Zahájení prvního zasedání 14. Národního lidového kongresu konané ve Velké hale lidu v Pekingu 5. března 2023. Photo: VCG

V Číně právě proběhla vrcholná politická událost roku, tzv. dvojí zasedání jde o výroční shromáždění Čínské lidové politické konzultativní konference (CPPCC) a Národního lidového kongresu (NPC) a v tom, co projednají, jsou stanoveny celo-čínské priority a plán hlavně na nejbližší rok. O těchto zasedáních se před časem zde na CRI psalo:

CPPCC má asi 2200 členů zastupujících politické strany, sociální skupiny, profese, ekonomické sektory a různé organizace, čímž by měli představovat reprezentativní zastupitelský vzorek Čínského lidu, se kterým se jejich prostřednictvím chce vláda radit.

Ti prodiskutují vše, co má Čínský lid na srdci a proberou to v různých komisích. Nejen ekonomiku, politiku, zahraniční záležitosti, ale i třeba náboženství, zábavu a sport. Komise zpracují řadu návrhů pro vládu k uvážení, ale je to jen poradní orgán vlády, nemá žádné zákonné či exekutivní pravomoci.

Zákonodárným shromážděním je NPC, jehož 3000 poslanců. Zastupují provincie, autonomní oblasti a správní celky, ti schvalují ty nejdůležitější části legislativy země.

Je to jakási „dozorčí rada“ státu nebo zastupitelská valná hromada Čínského lidu, která projde všechna významná rozhodnutí všemožných státních orgánů a jejich výroční zprávy a orazítkuje je jako přijatá. Většina jsou sice příslušníci vládnoucí Komunistické strany, ale zastoupené je širší politické spektrum a i z oblastí jako Hong Kong nebo Macao. Vybráni jsou místními správami provincií, autonomních oblastí a správních celků, které pak zastupují. Opoziční hlasy nejsou v tomto shromáždění moc silné, ale nejsou nepřítomné a řada poslanců hlasuje proti, což se považuje za míru, s jakou je vládní politika přijímána lidem.

Ač naše média této události nevěnují skoro žádnou pozornost, pro analytiky globální geopolitiky a zvláště ekonomiky je to jedna z nejdůležitějších událostí roku. Vývoj ekonomiky Číny, největší dílny současného světa a nejspolehlivější lokomotivy růstu, která v poslední době světovou ekonomiku pravidelně vytahuje z recesí, jako byla ta covidová, ovlivňuje totiž výrazně celosvětovou ekonomiku a má i na naši ekonomickou situaci vliv srovnatelný i s rozhodnutími naší vlastní vlády.

A NPC pro Čínu po vítězství nad epidemií COVID-19 na letošek stanovil jako hlavní cíl 5 procentní růst HDP spolu se stanovením stability a vysoce kvalitního rozvoje jako svých hlavních priorit.

Rychlost růstu je tedy stejně jako za časů, kdy byla Čína na vrcholu epidemie koronaviru jedinou významnou světovou ekonomikou, která vykázala růst, výrazně nad průměrem významných ekonomik a nad celosvětovým růstem, ale je o dost menší, než v časech světové konjunktury.

Ovšem výhled růstu HDP světa je velmi mírný a nejrozvinutější ekonomiky jako EU a USA se potácí na hraně recese, když situace je extrémně nejistá a těkavá zejména kvůli ekonomickému konfliktu nabalenému na situaci na Ukrajině.

Tyto záměry ve svém projevu k NPC 5.3 oznámil čínský premiér Li Keqiang.

Stanovené cíle jsou sice na čínské poměry spíš nižší, je to ale v situaci, kdy je globální poptávka velice nízká a hrozí, že v některých zemích ještě poklesne. Leccos se však vyvíjí lépe, než se čekalo. Zejména zotavení po rozvolnění covidových restrikcí. Čína je i k vlastnímu překvapení snad jedinou zemí, kde se po COVID-19 daří zotavení po V křivce.

Všichni se také shodují, že cíle jsou stanoveny opatrně, a nenastane-li na světových trzích značné zhoršení situace, tak budou překročeny stejně, jako když si Čína pro rok 2021 stanovila cíl růstu 6 procent HDP, dosáhla ale 8,1 procent. Ovšem na světových trzích je mnoho rizik. Zřejmě proto MMF letos pro Čínu zatím očekává 5,2 procentní růst a 2,9 procent globálního růstu HDP. Řada analytiků však čeká, že nedojde-li k eskalaci situace na Ukrajině či k jiným závažným problémům, bude letošní čínský růst asi 6 procent. Ale i kdyby byl jen 5 procent, znamená to, že Čína zase zafunguje jako lokomotiva růstu světové ekonomiky a i tempo jejího růstu překonají jen rychle se industrializující, ale dosud ještě ne plně rozvinuté země jako Vietnam či Indie.

Čínský růst bude jak kvůli nízké globální poptávce, tak kvůli strategii dvojí cirkulace letos dost tažen domácí poptávkou. Plánuje se nárůst příjmů u středně a nízko-příjmových skupin, který by se měl promítnout do spotřebitelské poptávky.

Aby se zajistil dobrý ekonomický růst, stanovila na letošek vláda 3 procenta HDP deficitu veřejných financí k dobře návratným investicím do infrastrukturních projektů, tj. o 0,2 procenta více než loni. Letos se též očekává nárůst 12 milionů nových pracovních míst v městských oblastech, což je více než 11 milionů loni.

Jde také o to, že v Číně probíhá vysoce kvalitní rozvoj. Nejde o extenzivní zvyšování objemu výrobních kapacit a infrastruktur. Jde o růst produktivity práce a kapitálu zejména nasazováním špičkových technologií a digitalizace i s kvalitním zajištěním proti negativním dopadům na životní prostředí. Jen tak lze zajistit dlouhodobě stabilní růst, který neupadne do pasti středních příjmů, když Čína je už středně příjmovou zemí a její pracovní síla je dražší než v rozvojových zemích. Její konkurenceschopnost lze tedy zajistit jen zvyšováním produktivity pomocí špičkových technologií a pracovních metod. Takový růst je ovšem náročnější než extenzivní růst běžných kapacit jako v rozvojových zemích.

Samozřejmě, že se přitom dbá, aby nešlo jen o prostý ekonomický růst, nýbrž o růst prosperity nesoucí s sebou nárůst blahobytu obyvatelstva a o zajištění proti např. finančním rizikům, která s sebou rychlý růst vždy nese. Klasickým případem jsou problémy s trhem obytných nemovitostí, s nimiž se Čína v předchozích dvou letech potýkala, když na trhu bydlení vznikla situace velice podobná jako v USA v letech 2007-2008, kdy po pádu hypotéční banky Lehman Brothers vznikla těžká finanční krize nejen v Americe samotné, nýbrž Amerika za sebou strhla do těžké krize celý svět. To, že se v Číně nezopakoval stejný scénář jako v USA, nýbrž se situaci podařilo poměrně v klidu vyřešit, je nyní považováno za důkaz nesmírné stability a odolnosti čínské ekonomiky.

Nicméně i teď ke globálním ekonomickým problémům ohrožujícím čínský růst kromě těch nabalených na Ukrajinskou krizi patří obtížná finanční situace v USA, jejichž potíže se také promítají do toho, že podle odhadů WTO má letos dojít jen 1 procentnímu nárůstu globálního obchodu.

USA totiž bojují proti své domácí inflaci vysokým nárůstem úrokových sazeb. To však s sebou nese nízkou dostupnost kapitálu, utlumení investic a tudíž zpomalení hospodářského zotavení. A jelikož je americký dolar světovou měnou, strhává s sebou Amerika do obtížné finanční situace celý svět, a tak se čínský růst nemůže spoléhat na moc velký nárůst světové poptávky.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze