„Vůdci Číny a Brazílie se zapsali do historie“, „Lulova návštěva Číny poskytla příležitost pro Brazílii“, „Po setkání s čínským prezidentem Xi Jinpingem (Si Ťin-pchingem) je zavazadlo prezidenta Luly plné různých bilaterálních dohod a plánů spolupráce...“ Brazilská média a lidé ze všech společenských kruhů se pozitivně vyjádřili k návštěvě brazilského prezidenta Luiz Inácio Lula da Silva v Číně, která skončila 15. dubna. Obecně se má za to, že vůdci obou států, Číny a Brazílie, stanovili jasný směr pro další etapu bilaterální spolupráce a vedou bilaterální vztahy směrem k nové budoucnosti.

Letos se připomíná 30. výročí navázání strategického partnerství mezi Čínou a Brazílií a příští rok se připomíná 50. výročí navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi. V tuto významnou dobu státní návštěva prezidenta Luly v Číně ve dnech 12. až 15. dubna vzbudila velkou pozornost mezinárodního společenství. Vzhledem k výsledkům jednání mezi hlavami států Číny a Brazílie, stejně tak vzhledem k vydání společného prohlášení o prohloubení komplexního strategického partnerství mezi Čínou a Brazílií, byla Lulova návštěva Číny tentokrát velmi úspěšná. Čínský prezident Xi Jinping uvedl, že Čína je ochotna v nové etapě společně s Brazílií vytvořit do budoucna nové vztahy a spolupráce. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva řekl, že všestranné posílení vztahů s Čínou je přáním brazilského zákonodárného sboru i všech společenských kruhů.

Jak Čína, tak Brazílie jsou největší rozvojové země a důležité země nových rozvíjejících se trhů na východní i západní hemisféře. Přestože jsou od sebe daleko, jejich komunikace probíhá již velmi dlouho. Před více než 200 lety se první vlna čínských pěstitelů čaje vydala do Brazílie pěstovat čaj a naučit místní obyvatele dovednosti pro produkci čaje nezbytné. 15. srpna 1974, po založení Čínské lidové republiky, Čína a Brazílie formálně navázaly diplomatické vztahy. Bilaterální vztahy se nadále rozvíjely. Prezident Lula navštívil Čínu čtyřikrát a je nazýván „starým přítelem čínského lidu.“

Během současné složité a nestabilní situace na mezinárodní úrovni se Čína a Brazílie musí vypořádat se svými povinnostmi spojenými s rozvojem. Například Čína podporuje vysoce kvalitní rozvoj a politiku otevírání se světu na vysoké úrovni. Brazílie podporuje proces „reindustrializace“ a je odhodlána řešit problémy, jako je snížení chudoby. Jak v nové situaci Čína a Brazílie, staří přátelé přes oceán, vytvoří novou budoucnost?

Dne 14. dubna, během setkání hlav obou států, čínský prezident Xi Jinping otevřel téma vzájemné politické důvěry a strategické komunikace mezi Čínou a Brazílií, a prezident Lula vyjádřil naději, že vztahy mezi Čínou a Brazílií mohou přesáhnout rámec obchodu. Co se bilaterálních vztahů týče, oba vůdci použili výraz „vysoká strategická úroveň.“ To ukazuje, že úroveň vzájemné politické důvěry mezi oběma stranami dosáhla nových rozměrů a základy čínsko-brazilských vztahů v nové éře budou pevnější.

Prezident Lula v rozhovorech před a po své návštěvě Číny chválil čínskou modernizaci. Řekl, že Brazílie v současné době pracuje na „brazilské cestě k modernizaci“. Čínská strana vyjádřila ochotu aktivně prozkoumat synergie mezi společnou výstavbou „Pásma a cesty“ a brazilskou strategií „reindustrializace.“ Obě strany podepsaly řadu dokumentů o bilaterální spolupráci v oblasti obchodu a investic, digitální ekonomiky a technologické inovace. To znamená, že Čína a Brazílie neustále rozšiřují oblasti bilaterální spolupráce.

Soudě podle Lulovy návštěvy Číny, Brazílie má tentokrát silnou touhu rozšířit spolupráci s Čínou v nových oblastech. V Šanghaji si prezident Lula prohlédl výzkumné centrum čínské technologické společnosti Huawei a se setkal se šéfem společností BYD, největšího čínského výrobce elektromobilů. Od nízkouhlíkového hospodářství, digitální ekonomiky, informačních a komunikačních technologií až po letectví, Čína a Brazílie zkoumají širší prostor pro spolupráci v oblastech špičkových technologií. Tím také mají silný vliv a jdou příkladem pro další rozvojové země, aby prolomily technologický monopol vyspělých zemí.

Jako lídři v rozvojových zemích přesáhl rozvoj vztahů mezi Čínou a Brazílií bilaterální rámec a sehrál pozitivní roli při podpoře zlepšování globálního vládnutí.

„Proč se tyto země musí vyrovnat v amerických dolarech? Proč nemohou použít RMB, nebo jinou měnu?“ Když se dne 13. dubna prezident Lula v Šanghaji zúčastnil inauguračního ceremoniálu Rousseffové, prezidentky Nové rozvojové banky v rámci BRICS, zmínil výše uvedené poznatky, které přitáhly širokou pozornost okolního světa. V současnosti některé vyspělé země rázně prosazují „antiglobalizaci“ a „přerušení vazeb,“ což způsobuje velké potíže v obnově globální ekonomiky. Aby toho nebylo málo, Spojené státy neustále agresivně zvyšují úrokové sazby s cílem omezit domácí inflaci. Kvůli tomu negativní dopady nadále rostou, což těžce zasáhlo většinu zemí, jejichž se trhy se teprve rozvíjí. Proto je volání druhého po sebezdokonalování stále hlasitější.

Na konci března brazilská vláda prohlásila, že se dohodla s Čínou, že začnou obchodovat v místní měně. Podle společného prohlášení o prohloubení komplexního strategického partnerství mezi Čínou a Brazílií se obě strany dohodly na prohloubení komunikace ohledně hospodářství a financí, posílení obchodu v místní měně a podpoře spolupráce v oblasti udržitelného financování. Analytici poukázali na to, že to podpoří obchod a usnadnění investic mezi Čínou a Brazílií a také to pomůže stabilizovat globální obchod a investice.

Kromě toho v rámci OSN, BRICS, G20... Čína a Brazílie posilují strategickou koordinaci v globálních otázkách společného zájmu. Během rozhovorů mezi hlavami států Číny a Brazílie se obě strany shodly na tom, že komunikace a vyjednávání jsou jediným možným způsobem, jak vyřešit ukrajinskou krizi, a veškeré snahy o mírové řešení krize by měly být povzbuzovány a podporovány. Vnější svět to považuje za společný cenný krok k míru ze strany Číny a Brazílie.

V Latinské Americe je klasikou kniha „Open Veins of Latin America,“ která vypráví o tom, jak země Latinské Ameriky byly obrány západní hegemonií, a Brazílie je jednou z nich. Mír, rozvoj a modernizace nejsou jen přáním brazilského lidu, ale také přáním čínského lidu. Pod vedením obou hlav států se bude vztah mezi Čínou a Brazílií v nové éře dále zlepšovat, přinese oběma národům více výhod a vnese novou vitalitu jak do spolupráce mezi Čínou a Latinskou Amerikou, tak do světového míru a rozvoje. Není těžké pochopit, proč prezident Lula pevně prohlásil: „Nikdo nemůže zastavit Brazílii v neustálém rozvoji vztahů s Čínou.“

Jia