Foto: Tento letecký snímek ukazuje kontejnerový terminál plně řízený internetem věcí v přístavu Tianjin (Tchien-ťin) v severočínském Tianjinu, 21. února 2023. / Xinhua (Sin-chua)

Autor: Djoomart Otorbaev je bývalý premiér Kyrgyzské republiky, významný profesor Institutu Pásma a stezky na Pekingské normální univerzitě a autor knihy „Ekonomické znovuzrození Střední Asie ve stínu nové velké hry”. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Čína vstupuje do nového desetiletí svého rozvoje s kritickými výzvami. Podle klasifikace Světové banky se Čína letos přesune do skupiny zemí s vysokými příjmy, když její HDP na obyvatele překročí 13.000 USD. Problém stárnutí populace se navíc stal akutnějším. Tyto faktory se v moderní historii vzájemně provázejí po celém světě. Mnoho národů se tak dostalo do takzvané pasti středních příjmů.

Při vysvětlování tohoto jevu někteří říkají, že lidé po splacení hypotéky ztrácejí motivaci pracovat tvrději. Bohatší občané žijí převážně ve městech a mají menší rodiny. Kvůli rostoucím mzdám země nemohou přilákat investice vyžadující levnou pracovní sílu. Mezitím nemohou dostatečně rychle přejít na inovativní ekonomiku a vysoce kvalitní rozvoj, protože to vyžaduje rozsáhlé investice do odvětví špičkových technologií. V souladu s tím přechod vyžaduje vysokou úroveň vzdělání a nejmodernější vědecké výsledky.

Růstové modely založené na zrychlení investic a stimulaci domácí spotřeby uplatňovaly všechny rychle rostoucí ekonomiky, jako Sovětský svaz a Latinská Amerika v 60. letech, Japonsko v 70. letech a Jižní Korea v 90. letech. Zásadní rozdíl mezi nimi byl v tom, že země se v prvních dvou případech nedokázaly reorganizovat tak, aby přešly na inovativní a high-tech průmysl, a uvízly v pasti středních příjmů.

Americký ekonom Albert Hirschman řekl, že v hospodářském rozvoji národů by se měly pravidelně měnit priority. Dříve úspěšné modely se zpravidla stávají brzdou dalšího pokroku. Vysvětlil, že je velmi komplikované opustit zastaralý model vývoje, který přinesl úspěch. Jeho úspěchy dávají vzniknout hluboce zakořeněným politickým, ekonomickým, finančním a dokonce kulturním institucím, které se v přechodu stávají nepřekonatelnými. Zůstat ve známém prostředí je jednodušší a přechod na jiný model růstu je bolestivý, protože přechod vyžaduje rozhodné kroky, z nichž nejdůležitější jsou politická vůle a podpora veřejnosti.

Foto: Tento letecký snímek ukazuje pohled na mezinárodní kontejnerový terminál Yangpu (Jang-pchu) v zóně ekonomického rozvoje Yangpu v provincii Hainan (Chaj-nan) v jižní Číně, 10. prosince 2022. / Xinhua

Ekonomický růst závisí na počtu pracovníků, jejich produktivitě a kapitálu, který používají při své práci. Jaké jsou tyto vlastnosti v Číně? Důchodová legislativa v zemi platí od roku 1951, kdy předpokládaná délka života nebyla 77 let jako nyní, ale méně než 50 let. Muži odcházejí do důchodu v 60 letech, ženy s bílými límečky v 55 a dělnické ženy v 50 letech, což z Číny dělá jednu ze zemí s nejnižším důchodovým věkem na světě. V 50. letech 20. století bylo nutné vytvořit pracovní místa pro nezaměstnanou mládež, protože většina průmyslových odvětví vyžadovala fyzickou sílu.

Podle Národního statistického úřadu se čínská populace loni poprvé za 60 let snížila, o devět let dříve, než předpovídali Číňané a představitelé OSN. Počet porodů na ženu během jejího života klesl na 1,0-1,1, což je výrazně pod oficiální prognózou 1,8.

Země by měla naléhavě přijmout opatření ke zvýšení porodnosti, která klesla hluboko pod japonských 1,37, přestože HDP Japonska na obyvatele je téměř třikrát vyšší. Vláda se zavazuje zlepšit porodní služby a zpřístupnit párům léčbu neplodnosti. Nicméně by měla být zavedena další opatření na podporu porodnosti, jako jsou dotace na bydlení, peněžní pobídky při narození dítěte, bezplatné vzdělávání a bezplatná lékařská péče.

Země Severní Ameriky a Evropy využily k překonání pasti středních příjmů vnější migraci. Možná by Čína měla zvážit tento přístup. Pro monoetnické společnosti, které omezují příchozí migraci, existuje přímá korelace mezi růstem životní úrovně a klesající porodností.

Počet pracovníků v Číně bude neustále klesat. Země proto musí zvýšit produktivitu práce a přilákat více kapitálu, aby udržela ekonomický růst, takže k ekonomické modernizaci a kvalitnímu rozvoji neexistuje žádná alternativa. Je zapotřebí větší urbanizace, masivní investice do vědy, vzdělávání a zdravotnictví a drastická opatření ke zvýšení produktivity práce.

Kromě toho by mělo být provedeno několik reforem ke zvýšení věku odchodu do důchodu a zvýšení porodnosti. Historicky se Čína vypořádala s mnoha výzvami. Výzvy příštího desetiletí však budou bezprecedentní a překonat je může pouze úplná mobilizace celého národa. Úspěch Číny jako největší rozvojové země světa při překonávání pasti středních příjmů a demografických problémů poslouží jako příklad pro mnoho rozvíjejících se zemí. Udržitelná mezinárodní spolupráce v oblasti globální modernizace a kvalitativního rozvoje učiní náš svět mnohem harmoničtějším a lepším.

(Yawen)