Expres z Číny do Evropy nakládá na nádraží Haicang v Xianmenu ve východočínské provincii Fujian testovací sady na COVID-19 určené k vyložení v německém Duisburgu, 21. dubna 2021. Photo: VCG

Rozvoj civilizace, mezinárodní výměny a mírové mezinárodní spolupráce, která se vyplácela více než konflikty, po celou lidskou historii vždy táhlo budování obchodních tras, kdy k těm nejvýznamnějším patřila tzv. Hedvábná stezka.  Není tedy divu, že i dnes je asi nejvýznamnějším globálním projektem proplétání světa sítí dopravních tras a dalších doprovodných infrastruktur, pro logistiku, energetiku, komunikace aj. Iniciativa pásu a cesty (BRI) přezdívaná též Nová Hedvábná stezka. Je to mezinárodní projekt, v němž jsou dnes už zapojeny tři čtvrtiny všech zemí a 32 mezinárodních organizací. Hlavním iniciátorem a zosnovatelem tohoto mnohonárodního projektu, který letos oslavil 10. výročí svého vzniku, byla a je Čína. Od roku 2013 podnítila BRI přes 3 000 nových projektů spolupráce, přilákala 1 bilion dolarů investic, které samotné vytvořily 420 000 pracovních míst, ovšem podnítily ohromnou navazující ekonomickou aktivitu v pásu kolem takových cest a infrastruktur, kdy takto indukovaná prosperita podél Nové Hedvábné stezky vytáhla i zhruba 40 milionů lidí z chudoby.

Připomeneme-li si namátkou, tak např. nedávno vybudovaná větev této sítě železnice Čína-Laos s navazující energetikou a logistikou přetvořila Laos z izolované vnitrozemské země na zemi se všemi propojenou včetně přístavů. Přístavy a elektrárna Norochcholai vzniklé z této iniciativy na Srí Lance zemi zachraňují před ekonomickým kolapsem. Železnice Mombasa-Nairobi urychlila místní ekonomický rozvoj k růstu HDP o 2 procenta vyššímu. Protože v rychle se rozvíjejících oblastech kolem nově vybudovaných infrastruktur v rozvojových zemích chybí kvalifikovaná pracovní síla, vybudovala Čína jakýsi „učňák BRI“ pro rozvojové země, kde hromadně učí mládež z 20 rozvojových zemí vykonávat kvalifikovaná zaměstnání. Po trase „Hedvábné stezky“ z Číny do Evropy, na níž se vlakům přezdívá „karavany ocelových velbloudů“, těchto „karavan“ prošlo už 65 000. Rychlé dodávky po této trase zachraňovaly evropskou ekonomickou i pandemickou situaci při vypuknutí pandemie COVID a dnes si přes tuto trasu lze objednat zboží třeba z Vietnamu do Česka, které přijde ve stejném týdnu.

Je také logické, že v roce 10. výročí rozběhu tohoto asi největšího mezinárodního projektu by mělo proběhnout 3. mezinárodní fórum BRI, aby se shrnuly dosavadní zkušenosti a nastínily se nové výhledy, jak se o tom uvažuje. Zkusme se tedy zamyslet nad tím, co se na takovém fóru bude probírat.

Iniciativa BRI bývá také označována za úspěšnou iniciativu vývozu čínského rozvojového modelu do světa, a to je do značné míry jistě pravda. Největší přínosy tato iniciativa má také v rozvojových zemích, kde přináší to samé, co Čína realizovala při své industrializaci a urbanizaci i při modernizaci venkova s vytažením stovek milionů lidí z chudoby v průběhu necelé generace. Tedy to, co se zdařilo v Číně a nedařilo se to ve zbytku rozvojového světa po skoro celou éru po II. světové válce, se všude, kam BRI dosáhne, v posledních letech daří také.

Jenže z Číny se mezitím stala rozvinutá průmyslová země i s moderním industrializovaným zemědělstvím a středními příjmy většiny obyvatelstva. A svůj rozvojový model adaptuje na nové rozvojové formy, které jí umožnily neupadnout do pasti středních příjmů a rozvíjet se dál i s bohatým obyvatelstvem, kdy ústřední mantrou takovéhoto růstu je tzv. „vysoce kvalitní rozvoj“. Nemá už jít tolik o budování továren aj., nýbrž hlavně o růst produktivity práce a kapitálu v důsledku špičkových inovací. Proč tedy do světa nevyvézt i v rámci budování BRI inovovaný čínský vysoce kvalitní rozvoj?

A to má Čína také už na mysli a dá se čekat, že na třetím fóru BRI se to bude probíhat, když v Číně pro svou inovovanou strategii vývozu jejího rozvojového modelu už tlačí název BRI 2.0.

Svým vývozem rozvojového modelu budí Čína ve většině světa značné naděje. A naděje budí i v těžkých časech, kdy světová ekonomika trpí otřesy, v nichž ten pás a cesta funguje jako určitý záchranný pás proti ekonomickému pádu a jako záchranné lano, kterým se napojené ekonomiky vzájemně vytáhnou z marasmu, přičemž ta čínská se ukázala být spolehlivou lokomotivou růstu při všech nedávných ekonomických zotaveních. A dost možná ji zase svět bude hodně potřebovat, neboť světu kromě rozvratu ekonomickým konfliktem nabaleným na Ukrajinskou krizi se zřejmě přinejmenším na Západě rozbíhá i finanční krize.

A v rámci BRI 2.0 se má tato iniciativa na základě pětiletého harmonogramu přetvořit na mezinárodní platformu vysoce kvalitní globální kooperace, kdy se odshora až dolů chystá aktualizace designu její činnosti, aby byla jak efektivnější, tak i mezi světovou populací populárnější, kdy má dojít k užší provázanosti mezi čínskou modernizací a modernizací světa napojeného na BRI. A stejně jako se v Číně překonávají rozestupy mezi vysoce rozvinutými oblastmi a těmi teprve se rozvíjejícími s vysokou inkluzivitou, měla by nová na BRI napojená globalizace být velice vyvážená, partnersky vzájemně výhodná a přispívat k vzájemné globální otevřenosti zúčastněných.

A letos přes globální útlum hospodářského růstu a očekávání WTO, že růst globálního obchodu bude jen 1 procento, dosáhl v prvních dvou měsících roku 2023 čínský import a export se zeměmi zapojenými do BRI 2,12 bilionu yuanů (305,55 miliard dolarů), tj. meziroční nárůst o 10,1 procenta.

Výhledy na to, že Čína přes BRI vytáhne své partnery v tomto projektu z marasmu a zavede je na cestu globalizace svého vysoce kvalitního rozvoje, jsou tedy dobré. Ale politickým kruhům Západních jestřábů, kteří by rádi, aby se globalizace rozvíjela jen pod jejich taktovkou a nikoliv vyrůstala zdola z partnerských spoluprací na globálních rozvojových projektech, se to vůbec nelíbí a před BRI varují jako před neokoloniálním projektem a před dluhovou pastí.

Jenže dluhové břemeno rozvojových zemí zapojených do BRI tvoří z 80 procent úvěry ze Západních rozvojových pomocí a od tamních komerčních bank. Kdy tato situace se stává zapjatou, neboť USA vyhnaly v poslední době úroky do závratných výšin. Což celosvětové znamená nedostatek kapitálu a drtivé zvýšení úvěrového břemene.

Také proto Čína v rámci G20 tlačí na snížení dluhového břemene přerušením obsluhy dluhů v těchto těžkých časech, kdy částečné vyhovění těmto požadavkům bylo převážně její zásluhou, a tlačí i na jiné iniciativy v tomto směru s vlastním přiměřeným zapojením.

Velvyslanec Pákistánu v Číně se nedávno vyjádřil, že čínsko-pákistánský koridor BRI naprosto přetvořil ekonomické prostředí Pákistánu, budování infrastruktur, energetiku a industrializace, kdy výkřiky Západních médií o dluhové pasti označil za „fake news“.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze