Silná inflace v kombinaci s globálním zpomalením hospodářského růstu, které je zčásti poháněno válkou na Ukrajině a globální energetickou krizí, způsobují v mnoha zemích výrazný pokles reálných měsíčních mezd.

Podle nové zprávy Mezinárodní organizace práce (MOP) snižuje krize kupní sílu středních tříd a obzvláště tvrdě postihuje domácnosti s nízkými příjmy.

Globální zpráva o mzdách 2022-2023 ukazuje vliv inflace a COVID-19 na mzdy a kupní sílu. Odhaduje, že růst globálních měsíčních mezd v reálném vyjádření klesl v první polovině roku 2022 na minus 0,9 procenta, což je poprvé v tomto století, kdy byl reálný růst globálních mezd negativní.

Mezi vyspělými zeměmi G20 se odhaduje, že reálné mzdy v první polovině roku 2022 klesly o 2,2 procenta, zatímco reálné mzdy v rozvíjejících se zemích G20 vzrostly o 0,8 procenta, což je ale o 2,6 procenta méně než rok před pandemií COVID-19 v roce 2019.

„Více globálních krizí, kterým čelíme, vedlo k poklesu reálných mezd a přivedlo desítky milionů pracovníků do špatné situace, protože čelí rostoucí nejistotě,“ uvedl generální ředitel MOP Gilbert F. Houngbo.

„Příjmová nerovnost a chudoba se zvýší, pokud nebude zachována kupní síla nejméně placených. Kromě toho by to mohlo ohrozit tak potřebné oživení po pandemii, což by mohlo povzbudit další sociální nepokoje po celém světě a podkopat cíl dosažení prosperity a míru pro všechny,“ dodal.

Naléhavá změna politiky je nutná

Krize životních nákladů přichází po výrazných mzdových ztrátách pracovníků a jejich rodin během krize COVID-19, která měla v mnoha zemích největší dopad na skupiny s nízkými příjmy.

Zpráva ukazuje, že rostoucí inflace má větší dopad na životní náklady osob s nižšími příjmy. Je to proto, že většinu svého disponibilního příjmu utrácejí za základní zboží a služby, které jsou obecně vystaveny většímu zvýšení cen než postradatelné položky.  

Inflace podle zprávy také ovlivňuje kupní sílu minimálních mezd.

Odhady ukazují, že navzdory nominálním úpravám v mnoha zemích, pro které jsou k dispozici údaje, zrychlující se cenová inflace rychle narušuje reálnou hodnotu minimálních mezd.

Analýza ukazuje, že je naléhavě nutné uplatnit dobře navržená politická opatření, která pomohou udržet kupní sílu a životní úroveň námezdních pracovníků a jejich rodin.

Snížení „pravděpodobnosti nebo hloubky recese“

Účinným nástrojem by mohla být adekvátní úprava minimálních mzdových sazeb, vzhledem k tomu, že devadesát procent členských států MOP má zavedené systémy minimálních mezd.

Podle zprávy také silný trojstranný sociální dialog a kolektivní vyjednávání mohou pomoci dosáhnout přiměřených úprav mezd během krize.

Mezi další politiky, které mohou zmírnit dopad krize životních nákladů na domácnosti, patří opatření zaměřená na konkrétní skupiny, jako například poukázky pro domácnosti s nízkými příjmy s cílem pomoci jim při nákupu základního zboží, nebo snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na toto zboží, aby se snížila zátěž inflace pro domácnosti a zároveň aby to pomohlo snižovat inflaci.

„Musíme věnovat zvláštní pozornost pracovníkům na středním a dolním konci mzdové škály. Boj proti zhoršení reálných mezd může pomoci udržet hospodářský růst, což může pomoci obnovit zaměstnanost na úroveň před pandemií,“ uvedla Rosalia Vazquez-Alvarezová, jedna z autorů zprávy.

„To může být efektivní způsob, jak snížit pravděpodobnost nebo hloubku recese ve všech zemích a regionech.“

Regionální trendy

Zpráva, která obsahuje regionální údaje a údaje o zemích, ukazuje, že v první polovině roku 2022 stoupala inflace v zemích s vysokými příjmy proporcionálně rychleji než v zemích s nízkými a středními příjmy, což vedlo k následujícím regionálním trendům v oblasti reálných mezd:

V Evropské unii, kde systémy udržování pracovních míst a mzdové dotace v průběhu pandemie do značné míry chránily zaměstnanost a mzdovou úroveň, se růst reálných mezd zvýšil v roce 2021 na 1,3 procenta, ale v první polovině roku 2022 klesl o 2,4 procenta.

Situace ve východní Evropě je mnohem lepší, růst reálných mezd byl v roce 2020 4,0 procenta navzdory pandemii a 3,3 procenta v roce 2021. Tato úroveň růstu byla udržována v první polovině roku 2022.

Další země, které vzdorují trendu klesajících mezd, jsou v Asii a Tichomoří, kde růst reálných mezd činil v roce 2021 3,5 procenta, a v první polovině roku 2022 byl růst reálných mezd 1,3 procenta.

Severní Amerika (Kanada a USA) byly nejvíce nepříznivě ovlivněny, protože průměrný růst reálných mezd sklouzl v roce 2021 na nulu a v první polovině roku 2022 klesl o 3,2 procenta.

Ta