Výroba polovodičových čipů. File photo: VCG
Spojené státy v poslední době opakují řadu chyb, jaké vedly k pádu mnohých impérií v minulosti. Třeba Napoleonova císařství, které se pokusilo donutit evropské mocnosti, v podstatě jakési vynucené „spojence“ k obchodním sankcím na tehdejší dílnu světa Británii, čímž přinutili všechny své spojence, aby se proti Napoleonovi kolektivně spojili s Brity a skoncovali s jeho impériem u Waterloo. Velmi podobě ovšem postupují i USA, když zkouší současnou dílnu světa Čínu vyřazovat z globálních dodavatelských řetězců špičkových technologií a samy si pro sebe na ně urvat světu vnucený monopol, čímž postupují v naprostém protikladu k té formě globalizace volného trhu, jakou deklarativně vyznávají.
Krásnou ilustrací uvedeného je projev americké ministryně obchodu Giny Raimondo, jaký pronesla, když ve čtvrtek 23.2 na Georgtown University představovala plán Bidenovy administrativy na uplatnění Zákona o čipech a vědě. V něm odhalila dvojí strategii – ofenzivní a defenzivní - na rozbití čínské konkurence v průmyslu výroby čipů, čehož má být dosaženo odříznutím čínských, rychle rostoucích oborů špičkových technologií od světových dodavatelských řetězců. Je to poprvé, kdy se USA natolik otevřeně přiznávají k takovéto strategii k potlačení volného globálního trhu a jeho nahrazení globálním feudalismem, kdy se práva na technický rozvoj mají přidělovat feudálem vazalovi. Ač náznaky v tomto směru přicházely už delší dobu, tak toto upřímné prohlášení znamená určitou eskalaci tohoto přístupu.
Novináři se jí proto hned zeptali, jaké budou mít takové zákazy exportů do Číny dopady na čínsko-americké vztahy, na což Raimondo odvětila: „Pokud jde o naši konkurenci s Čínou, máme ofenzivní strategii a defenzivní strategii. Defenzivní strategií je kontrola exportu, v níž Číně odepřeme přístup k našim špičkovým super-technologiím. Ale ofenzivní strategie, do níž v Americe investujeme, je důležitější.“
Při vysvětlování té „ofenzivní strategie“ Raimondo řekla, že budou-li USA investovat do svých vlastních talentů, umožní-li podnikatelům a výzkumníkům dostat ze sebe to nejlepší, umožní-li americkým společnostem uplatnit své nejlepší schopnosti v inovacích, konkurenceschopnosti a rozsahu, tak Amerika zvítězí v každé konkurenci s kýmkoliv na světě a zvítězí v inovacích.
Ohledně „defenzivní strategie“ Raimondo vyhlašovala, že: „Touží s partnery a spojenci spolupracovat na vytvoření diverzifikovaného, odolného a udržitelného dodavatelského řetězce, v němž budou stanovovat technologické standardy v souladu s našimi hodnotami a investovat do své sdílené digitální budoucnosti. A správným způsobem realizace kontroly exportu je spolupráce se spojenci a partnery USA.“
Takže jde o jasnou strategii spiknutí proti volnému globálnímu trhu s férovou konkurencí s mocenským nastolením vynuceného monopolu na špičkové technologie a s vytlačením příliš konkurenceschopných na ekonomickou periferii, kde smí sloužit jen jako pomocní poskoci na práce s nízkou přidanou hodnotou, čehož má být dosaženo zhruba stejnými metodami, jaké svého času sebezničujícím způsobem nasadil Napoleon.
Raimondo se už v minulosti často vyjadřovala, že k zabezpečení národní bezpečnosti je nutno udržet vůdčí postavení USA ve špičkových technologiích, přičemž varovala před „hrozbami čínské konkurence“. To zní z úst reprezentantky velmoci stavějící se do pozice budovatele otevřeného globálního trhu férové konkurence jako morbidní humor, když vyhlašují strategii založení mafiánského kartelu na monopolizaci světového trhu metodami Černé ruky. V USA k těmto účelům existuje i státní orgán podléhající ministerstvu vedenému Raimondo – Úřad průmyslu a bezpečnosti označovaný pro nás citlivou zkratkou BIS. BIS dohlíží např. na tu „defenzivní taktiku“ dodržování Černé listiny čínských firem, do nichž se nesmí vyvážet špičkové technologie.
Ovšem loni v srpnu podepsal prezident Joe Biden zákon o té Raimondo zmiňované ofenzivní strategii, Zákon o čipech a vědě.
A ve svém čtvrtečním projevu Raimondo odhalila realizační plán na uplatnění tohoto zákona, podle nějž USA do roku 2030 nalijí 52 miliard $ vládních dotací do dvou gigantických polovodičových fabrik s určitými pomocnými kapacitami. To v situaci, kdy se na Západě uvalují trestná cla na nekalou konkurenci z rozvojových zemí, které prý neférově v rozporu s volným trhem dotují např. ocelářský průmysl. Zde by se pak prý měly čipy vyrábět „konkurenceschopným“ způsobem.
To za situace, když firmy amerického Silicon Valley špičkové čipy a jejich výrobní technologie sice úžasně vyvíjí, ale samotné pracovně náročné výroby provádí v cizích zemích s levnou pracovní silou, protože za americké platy by tak výroba „konkurenceschopná“ nebyla. A američtí výrobci nemají ani trochu chuť dělat to jinak a dost rádi by zase investovali do Číny.
Samozřejmě, že Čína už od počátku amerických hrátek s manipulacemi světového polovodičového trhu mohutně investuje, aby se v této oblasti závislosti na USA zbavila, a není sama. Postupují tak i jiní výrobci i ti, kteří měli dosud s USA perfektní vztahy jako Korea, neboť závislost na USA vytváří pro Washington nitky pro manipulaci takových zemí a firem a pro jejich zavlékání do zbytečných ekonomických konfliktů, na kterých se jen prodělává. A tak Washington v podstatě podněcuje zbytek světa, aby se držel dále od dodavatelských řetězců závislých na USA a investoval do své nezávislosti.
Každému je teď jasné, jaké je riziko závislosti na dodavatelských řetězcích, do nichž Washington dosáhne. Je to tedy spolehlivý způsob, jak svět podnítit, aby se spíše izoloval od USA, a výrobci celého světa tím dostanou pobídky, aby investovali do alternativních produkcí polovodičů. Zvláště když si svět nedávno užil nedostatek čipů způsobený do velké míry imperiálními zásahy do těchto výrobních řetězců ze strany Washingtonu, a když Washington konfliktními hrátkami ohrožuje důvěru světa v dodávky z Tchaj-wanu.
Čína, ale i jiné země, donedávna trochu budování těchto vývojových kapacit a průmyslů dost zanedbávaly. Vývoj nových technologií, které by dohnaly ty už zavedené výrobce, je nesmírně drahý a proč to dělat, když si tyto výrobky lze levně koupit na volném trhu, a raději se věnovat věcem, ve kterých jsou na špičce sami. Teď si ale Washington řekl o spuštění globálních závodů v čipovém průmyslu, kde donedávna moc tvrdá konkurence nebyla, a americké firmy z tohoto klidu těžily.
Teď ale Čína, která usilující o vysoce kvalitní, tedy na inovacích postavený, rozvoj zdůrazňuje důležitost stát se jedním z vůdců výzkumu, vývoje a výroby i v sektoru čipů.
Zatímco USA se pokouší o spiknutí uzavřených kruhů proti otevřenosti světového trhu s vylučováním těch příliš konkurenceschopných a pro mezinárodní spolupráci příliš atraktivních, prosazuje Čína své pojetí globalizace otevřenou spoluprací a otvíráním se.
Den po proslovu americké ministryně Giny Raimondo tedy promluvil čínský náměstek ministra vědy a technologií Zhang Guangjun, aby světu nabídl větší a větší spolupráci ve vědě a v technologiích.
„Přiložíme ruku k dílu spolu s jinými zeměmi, abychom přispěli další čínskou moudrostí a silou k prosazení pokroku lidstva a k vybudování lepší domoviny a k vedení mise technologických inovací pro budování komunit sdílené budoucnosti lidstva,“ řekl Zhang.
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze