Čaj, který po tisíciletí těší a fascinuje svět, získal konečně nejvyšší světové uznání jako sdílený kulturní poklad lidstva.

Tradiční techniky zpracování čaje a s nimi související sociální postupy v Číně byly 29. listopadu přidány na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Tento status byl udělen Mezivládním výborem pro ochranu nehmotného kulturního dědictví, který se nachází v Rabatu v Maroku. Skládá se ze znalostí, dovedností a postupů týkajících se správy čajových plantáží, sběru čajových lístků a jejich zpracování, pití a sdílení čaje.

Podle UNESCO jsou tradiční techniky zpracování čaje v Číně úzce spojeny se zeměpisnou polohou a přírodním prostředím v rozmezí 18°-37° severní šířky a 94°-122° východní délky.

Tyto techniky se nacházejí hlavně v provinciích a autonomních regionech Zhejiang, Jiangsu, Jiangxi, Hunan, Anhui, Hubei, Henan, Shaanxi, Yunnan, Guizhou, Sichuan, Fujian, Guangdong a Guangxi. Související sociální praktiky jsou však rozšířeny po celé zemi a sdíleny mnoha etnickými skupinami.

Základní dovednosti zahrnují shaqing (inaktivace enzymů), menhuang (žloutnutí), wodui (hromadění), weidiao (vadnutí), zuoqing (třesení listů a chlazení), fajiao (oxidace nebo fermentace) a yinzhi (vonění).

Zvyky související s čajem jsou rozšířeny nejen po celé zemi, ale také ovlivnily zbytek světa prostřednictvím starověké Hedvábné stezky a dalších obchodních cest.

Jak vysvětluje dokument čínského ministerstva kultury a cestovního ruchu pro UNESCO, čaj je všudypřítomný v každodenním životě Číňanů. Čaj se podává v domácnostech, na pracovištích, v čajovnách, restauracích a chrámech a slouží jako důležité médium pro komunikaci při společenských setkáních a obřadech, jako jsou svatby, přijímání studentů a obětování.

Od starověku Číňané pěstují, sbírají, připravují a pijí čaj. Výrobci čajů vyvinuli šest kategorií čaje: zelený, žlutý, tmavý, bílý, wulong a černý čaj. Spolu s přepracovanými čaji, jako jsou čaje s květinovou vůní, existuje v Číně více než 2.000 čajových výrobků.

„Zvyk vítání hostů čajem a budování dobrých vztahů v rodinách a mezi čtvrtěmi prostřednictvím čajových aktivit jsou sdíleny mezi různými etnickými skupinami a poskytují pocit identity a kontinuity pro dotčené komunity, skupiny a jednotlivce,“ uvádí dokument.

Čtyřiačtyřicet čínských národních záznamů nehmotného kulturního dědictví na národní úrovni se týká čaje. Existuje více než čtyřicet odborných vysokých škol a osmdesát univerzit v Číně, které zřídily hlavní obory v čajové vědě nebo čajové kultuře, které podle ministerstva každý rok vychovají více než tři tisíce absolventů specializujících se na výrobu čaje a čajové umění.

Čína má nyní 43 památek na seznamu nehmotného kulturního dědictví a je i nadále zemí s největším počtem zapsaných památek na světě. (Kl)