Autor: Andy Mok je výzkumný pracovník Centra pro Čínu a globalizaci. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Čína zaznamenala významný milník ve svých investicích do výzkumu a vývoje (R&D). Představila také odvážnou vizi budoucnosti Číny se zaměřením na vědecké a technologické inovace.

V posledních pěti letech čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) podporoval výzkum a vývoj pro budoucí růst Číny s tím, že inovace jsou primární hnací silou rozvoje a my musíme inovace postavit do středu národní rozvojové strategie. Zopakoval, že Čína musí usilovat o technologickou soběstačnost a uvedl, že by země měla urychlit přeměnu vědeckých a technologických úspěchů na produktivitu. To se odráží ve snaze vlády zvýšit investice do výzkumu a vývoje a zlepšit efektivitu systému výzkumu a vývoje v zemi.

V souladu s touto výzvou Čína významně a stále více investovala do výzkumu a vývoje. V roce 2020 investovala vláda do výzkumu a vývoje 441,3 miliardy dolarů, což představovalo 2,4 procenta HDP a podle čínského Národního statistického úřadu to meziročně vzrostlo o 14,2 procenta. Díky tomu se Čína stala zemí s druhými největšími výdaji na výzkum a vývoj na světě za Spojenými státy. Kromě toho podle „Stavu vědy a techniky ve Spojených státech v roce 2022“ vydaného Národní nadací pro vědu Spojených států, Spojené státy a Čína tvořily téměř polovinu celosvětových výdajů na výzkum a vývoj, 27 procent a 22 procent, Japonsko tvořilo 7 procent, Německo 6 procent a Jižní Korea 4 procenta.

A tato investice se vyplatila. V roce 2022 se Čína posunula o jedno místo na 11. místo v globálním indexu inovací Světové organizace duševního vlastnictví. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) „Jak lidský kapitál Číny ovlivňuje její národní konkurenceschopnost“ Čína byla také zdrojem nejvíce recenzovaných článků. Čínský výzkum se v roce 2019 umístil mezi nejlepším 1 procentem vědeckých studií stejně vysoko nebo výše než práce z USA.

Výzvy, kterým Čína v této oblasti čelí, se však během tohoto období také zvýšily a je užitečné posoudit, zda rozsah, struktura a účinnost investic v této oblasti může Čínu dovést ke konečnému úspěchu.

Navzdory výraznému nárůstu výdajů na výzkum a vývoj někteří odborníci tvrdí, že čínské investice nejsou dostatečné na to, aby mohly konkurovat v klíčových technologických oblastech, jako jsou polovodiče. Zatímco investice do výzkumu a vývoje vzrostly, někteří pochybují o tom, zda je současná struktura investic účinná pro směřování k projektům s největším potenciálem dopadu, nebo zda jsou příliš řídce rozloženy mezi širokou škálu iniciativ. Existuje také obava, že financování výzkumu a vývoje není využíváno efektivně a příliš mnoho zdrojů spotřebovává byrokratická neefektivita.

Ale možná nejdůležitější otázkou je, zda Čína identifikuje, rozvíjí a přitahuje talenty nezbytné pro dosažení vysoké úrovně technologické soběstačnosti.

To bylo také uznáno prostřednictvím formulování komplexní strategie rozvoje lidského kapitálu, která začíná vývojem v dětství a základním vzděláním spolu se zvláštním zaměřením na snižování rozdílu mezi městem a venkovem.

Pokud jde o univerzitní vzdělávání, v letech 2012 až 2021 zvýšilo čínské ministerstvo školství výdaje na vysokoškolské vzdělávání z 24 miliard dolarů na 47 miliard dolarů. Podle CSIS se předpokládá, že do roku 2025 budou čínské univerzity produkovat více než 77 tisíc absolventů STEM Ph.D. ročně, což je více než dvojnásobek úrovně z roku 2010, kdy bylo asi 34 tisíc absolventů STEM Ph.D. Pro srovnání se předpokládá, že ve Spojených státech v roce 2025 vystuduje pouze přibližně 40 tisíc doktorandů STEM a toto číslo zahrnuje více než 16 tisíc zahraničních studentů.

I když tedy zůstávají otázky týkající se rozsahu, struktury a účinnosti čínských investic do výzkumu a vývoje, zejména ve světle složitějšího a náročnějšího mezinárodního prostředí, pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, ukázal obrovský úspěch.

Na mnohé z těchto otázek odpoví kultivace lidského kapitálu a zajištění plného rozvoje a nasazení schopností. Čím rychleji Čína dokáže rozvinout svůj obrovský rezervoár talentů a přilákat ty nejlepší a nejchytřejší z celého světa, tím rychleji si splní sen o revoluci ve výzkumu a vývoji.

Jia