Autor: Abu Naser Al Farabi je sloupkař a analytik z Dháky, který se zaměřuje na mezinárodní politiku, zejména asijské záležitosti. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Podle zprávy Financial Times Benjamin Loh, výkonný ředitel nizozemské společnosti ASM International, jednoho z pěti největších výrobců polovodičových zařízení na světě, varoval, že USA zesilují nátlak na své spojence, aby zajistily, že klíčové globální společnosti vyrábějící čipy budou v souladu s přísnými kontrolami vývozu do Číny ze strany Washingtonu. Loh dále obvinil USA, že vyvíjejí jednostranný a nepřiměřený tlak na své spojence, a řekl, že USA „vyvíjejí velký tlak... aby zajistily, že nizozemská vláda a japonská vláda budou také následovat“, a to za cenu kolosálních nákladů pro tyto společnosti.

Poté, co USA počátkem října zahájily vývozní kontroly, aby potlačily přístup Číny k polovodičové technologii, ASM International varovala, že americké vývozní kontroly budou mít významný negativní dopad na zhruba 40 procent jejího prodeje do Číny. Toto procento vzrostlo na 16 procent z celkových tržeb.

Následovalo varování od dalšího předního evropského dodavatele čipových zařízení, ASML Holding. Její generální ředitel Peter Wennink loni v říjnu varoval, že nově přijatá opatření na kontrolu exportu ze strany vlády Spojených států na vývoz polovodičové technologie by mohla ovlivnit až 5 procent nevyřízených objednávek ASML s tím, že tržby společnosti v Číně představují asi 16-18 procent. Později generální ředitel ASML údajně řekl, že společnost zvažuje, jak zajistit odolnost všech svých zásobovacích linek proti dovozu z USA.

Stejně jak začíná být zřejmý zdráhavý odpor ze strany amerických spojenců proti americkým jednostranným kontrolám exportu technologií, tak roste tlak USA na jejich spojence, zejména na Japonsko a Nizozemsko, aby se drželi jejich politické linie. Nizozemská ministryně zahraničního obchodu Liesje Schreinemacherová minulý měsíc v rozhovoru pro nizozemské noviny NRC uvedla, že „USA by neměly očekávat, že Nizozemsko bezpodmínečně přijme jejich přístup k omezením vývozu do Číny,“ a trvala na tom, že „Nizozemsko nebude kopírovat americká opatření.“

25. listopadu šéfredaktor Nikkei Asia Shigesaburo Okumara informoval ze zasedání trilaterální komise v Tokiu, že japonský establishment je „unavený z oddělení od Číny, které nastolily USA pod označením dualismus demokracie vs. autokracie“. Dále dodal, že někteří z účastníků se „obávají svévolné a nepředvídatelné povahy obchodních sankcí a jejich provádění ze strany USA.“

Ale Washington, navzdory samotným dispozicím svých spojenců a jejich rostoucí tendenci prosazovat své nezávislé politické linie tváří v tvář donucovacím tvrzením USA, na ně nadále vyvíjí nepřiměřený tlak, aby přijali donucovací, jednostranná a potenciálně destruktivní opatření na kontrolu vývozu do Číny.

Jak uvedly Financial Times, Tarun Chhabra, vrchní ředitel Rady národní bezpečnosti USA pro technologie a národní bezpečnost, který řídil proces zavádění jednostranných kontrol 7. října, a Alan Estevez, nejvyšší úředník amerického ministerstva obchodu pro kontroly vývozu, jednali v listopadu v Nizozemsku s nizozemskými úředníky. Cílem bylo přimět Nizozemce, aby zablokovali prodej technologií do Číny a donutit tuto zemi spolu s Japonskem, aby zajistily třístrannou dohodu, jejímž cílem je omezit čínský přístup k technologiím.

V důsledku toho jsou takzvaní spojenci USA pod obrovským tlakem, aby přijali obrovské náklady, kvůli hegemonii řízené vlastními zájmy USA. Než se však američtí spojenci stanou obětí takové potenciálně sebevražedné technologické války, musí rozpoznat základní záměry Washingtonu ohledně jeho rostoucích strategických útoků proti Číně na mnoha frontách, zejména na poli špičkových technologií.

Ekonomická válka USA proti Číně se za více než čtyři roky změnila z obchodní a celní války nízkého stupně administrativy Donalda Trumpa na hru s nulovým součtem, která zahrnuje téměř všechny aspekty bilaterálních vztahů mezi těmito dvěma supervelmocemi. Spojené státy nadále ospravedlňují svou současnou technonacionalistickou politiku – od vývozních kontrol přes cla až po černé listiny – z důvodů „národní bezpečnosti“.

Ale ironicky se moudře vyhýbají prověřování svých argumentů – takzvanou bezpečnostní hrozbu z Číny nepodložily jinými důkazy než mrazivou rétorikou a klišé vyvolávajícími hrozby o Číně a jejích technologických ambicích. Jako vždy USA nerespektují ekonomické zájmy svých takzvaných spojenců a nemají zájem přizpůsobit se jejich odlišným prioritám. V souladu s tím dal Washington jasně najevo, že neustoupí ze své široce založené, katastrofické oddělovací politiky ve vztahu k Číně, a to bez ohledu na důsledky pro kohokoli, i spojence nebo nepřátele.

Technologie je jednou z mnoha hranic, které Washington postavil proti Pekingu, aby potlačil jeho přístup. Spojené státy však již dlouho prohlašují, že hlavním cílem jejich technonacionalistické politiky vůči Číně a jejím jednorožcům je ochrana vlastní národní bezpečnosti a zabránění přístupu Číny k nejmodernějším technologiím.

Ale širší cíl, jak se stále více ukazuje v jejich více než čtyři roky trvající ekonomické válce, je ekonomický – pokračovat ve hře s nulovým součtem pro vlastní výhody. V zářijovém projevu, který předznamenal kontroly exportu Josepha Bidena, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan prohlásil, že americká „komparativní výhoda“ v globální ekonomice „musí být obnovena, omlazena a řízena“. Dále řekl, že Spojené státy se nemohou spokojit s „relativní“ výhodou nad svými konkurenty.

Američtí spojenci, pod neustálým tlakem a ve snaze o prosazení nezávislé politiky, si tuto pravdu musí uvědomit. Jde spíše o udržení ekonomické hegemonie USA a případné obnovení jejich globálního prvenství. Nebuďte hloupí.

Jia