Autorka: Guo Lihua (Kuo Li-chua) je profesorka na Fakultě ekonomie čínské Ústřední univerzity pro národnostní menšiny. Článek odráží názory autorky, a ne nutně názory CGTN.
Od roku 1945 zažily USA dvanáct recesí. V současné době se formují očekávání recese způsobené zvyšováním úrokových sazeb, která mají hluboký dopad na tvorbu globálních cen aktiv.
Přestože Federální rezervní systém (Fed) je od března 2022 v cyklu zvyšování úrokových sazeb, americký CPI dosáhl v červnu 2022 nejvyššího rekordu za 40 let - 9,1 procenta a v říjnu klesl zpět na 7,7 procenta, ale inflace je stále na vysoké úrovni.
Příčiny této inflace mají spíše charakteristiky „řízené nabídkou“. Pod vlivem rusko-ukrajinské války na mezinárodní ceny komodit a energií, ceny jádrových komodit jako jsou automobily a narušení mezinárodních dodavatelských řetězců způsobily zvýšení cen dovozu; rychlá obnova sektoru služeb při posledních oživeních epidemie zvětšila mezeru na trhu práce a způsobila „spirálový růst mezi mzdami a cenami komodit“, což společně podpořilo růst nákladové inflace.
V současnosti, s několika koly rozsáhlých fiskálních stimulů, se dominantní faktor inflace postupně přesunul ze strany nabídky na stranu poptávky a postupně se objevily charakteristiky poptávkové inflace.
Od začátku března do současnosti zahájil Federální rezervní systém v rámci boje proti inflaci nejrychlejší vlnu zvyšování úrokových sazeb od roku 1980. Od března do listopadu Fed zvýšil sazby o kumulativních 375 bazických bodů (bp) a sazba federálních fondů byla zvýšena na 3,75 až 4 procenta.
Efekt zvýšení sazeb je jasný a pro širokou veřejnost to není dobrá doba. Index zaměstnanosti ve filadelfském zpracovatelském průmyslu Fedu v listopadu klesl na 7,1 procenta z předchozích 28,1 procenta, což naznačuje, že trh práce se rychle ochlazuje. V září se celkové osobní úspory v USA meziročně snížily o 59,29 procenta a 18 po sobě jdoucích měsíců zaznamenávaly negativní růst.
S postupujícím zvyšováním úrokových sazeb a růstem hypotečních sazeb se však zvyšuje tlak na širokou veřejnost, aby platila variabilní sazby hypoték. Jak dokládá příjmová a výdajová situace, spotřeba by mohla v prvním čtvrtletí roku 2023 zaznamenat výraznější recesi.
Investiční ukazatele také nejsou dobré, ve třetím čtvrtletí roku 2022 tempo růstu investic do stavebnictví a rezidenčních investic v USA kleslo na -11,36 procenta, respektive -12,74 procenta. Přestože ve třetím čtvrtletí se HDP USA zvýšil z negativního na pozitivní v důsledku čistého exportu, kvůli útlumu osobní spotřeby, v oblasti nemovitostí a v dalších odvětvích je v prostředí vysokých úrokových sazeb a snižování investic nevyhnutelný ekonomický pokles.
Pokud jde o vnější prostředí, světová ekonomika čelí mnoha výzvám, pandemie COVID-19 pokračuje. Situace v regionu je nestabilní, finanční prostředí se zhoršuje a země zažívají těžké časy. Mezinárodní měnový fond (MMF) zveřejnil 11. října svou Zprávu o světovém ekonomickém výhledu, která předpovídá, že globální ekonomický růst v roce 2023 zpomalí na 2,7 procenta, což je o 0,2 procentního bodu méně než v červencové prognóze. Na pozadí globální recese nejsou USA samy.
Je ještě příliš brzy na to, abychom usuzovali, zda Spojené státy vstoupí do hluboké recese. Údaje amerického ministerstva obchodu ze 16. listopadu ukázaly, že upravené maloobchodní tržby vzrostly v říjnu o 1,27 procenta oproti předchozímu roku, což je nejvyšší úroveň od letošního února.
Americký Kongres schválil 16. srpna zákon o snižování inflace, který přiděluje finanční prostředky na investice do energetické bezpečnosti a klimatu, a také zákon o cenově dostupné péči, který připravuje cestu k hospodářskému oživení prostřednictvím vládních výdajů na restrukturalizaci průmyslových odvětví.
Ještě nějakou dobu může být zpřísňování očekávání správné, ale konkrétní prostředky stojí za diskusi. Následné prudké zvýšení úrokových sazeb přineslo určitý efekt, ale tempo růstu kompozitního CPI v říjnu bylo stále na vysoké úrovni 7,7 procenta, což je stále ještě daleko od regulačního cíle Fedu, kterým je dvouprocentní míra inflace. Problém inflace je stále hlavním současným základem pro rozhodování Fedu.
Během zasedání Fedu pro řešení úrokových sazeb na začátku listopadu vyzval předseda Fedu Jerome Powell k dodržování zpřísňující politiky, dokud nebude dosaženo inflačního cíle. Tváří v tvář všem těmto nejistotám je sporné rozhodnutí USA pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Vzhledem ke zpomalení růstu sazeb by dalším krokem mohla být přísnější monetární a fiskální politika.
Jia