Usínat při cvrkotu hmyzu, probouzet se za zpěvu ptáků, za oknem zelená krajina po celý rok, procházky na jaře a v létě provázejí květiny... Toto není krásná scéna z literárního díla, ale skutečný život, který si obyvatelé v Taohuachongu (Tchao-chua-čchung) užívají každý den.

Obrázek 1: Malá obec Taohuaxi (Tchao-chua-si, v překladu „potok broskvových květů“) v bílých mracích.

Podle čínské legendy, když nebeská víla kdysi dávno rozhazovala květiny, sem dopadly květy broskvoně. Do okresu Yingshan (Jing-šan) v horách Dabie (Ta-pie) dopadlo čtyřicet devět okvětních lístků z květů broskvoně a proměnilo se v čtyřicet devět vrcholů, velkých a malých, které mají tvar broskvového květu. Odtud pochází název Taohuachong (Tchao-chua-čchung, což v překladu znamená „horská oblast ve tvaru broskvového květu“).

Obrázek 2: Shili Taohuaxi (Š´-li Tchao-chua-si, v překladu znamená „deset li (pět kilometrů) dlouhý potok broskvových květů) v Taohuachongu.

Možná je zdejší oblast opravdu požehnaná bohy. Pokrytí lesů v lesoparku Taohuachong je přes 95 procent a lesopark je považován za „genofond druhů v horách Dabie“. Území v lesoparku je velmi bohaté na živočišné a rostlinné zdroje. Zde jedině rostou čtyři druhy borovic s pěti jehlicemi ve svazečku v horách Dabie v provincii Hubei (Chu-pej). V roce 2014 byl lesopark zařazen mezi čínské národní přírodní rezervace.

Obrázek 3-4: Divoké dendrobium z Huoshan (Chuo-šan) rostoucí na původním stanovišti je velmi vzácné. Dendrobium na obrázku roste na útesu ve výšce přes 900 metrů v rezervaci Taohuachong.

Místní lidé si velmi váží darů přírody a pečlivě chrání dvě třetiny celé oblasti Taohuachong (téměř 30 kilometrů čtverečních), aby stoprocentně zachovali původní přírodní prostředí. Na zbývající třetině území provádějí v rozumném rozsahu produkční a životní aktivity. Samozřejmě, že předpokladem je co nejvíce chránit přírodní prostředí.

Obrázek 5: Bažant královský, který je v Číně chráněný na první státní úrovni, zachycený infračervenou kamerou.

Obrázek 6: Jelen muntžak malý je zařazen v čínském seznamu národních klíčových chráněných volně žijících živočichů.

Zatímco přírodní prostředí je dobře chráněno, lidé z Taohuachongu byli také odměněni přírodou. Přírodní ekologické prostředí a příjemné klima sem lákají nekonečný proud badatelů a turistů. Zejména v létě je zde průměrná teplota kolem 21 stupňů Celsia. V nejteplejších dnech v letošním roce se teplota vnějšího světa blížila 40 stupňům Celsia a tady bylo stále 26 stupňů. Procházka po klikaté lesní zdravotní stezce v malé obci Taohuaxi v Taohuachongu je nesmírně příjemná.

Obrázek 7: Potok zurčící v létě na lesní zdravotní stezce v malé obci Taohuaxi.

Přestože počet turistů do vesnice Taohuachong rok od roku roste, místní obyvatelé nerozvinuli vývoj a výstavbu ve velkému rozsahu, aby chránili zdejší přírodní prostředí. Každé léto turisté naříkají, že je těžké zarezervovat byť jeden pokoj, a někteří lidé se tam vracejí každý rok žít na několik měsíců, aby si užívali jednoduchosti a štěstí návratu k přírodě.

Obrázek 8: Lidé v pohodě v malé obci Taohuaxi.

Na lesní zdravotní stezce v malé obci Taohuaxi čas od času procházejí turisté, ptáci cvrlikají, vánek je mírný a vzduch je příjemný a osvěžující, je to opravdu lesní kyslíkový bar.

Obrázek 9: Turisté na dřevěném chodníku.

Turista, který si nepřál být jmenován, řekl: „Loni jsem zůstal do konce října a letos zde plánuji zůstat do konce listopadu!“

Ta