Hasiči. Ilustrační foto ČTK/Vostárek Josef

Praha - Hasiči letos při pálení čarodějnic vyjížděli k 69 požárům, což bylo o 19 méně než loni. Většina z nich ale s pálením filopojakubských ohňů nijak nesouvisela. Podle hasičů byly oslavy klidné. Méně požárů bylo v poslední dubnový den naposledy v roce 2019. Vyplývá to z informací na webu hasičů.

Hasičský záchranný sbor ČR na twitteru uvedl, že lidé předem nahlásili více než 7500 pálení čarodějnic. "Díky tomu se eliminovalo značné množství planých výjezdů," podotkli hasiči. Od nedělního večera do rána zaznamenali 33 požárů v přírodním prostředí, a to včetně odpadů a skládek.

 Například středočeští hasiči vyjížděli k 11 požárům, pět z nich souviselo s tradičním pálením ohňů. Zasahovali například u nedohašených čarodějnických ohňů v obcích Boreč a Vrátno na Mladoboleslavsku nebo Řepčice u Prahy. "Také jsme vyjeli k osmi planým poplachům kdy nám byl nahlášen požár, který se později ukázal jako pálení ohně pod dozorem," dodal Sýkora.

 Hasiči v Jihomoravském kraji v noci zasahovali pouze u dvou událostí, které byly spojené s pálením čarodějnic. "Tím považujeme tuto noc za velmi klidnou a i co se týče nočních výjezdů na jiný typ událostí," uvedli na twitteru.

 V Pardubickém kraji měli rovněž dva podobné výjezdy. Jeden byl do Dašic. "Tam se rozhodli, že si při pálení ohňů spálí i domovní odpad," uvedli hasiči na webu. Druhý výjezd byl k dohořívajícímu klestí a odpadu. "Na místě se již nikdo nenacházel," podotkli hasiči.

 V řadě krajů hasiči žádný zásah kvůli čarodějnicím neměli. Dobrovolné jednotky pouze u pálení ohňů asistovaly. Je to případ třeba jižních Čech, Prahy nebo i Královéhradeckého kraje, kde ale osm požárů zaznamenali. "Ani jeden nebyl prokazatelně v přímé souvislosti s pálením velkých čarodějnických ohňů. Většina z nich byla v přírodním prostředí nebo na volném prostranství, ovšem velmi často bývá v těchto případech na vině lidská nedbalost," uvedli na webu hasiči.

Za velmi klidnou označili noc na dnešek také hasiči z Vysočiny. "Dohašovali jsme pouze jedno ohniště po pálení čarodějnic a třikrát jsme vyjeli k ohlášenému požáru, abychom po příjezdu na místo zjistili, že se jedná o probíhající pálení," sdělili na twitteru.

Podle dávné tradice se noci z 30. dubna na 1. května připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata, oblíbené bývá opékání špekáčků, soutěže o nejlepší masku, klání v čarodějnických dovednostech nebo slet čarodějnic. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.

CTK