Lidé čtou vývěsky umístěné na vchodu do Silicon Valley Bank v Santa Clara v Kalifornii, 10. března 2023. Photo: VCG
Čínské rozvojové plány na letošní rok byly stanoveny velice střízlivě kvůli dost chmurným vyhlídkám světové ekonomiky na rok plný potíží a rizik, kdy jedno z nejhorších možných rizik se možná právě spouští. V Americe padla Silicon Valley Bank (SVB) a hrozí dominový efekt hromadného kolapsu bank jako při spuštění globální finanční krize 2008, když ve zvláštním rizikovém režimu je už 30 amerických bank a v ohrožení a na pokraji kolapsu je i evropský finanční gigant Credit Suisse Group.
Hodnocení prezidenta Bidena, že americký bankovní systém je stabilní, i jeho sliby tvrdých bankovních regulací málokdo bere vážně, zvláště ne trhy. Ty začaly být okamžitě v USA i globálně velice těkavé.
Americké akciové indexy Dow Jones a S&P 500 se propadly o 0,28 respektive 0,15 procent, ač Nasdaq Composire vyrostl o 0,45 procent.
V Americe nastal hromadný úprk od bank, jejichž přežití závisí jen na fungování trhu k privilegovaným bankám, které jsou příliš velké, aby padly, a vláda je má tendenci zachraňovat z peněz daňových poplatníků i při selhání na trhu. A tak se třeba First Republic Bank v pondělí propadly akcie o rekordních 61,83 procent, Western Alliance Bancorp přišla o 47,06 procent, ale strach panuje i o ty velké banky, takže i bankovnímu gigantovi Citi Group se akcie propadly o 7,45 procenta.
Americký finanční systém byl nastavený na snadnou dostupnost levných peněz pro privilegované banky, které si mohly i manipulovat trhy tržními bublinami a vstupovat do rizikových obchodů bez dost velkého vlastního kapitálu. Jenže se náhle rozhýbala inflace tažená nikoliv tiskem nových peněz, nýbrž cenami energií a komodit vyhnaných vzhůru sankcemi a dalšími ekonomickými konflikty. Americká centrální banka Fed zareagovala gigantickým vzestupem úrokových sazeb, což vyvolalo nedostatek kapitálu a hotovosti nejen v USA, ale i globálně, utlumilo to ekonomiku a zvýšilo finanční rizika, ač to vyhnalo kurz dolaru vzhůru, jenže politika Fedu tímto tvrdě naráží na své limity, když politika nedostupnosti peněz, která dusí reálnou ekonomiku a vyvolává dluhovou krizi v rozvojových zemích, dopadá tvrdě i na samotné americké banky.
Pád SVB je toho projevem a hrozí, že to u něj neskončí, ač zatím většina analytiků nepředpokládá, že by se situace vymkla kontrole až natolik, jako když se po pádu americké Lehman Brothers zhroutil americký bankovní systém a strhl svět do několikaleté globální krize. Ale více bank možná padne, a to nejen v USA, takže Americe i Evropě hrozí propad do recese s chmurnými dopady i na zbytek světové ekonomiky. Americký Fed se nachází mezi Skyllou a Charybdou, buď uvolní monetární politiku, ale rozběhne se jim větší inflace, nebo bude pokračovat ve vysokých sazbách s nedostatkem hotovosti a kapitálu pro ekonomiku, který se v důsledku globálního postavení dolaru přenese do světa a bude sužovat zejména rozvojové ekonomiky, kdy za takových podmínek je těžké ekonomické zotavení, a banka a podniky zákonitě padají.
Zatím americká situace tvrdě dopadá na veškeré globální trhy včetně asijských. V Japonsku se v úterý propadl index Nikkei o 2 procenta, bankovní index tokijské burzy o více než 5 procent.
Důvěra v odolnost čínského trhu dopady na zemi utlumila, ale i tak se Šanghajský složený index A akcií propadl o 0,72 procent a ChiNext o 0,59 procent.
Čínské investory ale jejich centrální banka nezavalovala levnými penězi s úrokovou sazbou přehlížející riziko, aby nakupovaly akcie start-upů bez ohledu na rizikovost, protože případné ztráty zaplatí levnými penězi od centrální banky, čili jim je zaplatí inflačními ztrátami obyvatelstvo, jako to dělala banka Silicon Valley, a tak čínská investiční portfolia nejsou přeplněná rizikem a spekulacemi, ale dopady tato globální situace má i na Čínu, ač omezené.
Momentálně má největší dopad strach investorů z rizika a čekání na to, až se situace trochu vybarví, aby teprve podle toho přesměrovali investice. A až k tomu dojde, nemuselo by to pro Čínu být úplně špatné, protože je možné, že investoři začnou prchat na o něco bezpečnější čínský trh a k čínským akciím. Však proslulá americká globální investiční banka Goldman Sachs právě zvýšila svoji předpověď letošního čínského růstu z 5,5 na 6 procent, tj. dost nad čínským plánem.
A je velmi nepravděpodobné, že by čínský bankovní systém byl natolik možnou krizí ohrožen jako americký, neboť funguje o dost jinak právě i s ohledem na vysokou bezpečnost a stabilitu. V Číně je větší dohled nad bankami, systém se pořád zdokonaluje a 7.3 byla zveřejněna nová reforma tohoto systému s důrazem na snižování bankovních rizik. 3. března také navrhla čínská centrální banka, tj. Lidová banka Číny, návrh nového zákona o finanční stabilitě. SVB, která plnila kritéria amerického bankovního dohledu, by v Číně jako bezpečná banka neprošla.
Americký finanční systém je budovaný jako nadřazený reálné ekonomice s velkými možnostmi spekulací a přetváření a ovládání podniků reálné ekonomiky. V Číně se systematicky buduje trh s finančním systémem, který musí fungovat jako podpora reálné ekonomiky a dává se velký pozor, aby nedošlo k nepatřičnému vlivu finančního sektoru nad reálnou ekonomikou a ke spekulativním manipulacím trhu finančními institucemi. Také se hodně dbá na ochranu proti rizikům. Např. ve vládní zprávě přednesené na Dvojím zasedání tento měsíc je efektivní prevence a zajištění proti významným rizikům jednou z nejvyšších priorit Číny.
Pro Čínu je v současnosti zdokonalení finančního systému jednou z priorit zlepšení jejího rozvojového modelu, přičemž se také otevřít svůj finanční trh zahraničním investorům. Ale velice úzkostlivě dbá, aby její trh nezachvátily nešvary přehnané financializace a příliš přebujelého finančního sektoru, kdy bují spekulace a dochází k prosazování převahy bank nad podniky reálné ekonomiky. Zachází to do až takových drobností, že když čínští mobilní operátoři zavedli systémy aplikací plateb mobilním telefonem obsluhující bankovní operace, dbalo se, aby se ten systém dělil mezi komunikačními operátory a bankami s vyloučením možnosti, že ho banky plně ovládnou.
Čínský finanční systém musí sloužit reálné ekonomice a fungovat i jako bezpečnostní systém ke stabilizaci trhu, nikoliv jako systém se sklony trhy svými interními vrtochy destabilizovat. Lze tedy čekat, že i kdyby současná nestabilita amerického finančního systému zase přešla do podobné spirály hroucení finančního trhu jako v roce 2008, tak na čínský finanční systém to bude mít jen omezené dopady.
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze