Pracovníci z provozovatele plynovodu PipeChina na běžné denní inspekci východní trasy čínsko-ruského plynovodu v Qinhuangdao v severočínské provincii Hebei 1. listopadu 2022, na trase zásobující plynem severočínskou oblast Peking, Hebei, Tinjin. Photo: VCG

Od časů, kdy někteří počátkem 60. let začali se sledováním vztahů mezi globálním HDP a globální spotřebou energie, je už asi 60 let objem světové produkce s přepočtem na inflaci s vysokou přesností prakticky lineárně závislý na spotřebované energii. Dostatek energie a její cenová dostupnost jsou klíčové pro hospodářský růst, pro šetrnost našeho počínání k životnímu prostředí a pro produktivitu práce, kapitálu a půdy. A pro zemi jako Čína, která se vypracovala do postavení hlavní „dílny světa“ a realizátora asi nejúspěšnějšího rozvojového modelu industrializace v moderní éře, je proto energetika jednou z nejvyšších priorit. A teď v časech, geopolitických otřesů, kdy ostatní rozvinuté ekonomiky, jako evropská, obvykle trpí energetickou krizí kvůli nedostatečným investicím do energetiky, její diverzifikace a bezpečnosti v nestabilních časech, věnuje Čína tomuto odvětví o to větší pozornost. Lze to ilustrovat na řadě rozmanitých malých i velkých projektů a na dva takové probíhající projekty zde upozorníme.

Jedním z nich je Východní trasa čínsko-ruského plynovodu, která byla nedávno 3. prosince 2022 dokončena. Nyní už plynovod vede přes řeku Jang-c‘-tiang a napájí zdejší rozvody zásobující i jihovýchodní oblast Číny včetně její průmyslové metropole Šanghaje. Čínsko-ruská spolupráce se tak dostává do další pokročilejší fáze. O tom, jakou tomu obě strany přikládají důležitost, svědčí i skutečnost, že tato východní trasa byla dokončena za pouhých 28 měsíců. Přitom jde v podstatě o součást tunelu, který bude po napojení navazujících částí, dlouhý 10 226 kilometrů, jímž vedou tři plynovody o průměru 1 422 milimetrů.

Nejsou to jen pouhé roury v tubusu, je to chytře odolná konstrukce se štíty proti přívalům vody a bahna s aktivními protiváhami, aby odolala i běsnícím živlům a záplavám v mokřadech na březích Jang-c‘-tiang a nepoškodila zdejší přírodní prostředí.

Nyní tedy s tak bezpečným zdrojem se už Čína nemusí strachovat před zběsilými výkyvy cen a dopravními problémy na světových trzích s kapalným zemním plynem, které by srážely produktivitu a konkurenceschopnost jejího průmyslu, jako to vidíme během současné krize v Evropě.

Rozbíhající se provoz se dostane na plnou kapacitu, kdy budou napojeny všechno čínské odběrové sítě až za několik měsíců, takže celý rok naplno poběží až v roce 2024 a bude ročně dodávat 38 miliard kubický metrů ruského zemního plynu v rámci 30letého kontraktu za 400 miliard $ v současných cenách na základě kontraktu z května 2014 mezi China National Petroleum Corp. a ruským Gazpromem.

Nicméně na projekt východní trasy plynovodu bude navazovat ještě tunel řeky Jang-c‘-tiang pro místní plynovody, který má být zprovozněn roku 2025. Zatím je to stavba dlouhá přes 8 000 kilometrů, kdy 3 000 kilometrů vedou Ruskem a 5 111 kilometrů Čínou.

Dokončení tohoto projektu východní sekce je v návaznosti na zprovoznění severní sekce z Heihe v severovýchodní čínské provincii Heilongjiang do Chagling v severovýchodní čínské provincii Jilin, který byl zprovozněn roku 2019, a dále střední sekce vedoucí z Changling do Yongqing v severočínské provincii Hebei, zprovoznění v roce 2020.

Obě strany, Čína i Rusko, si libují, jak je taková spolupráce vzájemně se doplňujících ekonomik pro obě strany výhodná. Tak obrovské zdroje plynu tak dobře dostupné pro přímé dodávky plynovody všude k dispozici nejsou a tak ohromný energetický trh, jaký představuje průmyslová Čína, také lze jinde těžko hledat.

Nicméně má jít v podstatě teprve o počáteční fáze čínsko-ruské energetické spolupráce. Čínská ekonomika roste a s ní i spotřeba energie a nutnost optimalizace levných dodávek, bez nichž jsou vysoká produktivita, konkurenceschopnost a rostoucí tržní podíl nemožné.

Proto také před nedávnem na zahajovacím ceremoniálu čtvrtého Čínsko-ruského energetického business fóra vyzýval čínský vicepremiér Han Zheng k prohloubení čínsko-ruské energetické spolupráce.

„Čína s Ruskem by měly ukout užší partnerství kooperace v energetice a více tak přispět ke zvýšení blahobytu lidu obou zemí a k zajištění globální energetické bezpečnosti a trvale udržitelného rozvoje,“ řekl Han.

Dalším energetickým projektem sloužícím diverzifikaci čínské energetiky, ve kterém začala nová fáze výstavby, je zahájení instalace malého modulárního jaderného reaktoru na tzv. „jaderný ostrov“.

Fotografie z 6. července 2022 ukazuje staveniště reaktoru Linglong One, prvního příbřežního komerčního malého modulárního jaderného reaktoru v Changjiang v jihočínské provincii Hainan. (Photo: China News Service/Liu Xuan)

V jihočínské provincii Hainan byla zahájena instalace malého multifunkčního modulárního jaderného reaktoru Longlong One chlazeného tlakovou vodou.

Jde o vlastní konstrukci s vlastními nově vyvinutými technologiemi čínského výrobce jaderných elektráren China National Nuclear Corporation. Je to také první reaktor takového typu schválený Mezinárodní agenturou atomové energie, který má sloužit na rozdíl od velkých jaderných elektráren místní energetice menších oblastí.

Zatím se ze strojního vybavení na jaderný ostrov instaluje jen srdce elektrárny reaktor Linghlong One. Instalace dalších klíčových částí jako horkovodní výměník a parní generátor se teprve připravuje.

Stavba byla zahájena v červenci 2021 a má jít o vysoce bezpečný, vysoce provozně flexibilní jaderný blok s krátkou dobou výstavby s řadou novinek. Od počátku do konce stavby má projekt trvat jen pouhých 58 měsíců.

Má jít o dosti univerzální energetický zdroj sloužící i takovým účelům jako odsolování mořské vody, vytápění domácností i průmyslové vytápění atp. Každý blok má mít instalovaný elektrický výkon 125 000 kilowat a vyprodukovat miliardu kilowatthodin.

Je to zase další projekt, který ukazuje, že Čína hledá všechny cesty na posílení a diverzifikaci své energetiky i snahy o upřednostňování nízko-emisních zdrojů. Je to tak trochu určitá odbočka od hlavního proudu současného vývoje jaderných elektráren. Ty se obvykle budují jako obrovské. Toto je však moderní nízko-emisní zdroj schopný komplexně pokrýt energetické potřeby např. ostrovů či míst odlehlých od velkých průmyslových oblastí, kde díky tomu bude moci bez potíží probíhat industrializace a urbanizace.

Čína své už dlouho trvající úsilí o energetickou bezpečnost stojící na trvale udržitelné a k životnímu prostředí šetrné energetice v poslední době ještě stupňuje, když podle zprávy Národního energetického úřadu za prvních osm měsíců letošního roku v porovnání s loňským rokem investice do energetických projektů narostly o 16,7 procenta.

Čína sice loni po gigantických povodních, které na chvíli vyřadily z provozu řadu uhelných dolů, místních dopravních infrastruktur a elektráren, zažila krátkodobou energetickou krizi, která vyvolala na chvíli rozvrat světových dodavatelských řetězců, ale delší energetická krize, jaká hrozí Evropě, vzhledem k prozíravému přístupu Číny k energetice zřejmě nehrozí.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze