Marketingové zrození nového prezidenta České republiky pod taktovkou sbormistrů z Bílého domu a Pentagonu se nese ve znamení jeho každodenních deklarací, vyzývajících členské země NATO k frenetickému vyzbrojování Ukrajiny. Jeden důkaz za všechny další…
»Pavel v rozhovoru pro BBC znovu podpořil dodávky zbraní Ukrajině. ‚Nemáme alternativu,‘ uvedl nově zvolený prezident, podle kterého by bez poskytnutí západních zbraní Ukrajina pravděpodobně prohrála. ‚Pokud oni prohrají, prohrajeme i my,‘ dodal Pavel, podle kterého není tabu ani předání stíhaček. Obává se ale, že by dodávka bojových letounů mohla být příliš pomalá.« (Zdroj: echo24.cz.)
Všichni tihle uniformovaní Pavlové z řad válečných štváčů vědí, že Rusko není porazitelné. A pokud nevědí, na této objektivní realitě to pranic nemění. Že by nevěděli, vylučuji. Hovoří a píší o tomtéž i mnozí američtí generálové na penzi či bývalí vysocí představitelé CIA atd., atd. Včetně tamních renomovaných deníků, časopisů a televizních stanic. Bez předsudků, aniž by stáli na straně Ruska, prostě jen popisují reálný stav věci.
Americký spisovatel John Steinbeck řekl: »Nesmíme zapomenout, že zrůda je jenom odchylka a že pro zrůdu je zrůdná normálnost.« Jako že dnes je onou normální zrůdnou normálností nerespektování, provokování a odvěká snaha vymazat Rusko z mapy světa. Tak je třeba to v daném kontextu chápat.
Steinbeckův citát je na místě. Fakta hovoří jasně a vůbec není podstatné, zda je někdo akceptuje. O to hůře. Fakta, která vám za moment představím, totiž spadají do kategorie těch, o nichž se nediskutuje, neb jsou nezpochybnitelná. Jakože v noci je tma a ve dne světlo, nebo že na červenou se stojí a na zelenou jede. Když toto dogmatické pravidlo nerespektujete, a vyrazíte na červenou, dojde k maléru. ONI vyrazili… Na červenou.
Že pražský nacistický establishment bezmezně podporuje jednu z nejzkorumpovanějších zemí světa na úkor míru v Evropě, což bez diskuse dokládá každá oficiální mezinárodní statistika (tu zkorumpovanost), ponechám v tuto chvíli stranou, poněvadž ve hře jsou ještě mnohem závažnější fakta. Fakta, jednoznačně prokazují ohavnou zrůdnost nynějšího režimu, který nám vládne. A taktéž, což nelze vynechat, fatální nezodpovědnost všech občanů, kteří ho volili.
Zásadní otázka vůbec nerezonuje v tom smyslu, zda byl či nebyl vstup ruské armády na území Ukrajiny oprávněný, ale proč k tomuto kroku bylo Rusko donuceno, resp. co tomuto kroku předcházelo, resp. do jaké míry chování USA a NATO ohrožovaly a ohrožují bezpečnost Ruské federace jako takové – jinými slovy řečeno: do jaké míry vyvolalo tento konflikt nerespektování Ruska jako světové velmoci ze strany Bílého domu, Pentagonu, NATO a Evropské unie. Tak dlouho chodily se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo.
Zkuste lapit medvěda, zavřít ho do klece a klec mu postupně zmenšovat a plíživě ho přestávat krmit… Ten medvěd se tak či tak jednoho krásného dne zpoza těch mříží dostane ven a pak běda, potká-li své trýznitele… Přesně k tomuto došlo 24. února loňského roku. Je to jediný objektivní výklad, vše ostatní se nese ve znamení cílené manipulace a lží.
Pojďme k podrobnějšímu rozboru. Spojené státy mají celkem 750 vojenských základen v 80 zemích světa – ty nejdůležitější v Evropě (nejvíce v Německu = 21). Spolu to čítá 150 až 200 tisíc amerických vojáků.
Rusko má základen celkem 25, těch tradičních vojenských jen 15, a kromě Sýrie jsou všechny ostatní umístěny ve 12 převážně postsovětských republikách.
Ještě pro zajímavost – euroatlantický spojenec Američanů, Velká Británie, jich má 140. Také v tomto případě (ne)poměr s těmi ruskými bije do očí a ještě více vyniká v prostém součtu amerických a britských vojenských základen.
Logická úvaha svádí k logické otázce: Když mají USA své vojenské základny v Evropě, bylo by přece fér – v rámci mezinárodní rovnováhy sil, tolik potřebné k zachování trvalého míru, aby Rusko mělo vlastní vojenské základny zase na americkém kontinentu, např. ve střední Americe či v Mexiku, ne? Zatím je však Rusko nemá ani v Evropě, natož kdekoli jinde. A proč je u nás mělo po srpnu 1968, to by bylo na jinou analýzu, s nějakým pomateným Pražským jarem však absolutně nesouvisející.
Ale zpět k našemu tématu. Nebylo by od věci pídit se potom, proč evropské obyvatelstvo tento nepoměr akceptuje. Ono je totiž neohrožuje Rusko, jak je jim dnes a denně servírováno, ale právě ten nepoměr… Čím dříve si to uvědomí, tím lépe pro budoucnost starého kontinentu.
Pořád si ještě myslíte, že hlavním světovým ohrožovatelem míru je Ruská federace? Ono to celé vede spíše ke konstatování, že Rusko je vojensky obklíčeno de facto ze všech stran… Euroatlantisté však jaksi pozapomněli, že onu smyčku utahují kolem světové jaderné velmoci a že ta nebude donekonečna mlčet.
Další důkazy nabízí slovenský web polemag.sk: »Od konca druhej svetovej vojny boli Spojené štáty v 30-tich vojnových konfliktoch. Ani jeden z týchto konfliktov nebol obranný, teda ani jeden nebol odpoveďou na vojenský útok na pôde USA. Naopak, väčšina konfliktov bola iniciovaná a vedená USA, v mnohých prípadoch s podporou Spojeného kráľovstva, Francúzska alebo NATO. Od začiatku takzvaného obdobia americkej vojenskej angažovanosti po 11. 9., ktorá začala inváziou do Afganistanu v októbri 2001, iniciovali Spojené štáty 11 vojnových konfliktov na Blízkom Východe a v Afrike. Toto vojenské ťaženie si do 2021 vyžiadalo vyše 929 000 priamych obetí (z toho aspoň 387 000 civilistov) a niekoľko ďalších miliónov úmrtí spôsobených nepriamymi dôsledkami vojny (hladomor, vypuknutia civilizačných a infekčných chorôb spôsobené zničenou infraštruktúrou, znečistením vody a vzduchu v dôsledku vojenskej aktivity…). Okrem ľudských životov má americká vojenská aktivita v tomto storočí na svedomí aj nútené vysťahovanie aspoň 38 miliónov ľudí z konfliktami zasiahnutých regiónov.«
Jak dále plemag.sk informuje, nejsou to zdaleka jen kolonizátorské choutky Spojených států, které ohrožují svět… »Americká vojenská politika nie je problematická len z geopolitického a ľudskoprávneho hľadiska. V súčasnej dobe, keď je klimatická situácia čoraz viac alarmujúca, je aktivita americkej armády deštruktívna aj z environmentálneho hľadiska. Výskum publikovaný v roku 2019 dokazuje, že americká armáda ročne vyprodukuje viac oxidu uhličitého ako všetky osobné autá v Spojených štátoch dokopy. Americké ministerstvo obrany (Department of Defence) je inštitúciou s najväčšou spotrebou fosílnych palív na svete a len v roku 2017 napríklad, americká armáda vypustila viac skleníkových plynov ako Portugalsko, Švédsko, alebo Dánsko.« (Zdroj zde.)
Kam až jsme za uplynulých 33 let dokráčeli, dokazuje mimo jiné i čerstvý rozhovor s vládním zmocněncem pro média a dezinformace Michalem Klímou pro seznamzpravy.cz, jenž nevylučuje, že šíření informací, které vláda označí za dezinformace, bude samostatným trestným činem (bude mít svůj vlastní paragraf), že totiž stávající zakotvený trestný čin »šíření poplašné zprávy« dezinformační problematiku úplně nepokrývá. Čili – když jsem výše napsal, že USA mají po světě 750 vojenských základen a Rusko jen 25 a vláda řekne, že je to dezinformace, prokremelská propaganda, že jsem proruský šváb, obdivovatel a podporovatel Putina a nevím, co ještě, úplně v klidu můžu jít sedět. Goebbels byl proti nim primitivní amatér…, a že to byl gauner.
Závěrem mi ještě dovolte jednu inspiraci z Trestního zákonu pro ty ústavní právníky, kteří, jak s oblibou říkám, dosud neztratili zdravý rozum. Nemyslím, že by onen níže citovaný § 409 byl až zase tolik mimo mísu. Nuže, co vy na to, páni doktoři ústavních práv?
(1) Občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, jež v úmyslu přivodit válku nebo ozbrojenou akci proti České republice nebo jinému státu sama nebo prostřednictvím jiného naváže nebo udržuje styky s cizí mocí, bude potrestána odnětím svobody na tři léta až dvanáct let.
(2) Odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1
a) závažné ohrožení mezinárodního postavení České republiky nebo jiného státu, nebo
b) závažné ohrožení existence České republiky nebo jiného státu.
(3) Příprava je trestná.
PS:
Definitivní tečkou za tímto mých dnešním obsáhlejším komentářem jsem »pověřil« známou protiruskou aktivistku Danu Drábovou. Toto sesmolila s odkazem na amerického senátora Grahama na svůj Twitter: »Už mám po krk váhavého rozjímání, zda máme dodat Ukrajině tanky a pokud ano, pak kdy a za jakých okolností. V sázce je světový řád, neboť Putin se snaží překreslit mapu Evropy silou zbraní. (US senátor Lindsey Graham).«
Je mi vás nesmírně líto, paní Drábová. Jistě, světový řád v sázce je… NOVÝ… New World Order, v tom se váš senátor nemýlí a vy jste se krásně odkopala. Gratuluji. Chybujete ale v tom překreslování mapy Evropy. S tím totiž začali úplně jiní malíři a dávno před Putinem…
Vážená paní, než se poalbrightovsky (Madeleine) zalknete nenávistí vůči ruské zemi, mrkněte na tuhle mapku… Já na ní vidím obklíčené Rusko. Co vidíte vy?
Robert Fish