Autor: První hlas CGTN poskytuje okamžitý komentář k nejnovějším událostem. Rubrika objasňuje vznikající problémy a lépe definuje zpravodajskou agendu a nabízí čínský pohled na nejnovější globální události.

Evropa leží mezi dvěma velmocemi - Čínou a Spojené státy, a snaží se najít rovnováhu.

To je realita dnešní Evropy. Předseda Evropské rady Charles Michel se 1. prosince setkal s čínským prezidentem Xi Jinpingem (Si Ťin-pching) a řekl, že EU je připravena na hloubkovou diskusi s Čínou o důležitých otázkách týkajících se různých aspektů vztahů mezi EU a Čínou a je připravena stát se spolehlivým a předvídatelným kooperačním partnerem Číny.

Mezitím nizozemská ministryně hospodářství a klimatické politiky Micky Adriaansensová nepodlehla tlaku USA na omezení exportu špičkových technologií do Číny a trvala na tom, že její země a Evropa „by měly mít svou vlastní strategii“.

Ve stejné době byl francouzský prezident Emmanuel Macron ve Spojených státech amerických a setkal se s americkým prezidentem Josephem Bidenem a kritizoval zákon o snižování inflace jako „super agresivní“ vůči evropským společnostem, přičemž ale vydal společné prohlášení, které uvádí jeho zemi do souladu s geopolitickou rétorikou USA.

Jak řekl předseda Evropské rady Charles Michel prezidentovi Xi Jinpingovi během jejich setkání, EU usiluje o strategickou autonomii. I když to někteří lidé mohou považovat za uklidňující diplomatickou rétoriku, je to stále více prokázaná realita, zejména pokud jde o vztah bloku 27 zemí s Čínou a USA.

Čína zůstává největším obchodním partnerem EU. Za prvních deset měsíců roku 2022 vzrostla obchodní hodnota mezi oběma stranami meziročně o 6,3 procent a dosáhla 711,4 miliardy dolarů. Za prvních osm měsíců vzrostly přímé zahraniční investice EU do Číny meziročně o 123,7 procenta. Jörg Wuttke, prezident Obchodní komory Evropské unie v Číně, řekl pro Global Times, že evropské podniky doufají, že „dokážou více vzhledem k velikosti čínské ekonomiky“. Charles Michel na schůzce se Xi Jinpingem řekl, že EU bude spolupracovat s Čínou na prosazování procesu směrem k dohodě o investicích mezi EU a Čínou.

Jak ale ukazuje Macronova návštěva Spojených států, navzdory rostoucím rozdílům mezi evropskými a americkými cíli a tomu, že Evropané nesou tíhu energetické krize, bezpečnost Evropy zůstává zásadně závislá na síle USA. Jak nedávno řekl německý kancléř Olaf Scholz na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, NATO „je a zůstává ústředním garantem naší kolektivní bezpečnosti“. Přestože Macron vyjádřil námitky proti tomu, aby NATO učinilo z Číny ústřední cíl, jeho společné prohlášení s Bidenem ukazuje, že celistvá, svobodná a mírová Evropa znamená „udržování kolektivní obrany a bezpečnosti našich národů, a to i prostřednictvím NATO“.

Není to tradiční dichotomie peníze versus bezpečnost. USA jsou druhým největším obchodním partnerem EU. Jejich prvenství překonala Čína až v posledních letech. A Evropa také očekává, že Čína bude prostředníkem v ukrajinském konfliktu, jak řekl Macron během letošního summitu G20. Vztahy Evropy s Čínou a Spojenými státy se prolínají napříč bezpečnostními, ekonomickými a dalšími aspekty. Upřednostnění kteréhokoli z nich by mohlo být katastrofální pro budoucí rozvoj Evropy. Evropa balancuje na tenkém laně.

Čínský prezident Xi Jinping řekl Charlesu Michelovi, že je důležité správně zvládat rozdíly. Čína a Evropa mají odlišnou historii kulturu, úroveň rozvoje a ideologii. Rozdílné pohledy na problémy jsou pouze přirozené. „Je nezbytné vzájemně respektovat hlavní zájmy a základní zájmy ostatních, zejména suverenitu, nezávislost a územní celistvost, a nevměšovat se do vnitřních záležitostí toho druhého, abychom společně zachovali politický základ vztahů mezi Čínou a EU,“ řekl Xi Jinping.

Zde je problém jednoduchý. Čína nechce, aby si EU vybírala strany, ale měla by na vztahy mezi Čínou a EU nahlížet z uctivé a pragmatické perspektivy. Spoléhat na politiku silné mocnosti a nechat se unášet jejím proudem je snazší, ale z dlouhodobého hlediska to Evropě neprospěje. EU se musí postavit na vlastní nohy, i když se někdy zdá být nemožné pokračovat v chůzi po tak tenkém laně.

Jia