Čína láká ještě více zahraničních výzkumných a vývojových center

2023-03-08 11:19:54
Sdílej:

Čína jako vysoce inovativních ekonomika je lákadlem pro ze zahraničí financovaná výzkumná a vývojová centra.

Všichni víme, že Čína je v současnosti hlavním uzlem zpracovatelského průmyslu současného světa. K tomuto postavení se dopracovala jak svým vlastním domácím úsilím, tak tím, že průmyslové společnosti celého světa Čínu objevily jako ideální destinaci, kam umisťovat své výrobní kapacity, neboť zde najdou zázemí dopravních, logistických, energetických a komunikačních infrastruktur, dost kvalitní a levné doplňkové dodavatelské řetězce, vstřícnou veřejnou správu i standardní právní prostředí a hlavně dost kvalitní, kvalifikované a přitom za příznivou cenu dosažitelné pracovní síly. Takže už dost přes 30 let sem proudily průmyslové investice, vytvářely se provázané dodavatelské řetězce s místními podniky a koordinovaná spolupráce s nimi.

Zpočátku se to líbilo i zemi, která dnes Čínu označuje za svého úhlavního soupeře v extrémní konkurenci, tj. USA. Americké firmy se na čínský trh jen hrnuly a vlastně i stále přes nevraživý přístup horních politických pater hrnou. Umístit průmyslovou výrobu sem se nesmírně vyplatilo a vůdci amerického businessu si libovali, jak sem umístěné výrobní kapacity vyrábí pro dodavatelské řetězce pod jejich taktovkou, aby z nich jako „mistři“ globální ekonomiky shrábli smetanu nejvyšší přidané hodnoty, zatímco do Číny šla jen mzda pro „tovaryše“ globální ekonomiky.

Tento vývoj se však neomezoval jen na výrobu. Výzkum a vývoj po celém světě má vždy nedostatek talentů a spolupracujících výzkumných a vývojových skupin. A v Číně, jejíž univerzity v poslední generaci produkují nejvíce matematiků, inženýrů a přírodovědců na světě, jsou kvalitní lidé i organizace, které toto dovedou, a tak sem řada podniků umisťuje značnou část svých výzkumných a vývojových kapacit. To jsou samozřejmě nejen vítané zahraniční investice, ale přispívá to i k rychlejšímu rozvoji spolupracujících čínských výzkumných a vývojových organizací a k výchově domácích špičkových odborníků, zrychluje to tedy ten inovacemi tažený vysoce kvalitní rozvoj, na jakém si Čína tolik zakládá.

Proto letos 18. ledna navrhla Státní rada v rámci programu většího otvírání země 16 nových politik zaměřených na přilákání více zahraničního kapitálu do rozvoje ze zahraničí financovaných výzkumných a vývojových center ke zvýšení zahraničního zapojení do inovacemi taženého ekonomického růstu a ke sdílení příležitostí vytvářených čínským vysoce kvalitním rozvojem. Ty politiky se zaměřují jak na samotnou vědu a výzkum, tak na vytváření pohodlných podmínek pro vědu a výzkum a na zajištění přílivu mozků ze zahraničí i na kvalitní ochranu práv intelektuálního vlastnictví.

Příliv zahraničního umisťování výzkumných a vývojových kapacit do Číny a zapojování čínských institucí do širší sítě mezinárodní spolupráce v posledních letech značně zrychluje, na vysoce kvalitní rozvoj natěšená vláda to však evidentně chce urychlit ještě více.

V podstatě o tom rozhodl v říjnu konaný 20. Sjezd Komunistické strany Číny usnesením, že Čína potřebuje další rozšíření mezinárodní vědeckotechnické spolupráce a výměny, přičemž bude usilovat o posilování globální konkurenceschopnosti inovativního systému. Vláda rovněž zahájila rozvoj nového ekonomického vzoru Číny známého jako rozvoj dvojí dynamiky – domácích a mezinárodních ekonomických činností, které se vzájemně posilují, kdy ta domácí aktivita mát být hlavní silou.

Už předtím, než byla realizační část této politiky předložena ve formě oficiálních dokumentů, obesílalo ministerstvo obchodu zahraniční investory s Čínou v tomto oboru spolupracující i potenciálně možné spolupracovníky nabídkami vysvětlujícími, jak splní jejich obvyklé požadavky jako snadnější umožnění zahraničním pracovníkům pracovat v Číně, větší finanční podporu pro takové investice, vytváření dalších příležitostí pro účast ve vládních projektech a velmi silnou spolupráci při ochraně práv intelektuálního vlastnictví. A tohle všechno samozřejmě ministerstvo zapracovalo i do znění nových politik.

Fotografie ze 4. července 2022 ukazuje dílnu Volkswagenu v závodě Anhui MEB (Modulární matrix elektrických pohonů) stavěnou ve východočínské provincii Anhui. (Photo/Xinhua)

Ty nové politiky mají posilovat budování ze zahraničí financovaných výzkumných a vývojových center třemi způsoby. Zaprvé vytvoří lepší prostředí k jejich zakládání a fungování. Takové organizace mohou za potřebné pracovníky podat žádost o pracovní povolení pro ně s hladkým vyřízením. Tito pracovníci budou mít také snadné okamžité přeshraniční finanční transakce a čínské finanční instituce budou mít pobídky pro podporu takových center. Také správní řízení v případech porušení práv intelektuálního vlastnictví budou teď rychlejší a hladší.

Zadruhé ze zahraničí financovaná výzkumná a vývojová centra budou více alokovat inovační zdroje v globálním měřítku. Takové věci jako mezinárodní výměna talentů a vědeckotechnická spolupráce bude teď v jiných měřítcích. Vědečtí a techničtí experti z podobných center po světě budou zváni, aby se účastnili akcí a součinností se svými protějšky všude v Číně, takže budou probíhat konzultace, rozhovory, motivovat to bude i k podněcování společných programů.

Zatřetí ze zahraniční financovaná výzkumná a vývojová centra se budou moci snadno hladce integrovat do čínského vědeckotechnického inovačního systému, což následně posílí výzkumné a vývojové kapacity obou stran. Nové politiky umožní takovým centrům přístup k hlavním čínským vědeckým pomůckám a kapacitám a zpřístupní jim vědeckotechnické zprávy a údaje. Vzniknou i pobídky pro čínské univerzity a výzkumné instituce, aby s takovými centry hodně spolupracovaly.

Toto přichází v časech, kdy je Čína už dosti dlouho pro ze zahraničí financovaná výzkumná a vývojová centra velice atraktivní destinací, když rostou jak houby po dešti v hlavních mezinárodních inovativních parcích soustředěných převážně v Pekingu, v Šanghaji a ve Velké oblasti zálivu tedy Guangdong – Hongkong – Macao. Růst přílivu zahraničních investic do takovéhoto vývoje a výzkumu rychle probíhal i v posledních pandemií poznamenaných letech. Teď když v Číně došlo k optimalizaci protiepidemických opatření a situace se rozvolnila, se dá čekat ještě větší účast zahraničních podniků na této činnosti. Zrovna tak jako se dá čekat, že čínské výzkumné a vývojové organizace se více zapojí do mezinárodní spolupráce a přeshraničních projektů.

A tak, zatímco se pokoušejí Čínu vytěsňovat z mezinárodních dodavatelských řetězců špičkových technologií a z účasti na vývoji špičkových technologií, firmy a výzkumné ústavy celého světa hledají příležitosti v rozšíření své činnosti na využití čínských zdrojů a na kooperaci s čínskými protějšky.

A co od toho lze očekávat je možno ilustrovat třeba na tom, jak svého času americký gigant IBM vstoupil do Číny a vyškolil si tam svou žákovskou společnost Huawei, která si osvojila funkční a inovační model svého učitele tak úspěšně, že vyvinula síťové technologie, kterými překonala USA, v důsledku čehož byla Washingtonem vyhlášena za technologického ďábla planety, zatímco třeba německé firmy po spolupráci s Huawei prahnou. A nejspíš nás v blízké budoucnosti čeká takových technických čínských zázraků jako vzestup Huawei daleko více.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze

Our Privacy Statement & Cookie Policy

By continuing to browse our site you agree to our use of cookies, revised Privacy Policy. You can change your cookie settings through your browser.
I agree