Praha - Česko se chystá od ledna otevřít svůj systém dávek uprchlíkům. Přestanou pak dostávat podporu, kterou mají nyní. Dávkový systém se má také zjednodušit a digitalizovat. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Uprchlíci s vízem k ochraně mohou získat humanitární dávku. Její výši i podmínky vyplacení upravuje další novela zákona "lex Ukrajina", kterou dnes schválila Sněmovna. Podle předlohy by stát měl humanitární podporu poskytovat do konce března příštího roku.
"Byl bych rád, abychom dokázali už k 1. lednu 2024 mít náš standardní systém, který bude schopen poskytovat formu pomoci a podpory i lidem z Ukrajiny, abychom neměli systém dvoukolejný a měli jsme stejná pravidla a stejný administrativní postup. Výrazně počítáme s tím, že náš systém připravíme k úpravě, abychom ho dokázali více zjednodušit," uvedl Jurečka. Podle něj by díky zjednodušení a digitalizaci žádostí i procesu vyřizování měly úřady práce agendu zvládat. Propojit by se měly i databáze institucí. "Je to jen otázka času, který je potřeba k úpravě systému jak u nás, tak u jiných úřadů mimo náš resort, abychom mohli párovat data, která už stát o občanech má," řekl ministr.
Úřady práce čelí dlouhodobě náporu. Míří na ně kritika za zpožďování zpracování a vyplácení dávek. Jurečka v polovině února odvolal generálního ředitele úřadu, nebyl spokojen s řešením problémů.
Ruská invaze na Ukrajinu začala loni 24. února. Od té doby ministerstvo vnitra udělilo víza k dočasné ochraně 490.700 uprchlíků. Většinu z nich tvoří ženy a děti. Úřady práce vyplatily v lednu podle údajů ministerstva práce 100.800 humanitárních dávek, vydaly na ně 714,3 milionu korun. Celkem od loňského března do konce letošního ledna výdaje činily 9,4 miliardy korun.
Pokud lidé splní stanovené podmínky, mohou z českého systému získat dávky sociální podpory či hmotné nouze. Do první skupiny patří příspěvky na bydlení, přídavky na děti, pěstounské dávky, rodičovská, porodné a pohřebné. V hmotné nouzi se poskytuje příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Stát vyplácí také náhradní výživné, příspěvek na péči, dávky postiženým či odměny pěstounům. Pokud lidé platí odvody, mohou pobírat nemocenskou, mateřskou, otcovskou či ošetřovné.
Podle Jurečky se v Česku loni podařilo rychle vytvořit funkční systém pomoci uprchlíkům, na němž se podílel stát, samosprávy, nevládní organizace i domácnosti. Ministr spolu s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou za nasazení a solidaritu poděkovali. Zmocněnkyně uvedla, že podpora potrvá do té doby, dokud bude potřeba.
(CTK)