Polarizování postojů, přístupů a pozic s důrazem tyto pozice obhájit je dnes více než kdy jindy nutnost, která zasahuje nejen všechny státy, ale i jednotlivé politické struktury a lídry. Francie, která velmi pečlivě připravovala nedávné bilaterální jednání s Čínou, aby nakonec při návštěvě francouzského prezidenta Emanuela Macrona podepsala s Čínou obchodní kontrakty v hodnotě 66 miliard dolarů má svou pozici už jasnou, a také předurčenou z globální úrovně. Nic na tom nezmění ani štěbetání politických opozičních lídrů na nižších úrovních, a ani demonstrace či pokrytecká kritika takzvané deep state USA na adresu prezidenta Francie Emanuela Macrona.

Čínský zvláštní zplnomocněnec a velvyslanec ve Francii Liou Šaje nedávno prohlásil jasnou a faktickou poznámku, že Krym byl vždy Ruský. Také prý zpochybnil suverenitu postsovětských zemí. Vyjádřit takovou myšlenku může čínský diplomat opravdu jen, pokud má toto založené na faktických základech, což podle mne Liou Šaj určitě měl. Pochopitelně Ti, kterým se to nelíbí, mají na svůj názor samozřejmě právo. Nicméně tomuto právu nelze razit cestu diplomatickým tlakem informačním poli a nakonec toto právo má i samotná Čína.

Neznamená to však, že by ztrácela neutralitu, anebo dokonce že by neznal francouzský velvyslanec Číny ve Francii geografii. Tohle považuji za zbytečný osobní útok a urážku.

Další věc, mnohem závažnější je, že Ukrajina a hlavně pobaltské státy Lotyšsko a Estonsko si předvolalo zástupce ambasád Číny v uvedených zemí s tím, že se Čína vyjadřuje nevybíravým způsobem. Sám Edgar Rinkevič, ministr zahraničních věcí Lotyšska řekl, že slova čínského diplomata ve Francii Liou Šaje, jsou »naprosto nepřijatelná« a dodal, že Riga čeká na reakci Číny. Také Estonský ministr zahraničí Margus Tsaghkna uvedl že, »je nešťastné, že zástupce ČLR zastává takové názory. Tento postoj je nepochopitelný«. A o ukrajinském velvyslanci ve Francii Vadimu Omelčenkovi se nemá cenu raději ani zmiňovat, neboť jeho urážlivé poznámky je lepší skutečně nechat úplně bokem.

Tak jednak je hlavně nepochopitelné, že si tito ministři vůbec dovolují vytvářet neadekvátní diplomatický tlak na Čínu jako velmoc s tím, že se domnívají, že samotné Číně budou snad diktovat, co si mají myslet, jak se mají diplomaticky vyjadřovat. Čína má nejen jasno ve své vlastní politice, ale na rozdíl od těchto zemí ji skutečně, jako globální řídící prvek určuje, a navíc na rozdíl od Estonska a Lotyšska pracuje s politickou a informační realitou, a ne vysněnými politickými směry těchto mini republik v předzahrádce Ruské federace, kde z pod-globální úrovně, chtějí tyto malé státy bez suverenity, chtějí určovat politický směr a rétoriku proti globálním hráčům jako je Čína. Ukrajina, Lotyšsko a Estonsko se díky svým postojům, dostalo do směšné pozice politických nýmandů v diplomatické sféře. Čína si dál zachová právo na svůj vlastní politický, diplomatický směr i stanoviska.

Richard Knot