V poslední době dostává formování multipolárního světa novou dynamiku. Ta se projevuje zejména krystalizací nových ekonomických seskupení a iniciativ mezinárodní spolupráce, mezi nimiž nejprominentnější roli hraje především seskupení zemí BRICS, které se má rozrůst do širšího formátu, aby se možná stalo něčím významnějším, než je současná G20, a tzv. Nová Hedvábná stezka čili Iniciativa pásu a cesty BRI. Na obojí se napojuje i nově se formující finanční systém, který si postupně vytváří i alternativní mechanismy k řadě zavedených rámců fungování pod dominancí Západu a USA s udržováním prominentní pozice US dolaru.
Tento vývoj v poslední době zrychluje a dostává se na novou kvalitativní úroveň. Zvláště pozoruhodnou součástí je společný projekt Eurasijské ekonomické unie (EAEU) a Číny. EAEU je ekonomické společenství volného obchodu, pohybu zboží, kapitálu a pracovních sil Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Arménie a Kyrgyzstánu s Vietnamem jako partnerskou zemí, kdy brzy k němu bude patřit i Írán. Původně k němu měla patřit i Ukrajina, ta však po USA vedeném převratu přezdívaném Majdan, zaměřeném zejména na rozrušení formující se Eurasijské osy, nabrala jiný směr. EAEU spolu s Čínou pod taktovkou koordinátora ruského ministra pro integraci a makroekonomiku EAEU Sergeje Glazjeva připravila společný mezinárodní platební systém.
V rámci čehož koordinační orgán EAEU Eurasijská ekonomická komise (EEC) předložila seskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), které se rozšiřuje na rozsáhlejší nadnárodní rámec, jenž v dohledné době asi zastíní G20, aby se k tomuto pokročile připravenému mezinárodnímu platebnímu systému také připojily.
Základem je platební systém mezibankovního vyrovnávání fungující jako alternativa ke SWIFT, který má být mj. jiné navržen také tak, aby co nejvíce ulehčil vzájemné vyrovnávání plateb v národních měnách bez nutnosti použití dolaru jako obecně zavedeného mezinárodního platidla.
Prostřednictvím dolarového systému ovšem USA např. vybírají nepřímou daň ze všech mezinárodních transakcí, díky čemuž mohou mít tak deficitní státní rozpočty, přes nějž ale přenáší i své vnitřní ekonomické problémy, jako inflaci či proti-inflační zvyšování úrokových sazeb do světa jako celosvětový problém. Také svou dominancí nad dolarovým systémem i vlivem v systému SWIFT drží Washington v ruce páky globální finanční moci, které hojně uplatňují k vynucování rozmanitých sankčních mechanismů proti zemím vzdorujícím jejich imperiální dominanci.
Je tedy logické, aby se země usilující o finanční nezávislost, bez nutnosti hrát podle americké taktovky pod dohledem Strýčka Sama a oproštěný od odvádění skrytého tributu z každé mezinárodní transakce washingtonským bankéřům, poohlížely po nezávislém finančním systému.
Ve hře je i férová konkurence tržních hráčů jako jsou systémy bankovních karet. V řadě zemí existují domácí dominantní karetní systémy jako ruský MIR, čínský UnionPay, indický RuPay, Brazilský Elo atp. Ale i mezinárodní prosazení karet z miliardových zemí je velice omezené v systému s umělou globální dominancí karet Visa a Mastercard. Ovšem v rámci připravovaného mechanismu má pro ně v zemích, které se do něj zapojí, vzniknout férové mezinárodní prostředí, ve kterém budou tyto systémy plně integrovány.
Obojí, jak EAEU, tak BRICS jsou silně provázány s další těžkou vahou nových forem mezinárodní ekonomické integrace s Šanghajskou organizací pro spolupráci (SCO).
Jaké jsou nejbližší záměry budovatelů tohoto systému, výstižně v novinách Izvestija shrnul jeden z vedoucích odborníků, kteří to v EEC vedou, Vladimir Kovaljov: „Zaměřujeme se na zřízení společného finančního trhu a naší prioritou je, aby se to rozvinulo do společného směnného prostoru. Už jsme dosáhli značného pokroku a teď se práce zaměřují na takové sektory jako bankovnictví, pojišťovnictví a akciový trh. Brzy bude zřízen i nový regulatorní úřad společného finančního systému EEU-BRICS.“
Tento vývoj není nijak osamocený, je v souběhu s dynamikou probíhající ekonomické integrace. Podle projevu zmiňovaného Kovaljova na Mezinárodním business fóru BRICS v Moskvě jen za první pololetí roku 2022 vzájemný obchod a spolupráce mezi EAEU a BRICS vyrostla 1,5 krát. Na celkovém obratu zahraničního obchodu EAEU se BRICS podílí 30 procenty.
Říkal také: „Je doporučeníhodné kombinovat potenciál institucí makro-finančního vývoje BRICS a EAEU, zvláště Nové rozvojové banky BRICS, Asijské infrastrukturní a investiční banky (AIIB) s institucemi národního rozvoje zemí. To umožní dosažení synergických účinků a zajistí to synchronizované investice do udržitelných infrastruktur, inovativní produkce i do zdrojů obnovitelných energií.“
Zřejmě tedy dochází k čím dál většímu vzájemnému prorůstání BRICS, EAEU, SOC a projektu Nové Hedvábné stezky (BRI) se vznikem nového vlastního tržního prostředí s veškerým tomu na míru střiženým institucionálním rámcem včetně kompletního finančního systému oproštěného od mocenských strun vlivu tradičních center Západní finanční moci.
Tím to však nekončí. Jsou to jen první kroky v procesu, který teprve nabývá na hybnosti. Na 1. Eurasijském ekonomickém fóru v Biškeku byl přednesen např. návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na vytvoření mezinárodního platebního systému založeného na blockchainech a digitálních měnách.
Na tomto fóru EAEU však kromě vizionářských návrhů padala i usnesení o nejbližších krocích jako schválení rámcových smluv o přeshraničním umisťování a oběhu cenných papírů členských států a dolaďovaly se různé technické předpisy.
Důležité však bude nadcházející klíčové zasedání Nejvyšší eurasijské ekonomické rady 14. prosince v Moskvě, jehož se zúčastní i prezident Putin, od kterého se čeká, že na stůl položí několik globální hru měnících novinek. Na světových trzích např. budí rozruch ruské plány na uplatnění zlata v novém globálním finančním systému v souvislosti s platebními systémy navázanými na obchod s uhlovodíky, čili jak to nazývají na zavedení petro-zlata, což má dost vykolejit současnou Západem zavedenou praxi jak na ropném trhu, tak na finančních trzích i na trhu zlata, kde se bojí rozvratu obchodování s papírovým zlatem a „přílišného“ nárůstu významu skutečného zlata.
V rámci uvedeného vývoje probíhá rychlé prorůstání obchodu mezi Ruskem, Čínou, Indií, Střední Asií a Íránem, kdy Rusko s Kazachstánem a Uzbekistánem diskutují o plynové unii, jak pro rozvody plynu napříč těmito zeměmi, tak pro jeho dodávky do zahraničí, zejména do svého největšího obchodního partnera Číny.
Multipolární svět vymaněný ze sevření mechanismů zavedených unipolárním světem amerického hegemonie formující se kolem krystalizačních jader jako BRICS, EAEU a SCO se už jasně postavil na vlastní nohy.
Odpůrci tohoto multipolární vysvobození světa z imperiální unipolarity už to prý komentují i slovy jako: „Džungle se pomstychtivě rozrůstá pryč od zahrady.“ Ale ty na rozdíl od Západu rychle rostoucí ekonomiky nechtějí žádného zahradníky, co je bude zastřihovat, aby mu nestínily, a pěstovat si je jako zakrslé bonsaje. A k tomu potřebují výživnou půdu finančního systému, který je nebude svazovat, ale bude je vyživovat, a neplatit dolarový tribut a nebýt dolarem a systémem kolem něj svázání s krizemi zmítanou stagnující americkou ekonomikou.
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze