Není to tak dávno, co můj starý přítel Libor dokončil své studium v zahraničí a vrátil se pracovat do Šanghaje. A tak jsem na setkání s ním po dlouhé době přiletěl do jara v Šanghaji.

Naposledy jsem Libora potkal v létě 2021. Dnes, díky úpravám politiky na prevenci epidemie, se cestovní ruch znovu obnovuje.

Obloha byla slunečná a všude byly davy lidí. Ruch ve městě byl stejný jako v roce 2019 a měl jsem pocit, že jsem se vrátil zpět do studentských časů. Jídlo a pití v restauracích, nákupy, omámeně zírat na noční pohled na Bundu… Tyto jednoduché radosti mě teď velmi dojímají a zdá se, že jediné, co nás může trápit, jsou nová slova, která se nedají zapamatovat, česká gramatika a lítost, že nemůžu projít kolem dívky, která se mi moc líbí. Uprostřed smíchu davu jsme procházeli ulicemi a uličkami, kde jsou harmonicky rozesety budovy v evropském a čínském stylu, a celou cestu jsme vzpomínali. Období studia bylo jarem mého života a nyní se s ním znovu setkávám v tomto městě.

Před odjezdem jsem šel s Liborem na procházku po břehu řeky Suzhou (Su-čou). Ačkoli to není daleko od Bundu, ruch města tady mizí v zářivých paprscích slunce. Lidé se zde v klidu procházejí, nechávají plynout čas, paprsky zapadajícího slunce dopadají na tichou řeku a tříští se do jiskřivých vln.

Mnoho zahraničních přátel z dalekých zemí se mě ptá, jak vypadá Čína po úpravách opatření na prevenci epidemie. Tváří v tvář těmto otázkám se mohu jen usmát:

„Přijeďte do Šanghaje. Tady, na jaře, jsou všechny odpovědi, které hledáte.“

Ladislav Wang