Nový český prezident Petr Pavel (vpravo) zahájil návštěvu Polska, 16. března 2023, Varšava. Od zástupců Polsko-československé solidarity dostal samizdatově vydanou poštovní známku z roku 1987 s vyobrazením symbolu Charty 77. ČTK/Vondrouš Roman   

Varšava - Zástupci Polsko-československé solidarity věnovali českému prezidentovi Petru Pavlovi za komunismu samizdatově vydanou poštovní známku. Je na ní vyobrazen symbol Charty 77. Předali mu ji během pozdně odpoledního setkání na české ambasádě. Známo je pouze několik exemplářů těchto známek, zbytek byl zničen.

Pavel se při dnešní návštěvě Varšavy kromě oficiálních akcí zúčastnil také setkání se skupinou českých krajanů. Schůzka se uskutečnila na varšavském náměstí Václava Havla, u kterého sídlí česká ambasáda. Nový český prezident s malou skupinou Čechů, kteří ve Varšavě pracují nebo bydlí, krátce hovořil. Jako dárek od nich dostal symbolickou knihu s flanelovým přebalem, jejíž vnitřek ukrýval polskou vodku, motorkářský šátek nebo výukové CD s kurzem polštiny.

Krajané poznamenali, že je to poprvé od dob Václava Havla, co se s nimi český prezident setkal. Při debatě se věnovali třeba českému pivu a jeho oblíbenosti mezi Poláky. V rozmluvě s nimi pak pokračovala v Českém centru první dáma Eva Pavlová.

Nový český prezident Petr Pavel zahájil návštěvu Polska, 16. března 2023, Varšava. Od zástupců Polsko-československé solidarity dostal samizdatově vydanou poštovní známku z roku 1987 s vyobrazením symbolu Charty 77. Ještě před setkáním s krajany Pavel položením kytice uctil prvního českého prezidenta Havla, po němž se náměstí u ambasády jmenuje a kterého připomíná pamětní deska.

Na ambasádě se poté prezident sešel se zástupci Polsko-československé solidarity. Předali mu poštovní známku, která byla v roce 1987 samizdatově vydána u příležitosti deseti let od vzniku Charty 77. Známky byly ilegálně dopraveny do Československa, policie ale většinu z nich odhalila a zničila; zbylo pouze několik exemplářů. Darovanou známku chce Pavel darovat Paměti národa.

Polsko-československá solidarita vznikla na počátku 80. let ve Vratislavi. Zamýšlena byla jako zastřešující platforma pro spolupráci oponentů komunistických režimů z obou států. V roce 1984 se jí podařilo publikovat společné prohlášení řady známých představitelů polské a československé opozice.

Ve druhé polovině osmdesátých let Polsko-československá solidarita připravila několik osobních setkání na státní hranici. Polští aktivisté pomáhali svým kolegům ze sousední země s tiskem samizdatů a se zajišťováním techniky. Společné fotografie známých disidentů ze schůzek v horách měly publicitu zejména v západním prostředí, kde se záhy staly součástí obrazu činnosti opozičních hnutí v sovětském bloku.

Aktivity členů Polsko-československé solidarity vyvrcholily na počátku listopadu 1989, kdy ve spolupráci s exilovými skupinami připravili mezinárodní diskusní seminář a přehlídku nezávislé československé kultury ve Vratislavi, kam přijelo několik tisíc Čechů a Slováků. Dnes se společnost věnuje především kulturním aktivitám a pomoci demokratickým hnutím v autoritativních režimech.

CTK