Roboti provádí svářečské práce na lince automobilky v Qingdao ve východočínské provincii Qingdao, 14. ledna 2023. Photo:Xinhua

Ty politické kruhy v USA, které vidí svět jako geopolitické kolbiště, a ne jako komunitu sdílené prosperity, se těšily, že v obtížích roku 2023 dojde konečně k výraznému zpomalení čínského ekonomického růstu a ani původní odhady samotných čínských expertů nebyly pro tento rok nijak moc růžové.  Jenže vše teď vypadá o dost optimističtěji, než byly původní odhady, což automaticky znamená lepší výhled na zotavení celosvětové ekonomiky, kterou Čína zase jako lokomotiva růstu k lepším výsledkům vytáhne.

A tak teď analytici mezinárodních organizací a investičních bank své projekce čínského ekonomického růstu pro rok 2023 výrazně navyšují, některé až na 6 procent.

Předchozí odhady vycházely především ze situace na světových trzích trpících krizovou situací spojenou s Ukrajinským konfliktem, což znamená jak vyšší ceny výrobních vstupů, tak slabou světovou poptávku. Navíc důsledný protiepidemický režim dost snižoval domácí čínskou spotřebitelskou poptávku.

Ty předpoklady však byly přehnaně pesimistické, takže už i MMF ve své zprávě Světový ekonomický výhled zvýšil svůj opatrný odhad z října o 0,8 procenta na 5,2 procent. Morgan Stanley zvedla svůj výhled z 5,4 procenta na 5,7 procenta. Globální gigant správy aktivy Vanguard svůj výhled zvýšil ze 4,5 procent na 5,3 procenta. Švýcarská banka UBS AG svůj opatrný výhled navýšila na 4,9 procenta. Samotná Čína vyhlásila oficiální očekávání 5,2 procenta, což je navýšení o 0,8 procenta oproti původnímu předpokladu, kdy její očekávání jsou obvykle opatrná a nakonec je překonají.

A důvodů je k tomu několik. Jedním z nich ohromné zvýšení domácí spotřebitelské poptávky. K tomu došlo do velké míry díky optimalizaci protiepidemických opatření spojených s nižšími riziky nových kmenů viru COVID-19. Jakmile se opatření uvolnila, tak se jak nárůst spotřebitelské poptávky, tak rychlejší hospodářský růst očekával, nicméně odhadovalo se, že půjde o pozvolný proces oživování, ale rychlost oživení spotřebitelského trhu i další dopady na rozhýbání ekonomiky překvapuje.

Jen týden dlouhý svátek Jarní festival spojený s nástupem nového lunárního roku přinesl 2,9 milionu přeshraničních turistických cest, tj. 120,5 procentní meziroční nárůst, 308 milionů domácích turistických cest, tj. nárůst o 23,1 procenta. Za těch několik dnů lidé utratili 6,76 miliardy yuanů (1 miliardu $), tj. druhý největší odbyt v tomto svátku, jaký byl kdy dosažen. Oživení spotřebitelské poptávky začíná být už tak výrazné, že řada expertů očekává, že jeho nárůst v letošním roce přispěje k čínskému hospodářskému růstu 50 procenty.

Po tomto svátku někteří čínští experti dokonce odhadují růst na 6 až 6,5 procenta. A to vše za podmínek, kdy světová poptávka moc neroste. Důvodem je kromě nárůstu spotřeby domácností i další složka domácí poptávky, tj. objednávky infrastrukturních projektů, kdy jde jak o budování nových infrastruktur, tak o rekonstrukci těch stávajících, takže se budou rozšiřovat zejména infrastruktury ve venkovských oblastech a rekonstruovat silnice, železnice a přístavy spolu s doplňováním digitálních sítí tyto základní infrastruktury doplňujících. Přitom má všude prudce narůstat digitální ekonomika a výpočetní síla.

Zase v souladu s klasickými učebnicemi národohospodářství totiž Čína v očekávání nižší globální poptávky i za cenu rozpočtového schodku veřejné správy objednala ke kompenzaci tohoto poklesu ohromný objem veřejných infrastrukturních zakázek a zřejmě to k zamezení útlumu hospodářského růstu funguje.

Letos se tedy čeká, že díky takovým stimulacím domácí poptávky infrastrukturní projekty veřejné správy překročí investice do výrobního sektoru a do nemovitostí přičemž byla přijata i opatření, aby bylo dost levných úvěrů pro malé a střední podniky a kapitál pro oživení jejich businessu byl dostupnější. Tudíž i přes poněkud mdlou globální poptávku v ekonomickými konflikty rozvráceném světě lze takovými opatřeními ke zvládání hospodářských cyklů nízkou zahraniční poptávku kompenzovat a zároveň realizací prorůstových investic zajistit prosperitu i do budoucna.

Tyto výsledky samozřejmě výrazně přispívají k nadějím, že Čína stejně jako po časech vrcholu epidemie COVID-19 znovu vytáhne jako lokomotiva růstu světovou ekonomiku vzhůru, když původní prognóza růstu globální ekonomiky od MMF byla 2,6 procenta s tím, že ke světovému růstu Čína přispěje 25 procenty.

Teď však už je to více a zvláště by se to mělo týkat právě zemí výrazně s čínskou ekonomikou propojených, jako Asie a Pacifik a silně napojených na Iniciativu pásu a cesty. Má se o tom rokovat i na 3. Fóru pásu a cesty pro mezinárodní spolupráci.

Zaměstnanci pracují na výrobní lince ve sklárně v městě Hangyang, v provincii Hunan, 28. ledna 2023. [Photo/Xinhua]

Nyní se tedy už jeden z hlavních zástupců MMF v Číně Steven Barnett vyjádřil, že v aktualizované verzi opravují Výhled na globální růst na 2,9 procenta, přičemž se zvýší i podíl, jakým Čína přispěje ke globálnímu růstu na 30 procent.

Jelikož je Evropská unie výrazně napojená na Iniciativu pásu a cesty a Čína je jejím největším obchodním partnerem, lze čekat, že by tento růst měl přispět i ke zlepšení ekonomického výhledu Evropy, ač tu výrazně sužuje ukrajinská situace, takže zřejmě plně svého růstového potenciálu nevyužije, ale aspoň trochu to evropský ekonomický výhled zlepší.

V této souvislosti stojí za pozornost černá komedie, kterou hrají některá Západní média včetně českých. Ty kanály, které se ze všech ekonomických problémů současnosti snaží obvinit nějakého náhradního „provinilce“ z politického tábora, který nepovažují za „správňácký“, přistupují k čínskému růstu, který je v současnosti největší nadějí na trochu ekonomického živení světa, jako ke strašákovi.

Přístup těchto médií je zhruba stejný, jako když v nedávné době obviňovali Čínu, že když ještě nerozvolnila epidemická opatření jako země Západu, tak porušuje lidská práva svých občanů, aby Čínu následně, když svá epidemická opatření rozvolnila stejně jako v jejich zemích, obvinili z nezodpovědného přístupu. Proto i teď, místo aby jásali, že lokomotiva růstu světové ekonomiky nabírá páru, nás tímto zdrojem naděje naopak straší.

V našem tisku jsem už narazil na bizarní článek, který tvrdil, že současná inflace je způsobena především tím, že lidé v době covidové odkládali spotřebu a teď šíleně nakupují. A teď, když se v Číně prudce zvedne po optimalizaci opatření poptávka, tak nám to vyžene ceny vzhůru, tudíž se čínského živení máme vlastně bát, ač v Číně je inflace 2,1 procenta a naši inflaci táhnou hlavně drahé energie a suroviny.

Zrovna tak nás straší tím, že ekonomické oživení v Číně zvedne spotřebu a tedy i ceny ropy. Ceny ropy už ovšem zvedly země OPEC+ tím, že v posledních týdnech snížily produkci. Takže až spotřeba ropy v Číně stoupne, ceny zase tak moc neporostou, protože producenti výrobu zase začnou zvyšovat, když teď nejspíš provádí rozsáhlé údržby produkčních kapacit před očekávaným zvýšením.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze