Tento článek napsal speciální komentátor CGTN Bradley Blankenship, americký novinář v Praze, politický analytik a novinář na volné noze. Článek odráží názory autora.

Český prezident a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel uvedl v úterý zveřejněném rozhovoru pro Politico, že si nemyslí, že Peking je upřímný ve snaze dosáhnout mírové dohody v konfliktu na Ukrajině. Řekl, že „je v zájmu Číny prodloužit status quo, protože může tlačit Rusko k řadě ústupků“, mezi něž patří levné zdroje z Moskvy výměnou za partnerství „bez omezení“.

Také řekl, že se domnívá, že Čína těží z klesající síly Západu tím, že podporuje Ukrajinu, a navíc Peking si dělá poznámky z ukrajinského konfliktu. Tento rozhovor také rovněž proběhl současně s probíhající meziparlamentní konferencí v Praze, na níž se setkávají členové národních parlamentů, Evropského parlamentu, pozorovatelé a zástupci kandidátských zemí, stejně jako úředníci pro společnou diskusi, včetně Ruslana Stefančuka z Ukrajiny.

Navzdory tomu, co prezident řekl, mu s lítostí oznamuji, že jeho názor je naprosto chybný. A já bych, jeho vlastní řečí, řekl, že to představuje mimořádnou dezinformaci, protože je to tak hrubě mimo realitu.

Zároveň chápu, že je v úřadu teprve méně než dva měsíce a není celoživotním politikem, a proto lze očekávat několik chyb, než si zvykne na funkci českého prezidenta. Takže pokračuji a zdvořile provedu opravy.

Za prvé, Čína nestojí na žádné straně konfliktu. A ve skutečnosti většina zemí na planetě také nestojí na žádné straně konfliktu. Když se podíváte na mapu zemí, které do konfliktu posílají zbraně, a tím zajišťují jeho prodlužování, budete mít v podstatě mapu Spojených států a jejich vojenských spojenců. To je vše.

V tomto smyslu by se dalo tvrdit, že většina světa těží z konfliktu na Ukrajině – ale to je jasně absurdní, protože válka, a zejména zlověstná hrozba globální termonukleární války, je pro všechny špatná.

Snímek: Zásoby humanitární pomoci zaslané Čínskou společností Červeného kříže Ukrajinské společnosti Červeného kříže jsou přepravovány ve Varšavě v Polsku; 15. března 2022. Xinhua (Sin-chua).

Nyní, samozřejmě, Čína a Rusko mají velmi důležitý vztah. Obě země jsou důležitými obchodními partnery a mají také strategické partnerství zaměřené na obranu základů mezinárodního zákona před unilateralismem. To by však nemělo být zaměňováno za nerozlišitelné geopolitické aktéry; obě země mají své vlastní cíle odpovídající jejich geostrategickým potřebám.

Proto je důležité uznat, že lze skutečně argumentovat, že Čína – nebo spíše čínské společnosti – silně trpí konfliktem. To proto, že Čína je od roku 2019 největším obchodním partnerem Ukrajiny. Ukrajina není pro Peking pouze významným obchodním partnerem, ale také důležitým strategickým partnerem.

To proto, že, a teď cituji ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v prvním telefonickém rozhovoru s čínským prezidentem Xi Jinpingem (Si Ťin-pching) v roce 2021, je tato východoevropská země „mostem do Evropy pro čínské podnikání“, protože obě země mají dohodu o volném obchodu a Čína a EU ještě ne. Ukrajina je v podstatě zastávkou mezi Čínou a EU, což je zásadní, protože Čína je od roku 2020 největším obchodním partnerem bloku.

Ukrajina je navíc členem iniciativy Pásmo a stezka (BRI) a čínské společnosti mají v zemi tunu významných investic do infrastruktury. Například přední čínská zemědělská a potravinářská společnost COFCO Corporation postavila v přístavu Mykolajiv u Černého moře před vstupem do BRI terminál za 75 milionů dolarů pro přepravu obilí a ropy. Následující rok čínští inženýři dokončili modernizaci přístavu Južný u Oděsy, nejrušnějšího mezinárodního přístavu Ukrajiny.

Mohl bych pokračovat ve vyjmenovávání hmotných aktiv, která čínské společnosti vložily do Ukrajiny. Ale stručně řečeno, před vypuknutím konfliktu od roku 2017 obě strany podepsaly smlouvy v hodnotě asi tři miliardy dolarů o infrastruktuře pokrývající vše od linek metra, přístavů (jak jsem zmínil), solárních elektrických polí a mnoho dalšího.

Kromě toho je Ukrajina hlavním zemědělským dodavatelem Číny. Od zahájení prodeje v roce 2013 do roku 2019 se Ukrajina stala jediným největším čínským dodavatelem kukuřice – představujícím více než 80 procent čínského dovozu. Čína se také stala největším dovozcem ukrajinského ječmene v období 2020-2021. Čínský výrobní a stavební sbor v Xinjiangu (Sin-ťiang) podepsal padesátiletou dohodu s ukrajinskou KSG Agro o pronájmu 100 tisíc hektarů zemědělské půdy pro pěstování a chov prasat.

Opravdu věří prezident Pavel, že Čína chce vidět zničení vlastních investic během konfliktu? Samozřejmě, že ne. Ale vsadím se, že ani on prezident Pavel, ani jeho podřízení skutečně neznali žádnou z těchto skutečností před tím, než poskytli tento rozhovor Politicu, a proto bych ho chtěl varovat, aby se seznámil s fakty před tím, než udělá takové komentáře.

Ta