Ruský prezident Vladimir Putin pronesl 21. února 2023 k zákonodárcům projev o stavu země. ČTK/AP/Sergei Karpukhin

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin vystoupil s tradičním poselstvím k ruskému federálnímu shromáždění, v němž obvinil Západ z rozpoutání války na Ukrajině a ze snahy zničit Rusko. Putin také ohlásil pozastavení účasti Ruska v dohodě Nový START, omezující počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na projev agentuře Reuters řekl, že Putin, který před rokem nařídil ruskou invazi na Ukrajinu, ztratil kontakt s realitou. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ujistil o další alianční podpoře Ukrajiny.

Jednou z motivací ruského vpádu na Ukrajinu podle šéfa Kremlu bylo ochránit rusky hovořící obyvatele ukrajinského Donbasu. Putin také obvinil Západ, že na Ukrajinu dodával ještě před loňským únorem zbraně a pokoušel se Rusko zničit ekonomickými sankcemi. Ty řada západních zemí přijala po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014.

Šéf Severoatlantické aliance Stoltenberg uvedl, že Putin dal najevo jasný záměr pokračovat ve válce na Ukrajině, na což NATO zareaguje co nejrychlejším zajištěním dostatku zbraní a munice pro Ukrajinu. O další podpoře Ukrajinu ujistil v pondělí v Kyjevě také americký prezident Joe Biden, který dnes vystoupí s očekávaným projevem ve Varšavě.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken označil za zklamání Putinovo oznámení, že Rusko přerušuje svoji účast v dohodě Nový START o jaderném odzbrojení, kterou Rusko podepsalo s USA v roce 2010. Putin uvedl, že před obnovením účasti na dohodě Moskva požaduje vysvětlení, jakým způsobem bude brán v potaz "celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance". Také Stoltenberg prohlásil, že lituje Putinova rozhodnutí. "Více jaderných zbraní a jejich menší kontrola činí svět nebezpečnějším," dodal.

Putin také tvrdil, že Rusko zatím odolává západním sankcím a že vstoupilo do "nového cyklu hospodářského růstu" a mluvil o plánech na regionální rozvoj. Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem ledna ve svém aktualizovaném výhledu světové ekonomiky odhadl, že ruská ekonomika loni klesla o 2,2 procenta po nárůstu o 4,7 procenta v předchozím roce. Na letošní rok nyní fond očekává růst HDP Ruska o 0,3 procenta.

Běloruské ministerstvo obrany mezitím dnes uvedlo, že u běloruských hranic s Ukrajinou se soustředí významné množství ukrajinských vojáků, což představuje ohrožení běloruské bezpečnosti. Kyjev běloruské tvrzení označil za zesílení agresivní a militaristické rétoriky Minsku před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu.

(CTK)