Autor: Djoomart Otorbaev je bývalý premiér Kyrgyzské republiky, významný profesor Institutu Pásma a stezky na Pekingské normální univerzitě a autor připravované knihy „Ekonomické znovuzrození Střední Asie ve stínu nové velké hry“ (Routledge, 2023). Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

18. listopadu skončila ve městě Hefei (Che-fej), hlavním městě východočínské provincie Anhui (An-chuej), Světová konference o integrovaných obvodech, které se zúčastnilo asi 200 účastníků z více než 20 zemí, včetně USA, Japonska, Jižní Koreje, Německa a Spojeného království. Tato konference, kterou pořádala čínská vláda, je považována za nejvýznamnější událost v oblasti mikroelektroniky.

Vzhledem k nejnovějším omezením na vývoz polovodičů uvaleným Spojenými státy v říjnu si chce Peking zajistit stabilitu svých dodavatelských řetězců v oblasti čipů. Na konferenci bylo vydáno prohlášení nazvané „Iniciativa z Hefei“, které vyzývá k oboustranně výhodné mezinárodní spolupráci. Co se ale děje v této kriticky klíčové oblasti špičkových technologií?

Tento rok znamená překročení Rubikonu v pokračující soutěži mezi dvěma světovými velmocemi o vedoucí postavení v oblasti nejnovějších polovodičů. 9. srpna americký prezident Joe Biden podepsal Zákon o čipech a vědě 2022. Jeho vláda poskytne americkému polovodičovému průmyslu dotace ve výši 52 miliard dolarů. Američtí politici chtějí podle zprávy Boston Consulting Group z roku 2021 snížit svou závislost na zahraničních výrobcích čipů, jako je společnost TSMC, která vyrábí 90 procent nejpokročilejších čipů na světě.

Zákon konkrétně zavedl omezení pro společnosti podnikající v Číně, největším spotřebiteli polovodičů na světě. Washington také hodlá vytvořit protičínskou alianci nazvanou ČIP 4, která bude zahrnovat USA, Japonsko, Jižní Koreu a region čínského Tchaj-wanu, aby spolupracovala na výrobě budoucích polovodičů.

7. října zavedlo americké ministerstvo obchodu další drastická opatření, aby zabránilo Číně získat západní technologie a zařízení pro výrobu nejnovějších polovodičových čipů. Bylo vydáno devět nových pravidel, která zpřísní kontroly exportu pokročilých čipů a dílů pro superpočítačová centra.

Paradoxem je, že těmito diskriminačními akcemi americká vláda na jedné straně podkopává obchodní zájmy svých vlastních společností a na druhé straně nutí ostatní konkurenty k odvetným akcím, tedy dotovat své společnosti, a ještě více zvyšovat investice do výzkumu a vývoje (R&D). Jak odhadl Mark Lipacis z investiční banky Jefferies, další přední země a regiony vyrábějící čipy, jako je Čína, EU, Japonsko a Jižní Korea, plánují v příštích třech letech dotovat domácí výrobu čipů 85 miliardami dolarů ročně.

Částečně kvůli těmto akcím klesla kombinovaná tržní kapitalizace amerických polovodičových společností letos již o více než 1,5 bilionu dolarů. Od července klesly tržby velkých výrobců čipů v USA za třetí čtvrtletí z 99 miliard dolarů na 88 miliard dolarů.

Čína dovezla v roce 2021 polovodiče v hodnotě 400 miliard dolarů. Například tržby Intelu v Číně v roce 2021 činily 21 miliard dolarů z celkových 79 miliard dolarů. Nvidia uvedla, že předchozí kolo omezení, tedy omezení prodeje čipů pro pokročilá datová centra čínským a ruským zákazníkům, ji bude stát 400 milionů dolarů v tržbách za třetí čtvrtletí, což odpovídá šesti procentům jejích celkových příjmů.

Dřívější omezení zaměřená na čínské společnosti vyvíjející čipy pro superpočítače a zařízení s umělou inteligencí zasadily masivní ránu společnostem Applied Materials, KLA a Lam Research, které patří mezi pět největších světových společností v tomto oboru, protože zhruba 30 procent jejich příjmů pochází z Číny. Goldman Sachs říká, že tyto kroky americké vlády budou letos stát globální výrobce čipů 6 miliard dolarů ušlých příjmů, což odpovídá devíti procentům jejich předpokládaných tržeb.

Mezi veřejností a politiky již dlouho převládá názor, že čínské firmy nedokážou vyrábět pokročilá zařízení pro výrobu nejnovějších čipů, například vybavení pro litografii využívající nejnovější extra ultrafialovou technologii vyvinutou průmyslovými lídry, jako je holandská ASML, nebo elektronické zařízení pro automatizaci designu od společnosti Siemens z Německa.

Existuje také nepodložené přesvědčení, že Čína nemůže vyrábět polovodiče, aniž by vyrobila zařízení, jako jsou ta, která vyrábí přední průmysloví výrobci, jako jsou americké společnosti Applied Materials a Lam Research, nebo řídicí zařízení vyráběná americkou UCK. Většina odborníků zdůrazňuje, že je to pravda, ale toto zpoždění je pouze dočasné. Čínské společnosti rychle dohánějí své konkurenty ve všech těchto odvětvích.

S blížícím se zpřísněním amerických polovodičových sankcí Čína již dávno nastínila ambiciózní program rozvoje plně autonomního dodavatelského řetězce pro výrobu nejnovějších mikročipů. Nyní sdružení elektronického průmyslu SEMI, které monitoruje celý dodavatelský řetězec výroby a designu elektroniky, odhaduje, že přibližně 80 čínských společností se aktivně zabývá výzkumem a vývojem a výrobou nejnovějších výrobních zařízení.

Odborníci dnes řadí AMEC jako jednoho z nejúspěšnějších čínských výrobců polovodičů, který prodává nástroje pro leptání a testování čipů předním světovým lídrům na trhu, jako jsou Intel, TSMC, Samsung a Micron. Podle CS Insight a dalších zdrojů prokázal AMEC schopnost vyrobit dielektrikum s čipem o velikosti pět nanometrů.

Všem předním zemím je křišťálově jasné, že jejich budoucnost bude určována jejich schopností uspět s nejnovějšími technologiemi. Proto se v těchto odvětvích stahují nejlepší talenty a provádějí se masivní investice. Uzavírat se všem a myslet si, že se vše podaří, je naivní a krátkozraká politika. Dnešní svět se stal vzájemně závislým více než kdy dříve a život lidstva lze zlepšit pouze společně.

Jia