2. dubna se na centrálních náměstích v různých městech Argentiny objevila kytice 41 bílých květin. Tento den je výročí války o Malvínské ostrovy (Falklandské ostrovy). Číslo 41 znamená, že od této války uplynulo 41 let. Po celé Argentině jsou lidé, kteří se obětovali v této válce, připomínáni různými prostředky, jako jsou květiny, výstavy, průvody, bdění a koncerty.

74denní válka o Malvínské ostrovy byla největší válkou, která se odehrála v Jižní Americe po druhé světové válce. V té době se Argentina a Velká Británie zapojily do války o svrchovanost nad Malvínskými ostrovy, kterou nakonec vyhrála Velká Británie. Argentinci se však nikdy nevzdali svého nároku na svrchovanost nad Malvínskými ostrovy. Argentinský prezident Alberto Fernández sdílel krátké video, ve kterém zdůraznil, že Malvínské ostrovy jsou součástí Argentiny, „Obnovme mírovým způsobem suverenitu nad Malvínskými ostrovy. Argentina opět vyjádřila svůj legitimní požadavek na vyjednání problému Malvínských ostrovů v souladu s příslušnými rezolucemi OSN. Britští politici v tomto ohledu nemohou dál předstírat, že jsou hluší a němí.

Některá historie časem nevybledne. Pokud jde o otázku Malvínských ostrovů, historický kontext je jasný: v roce 1816, kdy Argentina získala nezávislost na Španělsku, prohlásila, že zdědí španělskou suverenitu nad pobřežními ostrovy Argentiny, včetně Malvínských ostrovů. V roce 1833 však Velká Británie vyslala válečné lodě, aby násilně obsadily Malvínské ostrovy a zavedly koloniální vládu.

Je vidět, že otázka Malvínských ostrovů je v podstatě odkazem koloniální historie. Po druhé světové válce vzrostlo dekolonizační hnutí. Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci č. 2065, která zahrnula otázku Malvínských ostrovů do kategorie „dekolonizace“ a vyzvala britskou a argentinskou stranu k vyřešení sporu prostřednictvím jednání. V roce 2016 Komise OSN pro hranice kontinentálního šelfu rozhodla, že Malvínské ostrovy se nacházejí v argentinských teritoriálních vodách. Zvláštní výbor OSN pro dekolonizaci také opakovaně vyzval britskou vládu k jednání s Argentinou. Britská strana však jednomyslně odmítla. Během letošního summitu G20 argentinský ministr zahraničí podal britské straně další žádost o znovuzahájení jednání o suverenitě nad Malvínskými ostrovy, ale byl opět odmítnut.

Proč Britové zůstávají na Malvínských ostrovech? Je pro to mnoho důvodů. Za prvé, i když jsou Malvínské ostrovy daleko od Velké Británie, leží u důležitých námořních tras jižního Tichomoří a jižního Atlantiku a jsou známé jako „brána do jižního Atlantiku“, s velmi důležitou strategickou pozicí. Nyní jsou Malvínské ostrovy důležitým hlubinným přístavem britské armády v jižním Atlantiku. Britská vláda investuje dalších 85 milionů dolarů do výstavby nového přístavu na ostrovech. V současné době je na celém souostroví asi 3.000 obyvatelů, s asi 1.500 britskými vojáky umístěnými zde, což z něj činí jeden z nejvíce militarizovaných regionů na světě. Velká Británie na vojenské základně na Malvínských ostrovech pravidelně provádí výcvik zahraničních vojáků a pravidelně provádí vojenské manévry. Někteří analytici se domnívají, že Velká Británie si chce zajistit plné využití antarktických zdrojů.

Kromě toho se Britové také nechtějí rozloučit se skutečnými nalezišti na Malvínských ostrovech. Malvínské ostrovy jsou bohaté na minerální zdroje, jako je rašelina, olovo, stříbro a železo. V 70. letech byla nedaleko Malvínských ostrovů objevena velká ložiska ropy a plynu. Britský zákonodárce dokonce vyhrožoval: „Raději bychom ztratili pět Severních Irsk, než jeden ostrov z Malvínských ostrovů!“

Okupace, rabování, vykořisťování... Různé činnosti Británie na Malvínských ostrovech jsou v rozporu s trendem dekolonizace. Drtivá většina zemí, včetně Číny, podporuje rezoluci OSN v otázce Malvínských ostrovů. Země Latinské Ameriky, které trpěly kolonialismem, mají k utrpení Argentiny ještě více soucitu. Regionální organizace, jako je Organizace amerických států a Společenství latinskoamerických a karibských států, opakovaně přijaly usnesení, která brání legitimní práva Argentiny na Malvínské ostrovy a vyzývají britskou stranu, aby spor vyřešila jednáním.

Koloniální éra je dávno pryč a nikdy se nevrátí. Kolonizátoři z minulosti nemohou dál předstírat, že jsou hluší a němí a snažit se nekonečně sklízet dividendy kolonizace. Britská strana musí respektovat rezoluce OSN, pozitivně reagovat na legitimní požadavky argentinského lidu a co nejdříve vrátit Malvínské ostrovy! (Kl)