Pohled na hlavní finanční uzel Číny – Šanhgaj. Photo: VCG

Čína, jak známo, je tak ekonomicky úspěšná, protože má velice funkční tržní ekonomiku budovanou jako podle učebnic. Jde v podstatě o obdobné budování velice funkční tržní ekonomiky, jako když poválečné Německo vybudovalo svou sociálně tržní ekonomiku pomocí ekonomické doktríny ordoliberalismu, díky čemuž vznikl německý poválečný hospodářský zázrak, kterému se současný čínský hospodářský zázrak metodicky velice podobá. Důležité přitom je, aby se nedopustilo, že trh ovládnou kartely, které skoncují s férovou konkurencí a tržní uspořádání nahradí tzv. korporativismus.

Čína svou ekonomiku nejenže buduje jako tržní, nýbrž i jako otevřenou ekonomiku. To je samozřejmě spojeno s určitými riziky, neboť se nesmí dopustit, aby trh ovládly zahraniční kartely. Zvláště velké nebezpečí nahrazení tržní ekonomiky hrozí od finančních institucí, které kolem sebe přirozeně vytváří sítě klientských podniků, což je samozřejmě dobře, ale na Západě to často vede k určité formě finanční nadvlády nad trhem neslučitelné s férovou konkurencí. V Číně se proto v rámci ordoliberalismu hlídá, aby k takovému podmanění trhu finanční oligarchií nedošlo a aby finanční sektor byl podporou reálného kapitálu, nikoliv aby přebujel a začal reálný kapitál vykořisťovat a dusit.

Vybudování špičkového finančního systému je však jednou z nejvyšších čínských priorit. Chce tedy svůj finanční sektor nejen zdokonalovat vnitřně, ale i více otvírat zahraničí, což je zároveň i projevem toho, že v současnosti věří vlastnímu finančnímu sektoru, že bude schopen nově příchozím ze Západu konkurovat a stát se jim rovnými partnery.

Že se Čína cítí být se svým finančnictvím v dobré pozici, se ukazuje na skutečnosti, že regulátor cenných papírů země schvaluje žádost americké megabanky JPMorgan a britské Standard Chartered ke vstupu na čínský finanční trh.

Standard Chartered teď může v Číně rozvíjet služby jako brokerství a upisování papírů, kdy v Hongkongu sídlící Standard Chartered Bank v Číně investuje 1,05 miliardy yuanů (155 milionů $) do své firmy pro obchodování s cennými papíry v Pekingu. Zástupci společnosti to radostně komentovali s tvrzením, že rozšíření příležitostí v Číně je jejich prioritou.

Sídlo Morgan Stanley v Pekingu. Photo: VCG

Stejně dostal podnik gigantické americké finanční skupiny JPMorgan Morgan Stanley International Holdings Inc. povolení investovat dalších 127,5 milionu yuanů (18,92 milionů $) do společnosti správy kapitálu do Shenzhen-headquartered. Což se nezdá moc, ale je to zvýšení podílu v této společnosti ze 49 procent na 51 procent, tudíž převzetí kontrolního balíku, když tuto společnost Morgan Stanley založila roku 2008, když hledala během finanční krize v USA bezpečné kapitálové útočiště, společně s čínskou Huaxin Securities.

Očekává se, že firma teď získá kapitálovou injekci 1,05 miliardy yuanů v úpisech cenných papírů, které bude spravovat. Do roku 2020 v Číně pro zahraniční společnosti platilo omezení míry vlastnictví čínských finančních společností. Nyní je tedy možné mít i většinové vlastnictví, pokud to povolí Komise pro cenné papíry, přičemž investice do čínského finančního sektoru s hodnotou 45 bilionů dolarů jsou dost atraktivní.

Čína ovšem v kultivaci finančních trhů na úroveň nejvyšší kvality spolu s otvíráním se vstupům kvalitních zahraničních společností od té doby dále pokračuje. Loni v listopadu kvůli tomu v Pekingu proběhlo Fórum finanční ulice 2022, kde se tyto záležitosti řešily.

Na paralelním sezení tohoto fóra prohlásil místopředseda Čínské bankovní a pojistné regulační komise (CBIRC) Zhou Liang, že od roku 2018, kdy Čína začala s rychlejším otvíráním finančního trhu, zavedla 50 finančních reforem a od té doby na čínský trh vstoupilo 120 zahraničních bankovních a pojišťovacích institucí. Účastníci fóra také slibovali další otvírání finančního sektoru a vytváření více diverzifikovaného, vysoce kvalitního tržního prostředí s bezpečnějším finančním systémem.

A manažerům JPMorgan Asset Management Holdings se evidentně zdá, že se to Číně daří a tato země je to správné místo, kde hledat atraktivní tržní prostředí plné podnikatelských příležitostí.

„Strategickým cílem JPMorgan Asset Management Holdings je výrazně v Číně rozšířit business a stát se na zdejším trhu vůdčí zahraniční firmou správy aktiv, přičemž se budeme snažit posílit důvěru globálních investorů v možnost investovat do Číny,“ uvedl generální ředitele této firmy pro Pacifickou Asii Dan Watkins. Čili to znamená, že tato jejich akce je jen větším otevřením dveří pro kapitál těch, kdo jej v Číně chtějí zhodnotit. A takových bude hodně v současné době, kdy se investiční příležitosti např. v Euroatlantické oblasti kvůli energetické krizi zužují.

Důležitost čínského trhu pro globální investory tedy díky tomuto vývoji otvírání čínského finančního trhu neustále poroste a tento zatím velice stabilní trh se nejspíš stane jedním z velkých rájů finančních investic a možností svěřit sem své prostředky pro investiční správu.

A otvírání finančního trhu Číny, druhé největší ekonomiky světa, přichází ve správném načasování jako na zavolanou. V časech, kdy je světové business prostředí dost rozvrácené, se tím v Číně otvírají nové možnosti pro finanční investice a výnosné uložení majetku, když investiční příležitosti v rozvinutých zemích ubývají kvůli ekonomickým konfliktům, sankčním režimům aj.

Čína se teď stává ve finančním kapitálu něčím podobným, jako je v možnostech investic do zpracovatelského průmyslu, včetně možností vložit své prostředky do fondů výnosné správy majetku těžících z investic na obrovitém čínském trhu. Mnoho zahraničních finančních investorů v Číně zřizuje své zcela nové podniky kromě velice četných společných podniků s čínskými investory.

Rostoucí rozsah těchto investic a už roky trvající výnosnost takových podniků těch investorů, kteří v Číně už pár let působí, vytváří i strukturálně novou situaci, kdy skupiny takových investorů koordinují své zdroje i s čínskými investory a velice citlivě reagují na nové uvolňování čínských regulací zahraničních finančních investic.

Probouzí se také chuť nakupovat řadu čínských cenných papírů včetně dluhopisů čili obligací, a to nejen podnikových dluhopisů, ale i státních obligací včetně těch vydávaných nejen ústřední vládou, ale i provinciemi a místními správami. A obligace čínským subjektům vydávají i zahraniční finanční instituce, např. největší banka světa Deutsche Bank, která na čínském mezibankovním trhu vydala své Panda obligace s tříletou splatností za miliardu yuanů (tj. 148 milionů $).

Loni podle posledních čísel Ministerstva obchodu dosáhly zahraniční investice do Číny 189,13 miliardy $, což je meziročně 8procentní nárůst a tři roky trvající nepřetržitý růst.

Čína se tedy pokouší stát se stejným celosvětově vyhledávaným investičním rájem, jako je její zvláštní administrativní oblast Hongkong, a pozvolna se jí to daří, a to nejen, co se týče přímých investic do průmyslu, jak je tomu už dávno, ale nyní už i do finančního sektoru.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze