelby ve Spojených státech výrazně zvýšily podíl mladých lidí trpících depresí a úzkostí, doprovázených vysokým rizikem sebevraždy. Podle zprávy American News and World se nejméně polovina sebevražedných případů ve Spojených státech každoročně vztahuje k používání střelných zbraní.

Násilí se střelnými zbraněmi má navíc velký dopad na celkovou atmosféru v americké společnosti. V ulicích Spojených států je stále více střelných zbraní a čím dál tím méně regulačních opatření, proto čelí práce policie více obtížím a krize důvěry mezi policisty a občany se dále zintenzivnila.

Vzhledem k veřejnému tlaku podepsal americký prezident Biden v červnu letošního roku kompromisní verzi mezi oběma politickými stranami návrhu zákona o kontrole střelných zbraní. V červenci Bílý dům vydal prohlášení, že zahájí plán na „Bezpečnější Spojené státy“, podle kterého bude v příštích pěti letech investováno 13 miliard amerických dolarů do najmutí a vzdělání dalších 100.000 policistů. Když však američtí politici zvažují odpověď, neodvažují se dotknout hlubokých důvodů násilí se střelnými zbraněmi, jako jsou extrémně volné zákony o kontrole střelných zbraní, lobbistické operace zájmových skupin a polarizace v konkurenci politických stran.

Právo na život je nejdůležitější lidské právo. To, zda USA dokážou účinně omezit násilí se střelnými zbraněmi, je pro mezinárodní společenství důležité měřítko amerických lidských práv. Pokud chtějí americkou společnost bez střelby ze zbraní, američtí politici to mohou dokázat, ale klíčem je, zda to opravdu chtějí vyřešit. Otázka, zda lze vyléčit „americkou epidemii“ násilí se střelnými zbraněmi mučí svědomí politiků ve Washingtonu.

(Sve)