Autor: John Gong je profesor na Mezinárodní univerzitě obchodu a ekonomiky a viceprezident pro výzkum a strategii na UIBE-ISRAEL. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Toto je podvacáté v řadě, co čínská ústřední vláda vydala zemědělský politický dokument, který je často označovaný jako „první ústřední dokument“, protože se obvykle jedná o první dokument vydaný ústřední vládou v novém roce. Podívejme se zpět na historii prvního ústředního dokumentu.

První takový politický dokument byl vydán v roce 1982 a navrhl „stanovení výstupních zemědělských kvót pro každou domácnost“. Jednalo se o mezníkové reformní opatření zavedené tehdejším čínským vůdcem Deng Xiaopingem (Teng Siao-pching). V příštích několika letech došlo k zavedení obchodu a trhu do venkovských komunit a k postupnému ústupu státního monopolu na nákupy a marketing obilných produktů. V roce 2006 navrhl první ústřední dokument výstavbu „nového socialistického venkova“. Následující dokumenty zdůraznily zvyšování zemědělské produktivity, zlepšení venkovské infrastruktury, rozvoj zemědělských technologií a zvýšení příjmů zemědělců.

Od roku 2015 vstoupil první ústřední dokument do nové éry. Byly zavedeny nové koncepty, jako je nová norma, nová vývojová filozofie a strukturální reformy na straně nabídky.

Koncept revitalizace venkova, který je stále zastřešujícím pokynem pro dnešní zemědělskou politiku, byl zaveden v roce 2018. Následující první ústřední dokumenty se dále zaměřovaly na toto důležité téma, ale s různým důrazem v každém roce, včetně, ale ne pouze, na zmírnění chudoby a modernizaci zemědělství.

Dokument vydaný včera pokračuje ve stejném tématu revitalizace venkova, ale s několika důležitými novými cíli, z nichž nejdůležitější se zaměřuje na plány na povýšení role zemědělství na jeden aspekt silného národa a na koncept Číny jako zemědělské velmoci. Silný národ musí být nejprve silný v zemědělství. Podle čínského ministra zemědělství Tang Renjiana (Tchang Žen-ťien) by Čína neměla být držena jako rukojmí jinými zeměmi v oblastech potravinové bezpečnosti, klíčových zemědělských technologií a důležitých aspektů výrobních sítí a sítí dodavatelského řetězce.

Tento problém je akutní na pozadí stále nejistější globální geopolitické krajiny. Válka na Ukrajině způsobila, že ceny potravin a hnojiv prudce stouply. Některé země, zejména ty, které se silně spoléhají na dovoz potravin, čelí nedostatku potravin a riziku hladovění. Toto je scénář, který je pro Čínu nepřijatelný.

V současném globálním geopolitickém prostředí také začíná docházet k mocenským hrám některých zemí, které ukládají sankce na kritické technologie proti Číně, jako je polovodičové vybavení. Není nepochopitelné, že totéž lze provést pro kritické technologie v jiných odvětvích, včetně zemědělství. To je další scénář, který je pro Čínu nepřijatelný.

To znamená, že dny čínského zásobování potravinami, včetně značné části dovozu, jsou omezené. Dokonce i u některých plodin, jako je sója, u kterých Čína silně spoléhá na dovoz, postupně zvyšuje svou domácí produkci. Je také velmi pravděpodobné, že Čína podstatně zvýší investice do výzkumu a vývoje biotechnologií pro zemědělské aplikace. Země si nemůže dovolit spoléhat se ohledně kritických technologií pouze na několik západních společností.

Soběstačnost v zemědělství je pro zemi s tak velkou populací a hustotou obyvatelstva nezbytná. Čína je také světovou průmyslovou továrnou, známou svou zdatností ve výrobě. Ano, toto jde proti Ricardově ekonomické teorii komparativních výhod. Nicméně, v dnešním geopolitickém prostředí intenzivní konkurence se Spojenými státy, která je jednostranně vyvíjena na Čínu ze strany Washingtonu, nemáme na výběr.

Jia