Návštěva laoského prezidenta Thonglouna Sisoulitha v Číně: Svědectví o úspěchu čínsko-laoské železnice

2022-12-02 16:41:48
Sdílej:

Autor: Ji Xianbai je docent na Fakultě mezinárodních vztahů Čínské lidové univerzity v Pekingu. Je také spoluredaktor knihy „Od centralizované k decentralizované globální ekonomické architektuře: Asijská perspektiva“ (Palgrave Macmillan, 2022). Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Po návštěvě svého vietnamského a kubánského protějška přijel do Pekingu na státní návštěvu také laoský prezident Thongloun Sisoulith, a to právě v době, kdy uplynul jeden rok od zahájení provozu na čínsko-laoské železnici. 

Elektrifikovaná vysokorychlostní železnice, která vede mezi laoským hlavním městem Vientiane a městem Boten na laosko-čínské hranici a sahá na sever do Kunmingu v Číně, přepravila za posledních jedenáct měsíců navzdory narušením způsobeným probíhající pandemií COVID-19 1,8 milionu tun zboží v hodnotě více než 12 miliard yuanů (1,7 miliardy dolarů).

Spolu s usnadněním dvoustranného obchodu mezi Čínou a Laosem hraje čínsko-laoská železnice klíčovou roli při podpoře regionálního rozvoje a propojeného hospodářského růstu.

Z geografického a politického hlediska byl Laos po desetiletí uzavřenou ekonomikou. Laos je vnitrozemní stát, který na severu sousedí s Čínou, na západě s Myanmarem, na jihu s Thajskem a Kambodžou a na východě s Vietnamem. Přesto postupně opustil politiky na ekonomickou soběstačnost z 80. let 20. století.

Zeměpisná uzavřenost mohla hrát roli v opoždění ekonomického rozmachu Laosu. Chudoba se snížila, zatímco země zůstala převážně agrární ve své ekonomické struktuře a zdroji zaměstnanosti.

Multilaterální rozvojové instituce i bilaterální věřitelé předepsali politická doporučení pro diverzifikaci do pracovně náročných výrobních sektorů a posílení exportu zdrojů mimo měď, a přesto slabý tok veřejných příjmů a nízká míra domácích úspor napnuly schopnost Vientiane překonávat výzvy.

Ekonomický vzestup Číny a vznik iniciativy Pásmo a stezka – jejíž součástí je čínsko-laoská železnice, přinesly nové a nebývalé příležitosti do této nejméně industrializované země jihovýchodní Asie s chudou infrastrukturou, která trpí mezinárodní hospodářskou izolací.

Čínsko-laoská železnice změnila Laos z vnitrozemního státu na pozemní uzel v srdci pevninské jihovýchodní Asie, vnitrozemskou křižovatku, kudy proudí obchod a lidé z Číny, Myanmaru, Thajska, Kambodže a Vietnamu, aby podpořili nové investiční příležitosti a obchodní partnerství. 

Účast Laosu v Dohodě o regionálním komplexním ekonomickém partnerství (RCEP) – největší zóně volného obchodu na světě, je také chvályhodná. Tím, že Laos přijal protržní, na pravidlech založený regionální hospodářský řád ztělesněný a upevněný RCEP, projevil závazek k ekonomické otevřenosti a kooperativním mezinárodním ekonomickým vztahům.

Kumulativní pravidla ohledně původu v rámci RCEP, navíc k lepšímu železničnímu propojení, které poskytuje čínsko-laoská železnice, umožňují Laosu plně se zapojit do rozkvětu regionálních dodavatelských řetězců a sítí sdílení výroby. Tím Laos překonává historický vzorec, který fungoval od konce 60. let 20. století, že pouze námořní a pobřežní části jihovýchodní Asie se účastní procesu vzájemného průmyslového dohánění a ekonomické modernizace. Vzhledem k tomu, že čínsko-laoská železnice a RCEP modernizují fyzickou a politickou konektivitu Laosu, nebyla tato země nikdy v lepší pozici pro integraci do regionálních dodavatelských řetězců.

Dalším krokem by mělo být protažení čínsko-laoské železnice dále na jih do Thajska, a dokonce do Singapuru (částečně v souladu s plánem panasijské železniční sítě), aby tvořila skutečnou páteř ekonomického koridoru čínsko-indočínského poloostrova, což je také součástí komplexního plánu iniciativy Pásmo a stezka.

Současně, aby se uvolnil větší ekonomický potenciál stávající čínsko-laoské železnice, je třeba klást důraz na synchronizaci laoské industrializační a urbanizační strategie se železnicí. Rozvoj několika průmyslových parků, speciálních ekonomických zón, přeshraničních zón volného obchodu, pozemních přístavů, exportních zpracovatelských zón, integrovaných logistických zařízení, jakož i městských a rezidenčních center podél železnice by mohl výrazně podpořit ekonomický a průmyslový rozvoj Laosu.

Hmatatelný a následný rozvojový dopad čínsko-laoské železnice je symbol toho, co odlišuje iniciativu Pásmo a stezka (a nejnověji formulovanou Globální rozvojovou iniciativu) od agresivního „indo-pacifického ekonomického rámce“ Spojených států, přičemž posledně jmenovaný je především pevně stanoven s cílem omezit čínský vliv, aniž by nabízel úměrné ekonomické výhody regionálním zemím toužícím po rozvojové pomoci.

Návštěva laoského prezidenta Thonglouna Sisoulitha v Číně proto přichází v pravý čas, pozvedne bilaterální vztahy mezi Čínou a Laosem na novou úroveň a pomůže regionu a rozvojovým zemím dosáhnout hospodářského rozvoje a harmonických mezinárodních vztahů. Ať se přátelství mezi oběma zeměmi pohybuje kupředu stejně jako uhánějící elektrické osobní a nákladní vlaky jezdící po kolejích čínsko-laoské železnice!

YW

Our Privacy Statement & Cookie Policy

By continuing to browse our site you agree to our use of cookies, revised Privacy Policy. You can change your cookie settings through your browser.
I agree