Automatická výrobní linka v automobilce Shenyang. Provinice Lianoning na severovýchodě Číny. Photo: IC
Čína nejenže překonala všechny nástrahy jako past středních příjmů, které prakticky všem rychle rostoucím ekonomikám konce 20. století a po roce 2000 rychlý rozvoj zadusily a které podle předpovědí washingtonských stratégů měly spolehlivě zastavit i čínský růst, nýbrž si udržela růst i během těžkostí posledních let a jako lokomotiva růstu vytáhla svět z hospodářského poklesu. V roce vypuknutí pandemie byla Čína jedinou významnou ekonomikou, která vykázala mírný hospodářský růst a prakticky za sebou vytáhla svět k zotavení. To pokračovalo rychlým oživením v roce následujícím a i pak v roce 2022, kdy zotavování světové ekonomiky vykolejil ekonomický konflikt nabalený na Ukrajinskou krizi, když i samotnou Čínu sužovala místní vypuknutí epidemie a situace ve světě destabilizovala ceny komodit a vznikl útlum globální poptávky.
V té době Čína, aby si udržela růst, tak v rámci politiky zvládání ekonomických cyklů rozhýbala řadu veřejných infrastrukturních projektů, které významně k růstovým číslům za loňský rok přispěly, stejně jako řada investic zotavujících se podniků. Nyní, když se změnilo řízení pandemie a rozvolnila se opatření, tak se domácí i světové trhy těší na o to rychlejší oživení, než jaký byl růst loni. Rovněž by se za těchto okolností měl zvýšit apetit jak domácích, tak zahraničních investorů, kteří budou chtít využít ohromného potenciálu průmyslových investic v této dílně světa.
Z posledních čísel o loňském růstu ekonomiky zveřejněných 17.1 čínským Národním úřadem statistiky (NBS) překročila v průmyslu meziročně přidaná hodnota o 3,6 procenta plánovanou výši. Ovšem, co je zvláště důležité číslo, v průmyslové výrobě oborů špičkových technologií byl tento meziroční nárůst o 7,4 procenta a ve výrobě zařízení meziročně 5,6 procenta, tedy o 3,8 procenta a 2,0 procenta překročení plánované výše. Tedy růst je právě tam, kde byl nejvytouženější.
Rovněž se podařilo dobře vpřed pohnout s investicemi, když investice do stálých aktiv podle NBS narostly o 5,1 procenta na 57 bilionů yuanů (8,42 bilionu $). Jelikož podle ekonomických stimulačních plánů v loňském roce infrastrukturní investice hrály důležitou roli, tak narostly o 9,4 procenta, ale i investice do zpracovatelského průmyslu narostly o 9,1 procenta. A zase důležité číslo, investice do technicky špičkových průmyslových výrob narostly o ohromných 22,2 procenta a i investice do služeb poskytovaných špičkovými technologiemi meziročně vzrostly o 12,1 procenta. O skutečnosti, že washingtonským geopolitickým jestřábům, kterým je čínský růst trnem v oku, dělají teď už starosti nejen špičkové výrobky a technologie z Číny, ale už i služby, svědčí např. tažení, které v USA rozpoutali proti sociální síti TikTok.
Pro čínské experty jsou nově zveřejněná čísla za loňský rok důvodem k obrovské radosti, neboť takový růst, uvážíme-li, že rok 2021 byl rokem extrémního hospodářského oživení, a loni se Čína potýkala s COVIDEM světová ekonomika se v důsledku geopolitických konfliktů silně potácela, když do toho vstoupily ještě USA s monetárním utahováním, které posilovalo dolar a snižovalo dostupnost kapitálu pro investice.
Ukázalo se tedy, že rozběh opatření ke zvládání ekonomických cyklů ve formě infrastrukturních investičních projektů, podpora malým a středním podnikům, pobídky pro investice podniků, podpora prodeje automobilů aj. svou práci odvedly dobře.
Ovšem, co bylo důležité loni a co bude důležité i letos, je věc, která je vtělená do základní strategie země pod názvem vysoce kvalitní rozvoj. „Tajemstvím“, proč Čína neuvázla v žádné pasti středních příjmů aj. jako jiné původně rychle se rozvíjející ekonomiky, je právě ten vysoce kvalitní rozvoj. Ten není postaven jen na budování nových infrastruktur továren aj. Ten stojí na nárůstu produktivity výrobních faktorů – produktivity práce, kapitálu a půdy dosahované inovacemi. Díky takovému růstu Čína, ač už je mírně středně příjmovou zemí, stejně roste dále, díky němu probíhal loňský silný růst v těžkých časech a ekonomika díky tomu, že růst je vysoce kvalitní, bude pokračovat ve vzestupu i letos.
Stanovuje to i v listopadu 2022 vydaný dokument Ministerstva průmyslu a informačních technologií spolu s Národní komisí pro rozvoj a reformy vyzývající ke strukturálním modernizacím a vylepšením kvality průmyslové výroby a k větší podpoře sektorů jako informační technologie, umělá inteligence, nové energie a špičková zařízení.
I loni podle ředitele Institutu financí a cenných papírů na Wuhanské univerzitě věd a technologií Dong Dengxina: „Lepší než očekávané výsledky země v sektoru špičkových technologií poukazují na úspěchy dosažené transformací a modernizací průmyslu, která se stala novým tahounem vysoce kvalitního rozvoje.“
„Letos, když neustále slábne zahraniční poptávka, bude k posílení ekonomiky důležité zvýšit domácí poptávku, i když stabilní ekonomický růst dále potáhnou infrastrukturní investice,“ řekl Deng, kdy očekává, že letošní výdaje z veřejných rozpočtů na infrastrukturní projekty a pobídky přesáhnou i loňské výdaje.
To je v souladu i se závěry v prosinci konané Ústřední ekonomické pracovní konference, která zdůraznila, že je takovouto proaktivní fiskální politiku nutno ještě vystupňovat k vyšší efektivnosti s vylepšením mixu nástrojů včetně využití fiskálních deficitů, obligací veřejné správy ke speciálním účelům a odpisů úroků z daní, kdy se čeká, že deficit veřejných rozpočtů naroste až na 3 procenta HDP, přičemž ty speciální účelové obligace na podporu infrastrukturních investic mohou narůst na 3,7-3,8 bilionů yuanů.
Také čínská centrální banka chce využít řady nástrojů monetární politiky k udržení rozumné dostupnosti likvidity, čímž též přispěje k nalákání více přímých zahraničních investic na kapitálové trhy země, kdy se těší, že letos bude zřejmě na Západě praskat mnoho tržních bublin, a to obvykle vyhání tamní investory, aby své investice stáhli do stabilních investičních rájů jako Čína.
V letošním roce tedy růst i přes váznoucí poptávku s ekonomickým útlumem v postiženém konfliktním světě zajistí z veřejných prostředků i za cenu deficitního rozpočtu financované infrastrukturní investice, které následně budou oporou dalšího růstu později, větší spotřebitelská poptávka po rozvolnění pandemických opatření a investice podniků do výroby a služeb, které jsou též teď zvláště výhodné kvůli možnosti odepsat si z daní úroky na tyto investice aj. Přitom investice ve zvláště velké míře porostou do inovativních technicky špičkových projektů zaručujících vyšší produktivitu, a tudíž vysoce kvalitní rozvoj slibujících vzestup Číny mezi technologicky nejpokročilejší země s vysokou konkurenceschopností i přes bohatnoucí obyvatelstvo a vytvářející ve světových dodavatelských řetězcích lví podíl přidané hodnoty.
To zapadá i do záměrů zemí BRICS jako celku, které nedávno dokonce prohlásily, že se budou snažit o novou průmyslovou revoluci. Což by bylo pěkné, kdyby se podařilo. V současnosti se sice mluví např. o průmyslové revoluci 4.0, ale pravdou je, že od konce 2. průmyslové revoluce v 70. letech už nikdy nebylo dosahováno takových nárůstů potenciální produktivity jako v průmyslové revoluci do té doby. Podle některých tedy od té doby žijeme v období inovativního temna a na další průmyslovou revoluci teprve čekáme a takoví hráči jako Čína by ji mohli rozběhnout.
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze