Mnoho lidí ještě i dnes vnímá Čínu jako zemi, kde většina obyvatel stále žije v chudobě v bahnivých vesnicích. Nic není vzdálenějšího pravdě. Čína si prošla za poslední roky obrovskou proměnou. Pochopit jí v kontextu tak obrovské země je složité, ale v celku jednoduše to můžete pochopit na jejím nejjižnějším ostrově. Ostrov Hainan, který byl ještě před čtyřiceti lety pouhým chudým rybářským ostrovem, je dnes plný moderních ekonomických, technických, zemědělských i turistických zázraků. Snoubí se v něm tradiční kultura, bohatá příroda, modernizace i klasické zemědělství. Svou tvář změnil k nepoznání a to je v mnohém teprve na začátku.

Tropický ráj nazvaný Hainan najdete na samém jihu Číny, jako její druhý největší ostrov. Už název mnohé napoví – Hainan znamená »Jižně od moře«. Mezi Evropany toto místo moc známé není, ale pro Asijské země a hlavně samotnou Čínu Hainan představuje východní Havaj. Včetně všeho, co si pod názvem turistický ráj ve stylu Havaje dokážete představit. Dlouhé písečné pláže, širé moře, palmové háje, kopce porostlé džunglí, malebné rybářské vesnice, moderní města s houfy hotelů, ale třeba i surfařské městečko se zátokou s báječnými vlnami. Ostrov začal být populární i díky každoročnímu Boao Foru, na kterém se setkává většina asijských zemí (o kterém jsme již psali), ale i díky Hajnan Expu, jehož celý název zní China International Consumer Products Exhibition (CICPE). Ale najdete zde ještě mnohem víc, protože Hainan není zdaleka živ jen z turismu. Ale postupně.

Od vyhnanství k bohatství

Ostrov geologicky kdysi patřil k Vietnamu, ale v druhohorách se od něj po velké sopečné erupci oddělil a doplul blíže k Číně. První písemné známky o tom, že je Hainan součástí Číny, sahají do roku 110 př. n. l., za dynastie Han, kdy generál Lu Boden na císařův příkaz zřídil na ostrově posádku. V té době byl Hajnan součástí provincie Guangdong a dlouho to tak zůstalo. Nebyl to ale tropický ráj. Ostrov sloužil jako vyhnanství pro bezpočet úředníků, kteří upadli u panovníka v nemilost. Mezi nimi byl i Su Shi, který je dodnes považován za jednu z nejvýraznějších postav čínské literatury.

Ovšem moderní historie a speciálně osmdesátá léta přinesla do Hainanu čerstvý vítr a v Hajnanské moderní historii velkou změnu. Lei Yu, tehdejší Hajnanský lídr usiloval o samostatnost Hainanu, který byl do té doby stále pod správou provincie Guandong. A prosadil také to, aby ostrov mohl obchodovat bez daně s Hongkongem. Hajnan se tak v roce 1984 stal samostatným správním regionem a v roce 1988 samostatnou provincií a takzvanou zvláštní ekonomickou zónou. V důsledku čehož začala přeprava zboží v nebývalém rozsahu. Centrální vláda použila vybrané prostředky na rozvoj infrastruktury a mohutná modernizace, kterou Hainan nyní zažívá, se od té doby nezastavila. V roce 2020 vláda vedená Si Ťin-pchingem oznámila nový plán rozvoje, podle kterého hodlají do roku 2025 vytvořit v pobřežních městech síť přístavů volného obchodu, čímž podpoří západní investice v regionu. Což přináší ostrovu další a další nápady a prostředky pro rozvoj.

Nejen turistický ráj

Největším lákadlem ostrova jsou města a vesničky u moře, či v údolích džunglí porostlých kopců. Turistické ráje jsou ale jen částí úspěchu tohoto živého zeleného ostrova. Hainan je fantastickou ukázkou toho, co znamená Čínský pokrok. Aby mohla Čína vůbec nastartovat svou ekonomiku a přiblížit se západnímu světu, musela se v první řadě otevřít. Právě to, že se Hainan otevřel obchodu, ale i průmyslu, vědě a výzkumu, vystřelilo tento ostrov ze zapomnění na špičku mezi nejvýznamnější místa Číny. Otevřený obchod stejně jako v Hongkongu velmi rychle přilákal západní firmy, obchodníky a investory. Protože si ale Čína svoji zemi i obchod hlídá, nezačalo vykupování míst pro cizí hotelové komplexy, továrny a skladiště, jak je tomu jinde ve světě. Místo toho se rozběhla na Hainanu významná spolupráce s celým širým světem. Díky tomu Čína mohla a stále může si vybírat ze světa to nejlepší, inspirovat se, spolupracovat a rozvíjet vše dle svých představ a prakticky bezbřehých možností.

Jak to funguje v reálu, je možné vidět v nejjižnějším městě ostrova Sanya. Toto město je známé hlavně díky nádherné pláži lemované kokosovými palmami, po které se můžete procházet dlouhých 50 kilometrů. Ve městě najdete vedle klasických přímořských uliček, promenád a nákupních zón i ty nejmodernější a nejpřepychovější hotely, jaké si jen dovedete představit. A to vše lemované věčně zelenou přírodou, ve které se s citem mísí zemědělská pole, malebné vesničky a divoká džungle.

Hi-tech v tropech

Ovšem za obrovským úspěchem ostrova, ale i celé Číny, stojí mnohem víc, než jen obchod. Ta největší síla je v lidech a jejich umu. Čína to moc dobře ví a také to umí podpořit, využít a nastavit co nejlepší podmínky. Jedním z mnoha stovek důkazů je vědeckotechnické město Yazhou Bay, které sice stále administrativně patří pod Sanya, ale jak jeho název napovídá, je to vlastně město ve městě.

Toto město vniklo jako továrna na nápady a jejich realizaci. Snaží se využít a rozvinout vše, co ostrov nabízí. Například úrodnou půdu, a tropické prostředí. Zemědělství tak hraje na ostrově významnou roli. Protože ale planeta čelí klimatickým změnám a lidí na ní stále přibývá, vyvíjejí vědci v Yazhou Bay odolnější a výnosnější plodiny, od rýže, luštěnin a kukuřice po ovoce i zeleninu. Vývoj je zde rychlý, protože sklizeň zde díky velmi přívětivému podnebí probíhá několikrát do roka. Vědcům se tak podařilo například vyšlechtit výnosnější a kvalitnější kukuřici. Ta neslouží čínské populaci pouze k jídlu, ale také jako krmivo pro hospodářská zvířata. Základním posláním vědců je ale zachování speciálních tropických druhů, kterým hrozí zničení kvůli měnícímu se klima i lidské činnosti. A pěstování chutnějších a šťavnatějších plodů. Ne náhodou se o Sanya mluví jako o hlavní potravinové bance Číny.

Na 26 kilometrech čtverečních ale nenajdete jen zemědělská pole a budovy. Vedle centrálních budov a vědeckých laboratoří zde najdete i přístav plný průzkumných plavidel. Další oblastí, které se zde vědci věnují, je výzkum oceánu a jeho hlubin. Jihočínské moře, které ostrov obepíná, se jen pár kilometrů od bezpečných zálivů propadá do hloubky. To zde vytváří vhodné podmínky pro výzkumníky, kteří zde například vyvíjejí hlubokomořské ponorky, či výkonné lodě. Na Hainan Expu si tak můžete zblízka prohlédnout kopii ponorky, která zde byla postavena a pomocí které se vědci ponořily do temných hlubokých vod Mariánského příkopu. V Yazhou Bay vyvíjejí i systém podmořské komunikace, efektivnější rybolov, ale snaží se také o zachování a ochranu podmořského života.

Aby toto vše ale mohlo fungovat, potřebujete vědce. A vědci zase potřebují klid na práci. Yazhou Bay je proto malé město ve městě, kde najdete úplně všě, co k životu potřebujete. Moderní bydlení, obchody a zábavu, školky a školy i nejmodernější lékařské centrum, propojené s biotechnologickou laboratoří. Místo tak láká mladé talenty ze všech odvětví a to nejen z Číny, ale z celého světa. Spolupracuje proto s mnoha společnostmi, jako je Čínský institut zemědělských věd, Univerzita Zhejiang, Čínský oceánografický institut a mnoho dalších. Mladí talentovaní lidé tak mají šanci začít svou kariéru na místě, kde najdou po ruce vše potřebné k životu. Většina z toho je pro pracovníky součástí pracovní smlouvy a tedy za velmi příhodné podmínky. V areálu ale sídlí mnoho dalších přidružených či samostatných společností, jejichž pracovníci si nemohou život v komplexním městečku vynachválit. Najdete tu třeba i společnost DJI, které vyvíjí užitkové drony. Se stovkami z nich pak předvádí úžasné, pro přírodu bezpečné letecké světelné show, které dnes nabírají na popularitě.

Chráněná historie

Hainan ale samozřejmě není jen moderním městem. Může nabídnout i kouzelná historická místa. Tím nejlákavějším je ostrov Xidao. Původně malý rybářský ostrůvek je dnes turistickým centrem, romantickou zónou, kterou vyhledávají hlavně mladí Číňané pro své líbánky. Protože je ale zájem o ostrov skutečně velký, Čína tak vstup na něj hlídá a omezuje. To proto, že je ostrov poměrně malý, pouhé tři kilometry čtvereční. A také proto, že se snaží zachovat původní kulturní ráz místa, malebnou architekturu i nevšední atmosféru.

Na ostrov se dostanete trajektem. Přivítá vás moderní hala s úžasnou světelnou šou a za ní zahrady s pro Čínu tak typickými barevnými figurami v nadživotní velikosti, lampionovými tunely, dinosaury, draky a postavami z animovaných filmů. Číňané totiž umění, které by u nás bylo označováno za kýč, milují. O pár desítek metrů dál ale najdete to skutečné bohatství ostrova. Malebné domky postavené z kusů korálů, materiálu, který dalo samo moře, se střechami z palmových listů. V samém středu ostrova je řada domů chráněným místem sloužícím jako skanzen a galerie. Domky podél vody jsou pak plné restaurací, ze kterých to voní čerstvými mořskými plody a byty v nich jsou většinou k pronájmu přes Airbnb. Celý ostrov pak hlídá na nejjižnějším cípu velká socha zlatého býka.

Zelené srdce

Tou nejhlavnější předností ostrova je jeho poloha, díky které je ostrov zeleným srdcem čínského potravinářství. Navíc severní polovina Hainanu je pokryta starověkým vulkanickým polem Hainan. Pod ornicí je vulkanická hornina, která dodává rostlinám tolik potřebné živiny. To ovšem neznamená, že je jeho příroda znásilňována a přeměňována na mohutné jednolité výnosné lány. Díky poměrně hornaté krajině jsou pole, rýžoviště, plantáže a sady šetrně roztroušené po údolích. Nejsou nijak veliké, ale za to je jich hodně. Pestrost ale dává zemědělské krajině příjemný ráz. Pohled na zemědělce v klasických kuželovitých slaměných kloboucích, shrbených na rýžovišti s buvolem pasoucím se opodál se vám zaryje do srdce.

Ovšem králem mezi rostlinami je na Hainanu kokos. Kokosové palmy najdete všude a kokos je nedílnou součástí jídelníčku každého. Osvěžující kokosová voda je skvělý energetický nápoj plný tělu prospěšných látek a pije se na ostrově častěji, než cokoliv jiného. Kokosové mléko i dužina se používá ve sladkých i slaných receptech a kokosové listy dodnes v kuchyni i běžném životě používány stejně, jako před staletími.

Když zatoužíte po setrvání v zeleném ráji, není to problém. Ačkoliv se Hainan chlubí hlavně super moderními resorty, naleznete zde i možnost ubytovat se v lůně přírody, daleko od nekonečných davů, městských světel a hlučných ulic. My jsme strávili noc v Zhong Ao Hotel Shimei Bay, s koupáním za horké tropické noci v termálním bazénu s teplou vodou a zpěvu stovek nočních tvorů. Tohle místo se mi vrylo do srdce.

Yanoda!

Ovšem Hainan by nebyl tím správným rájem, kdyby nenabízel i turistická přírodní lákadla. Tím největším je přírodní park v Baoting Li, deštný prales Yanoda Rainforest. Nachází se na vrcholcích hor a zabírá a zároveň ochraňuje 123 km2 pralesa. Pro turistické využití je pak zpřístupněna asi třetina území. Do parku se dostanete autobusy šplhajícími do kopců. Nahoře návštěvníky čeká uvítací areál a upravené cesty i přírodní stezky skrz bohatý zelený deštný prales. A průvodci nadšeně volající »Yanoda«! Podle místních Yah znamená inovace, No znamená závazek a Da znamená praxi. Slovo Yanoda je ale zároveň chápáno jako pozdrav, vyjadřující přátelství a přání všeho dobrého.

Při procházce po stezkách můžete obdivovat nádherné orchideje, sto let staré keře vinné révy, tisíce let staré kapradiny, obrovské houby Reishi (lesklokorla lesklá) známé jako »božská houba nesmrtelnosti«, která je nejoceňovanějším léčivem tradiční čínské medicíny. Po kmenech se pak vinou popínavé škrtící liány, snažící se vyšplhat do vršků korun stromů. A to vše ve stínu statných Ančarů, stromů známých pod pseudonymem »chladnokrevný zabiják«. Tyto až padesát metrů vysocí giganti při poranění produkují latex, který dokáže zastavit srdce během chvilky. Dodnes je mnohde používán jako šípový jed. Proto je přísně zakázáno se jich dotýkat. Ale nebyla by to Čína, aby na vás mezi zelenými poklady nevykoukl tu kamenný bůžek a jinde dinosaurus.

Ovšem najdete tu i něco pro milovníky adrenalinu. Nejnovějším lákadlem je skleněná lávka na hoře Wuzhishan v nadmořské výšce 400 metrů. Na 257 metrů dlouhé galerii nabízí úchvatné pohledy a na špičce 108 metrů dlouhé lávky si na skleněných deskách sto metrů nad zemí připadáte jako ptáci. Součástí areálu je i Zip-line skluzavka, či obří houpačka pod lávkou.

Vidět a ochutnat všechny tropické plody, které deštný prales nabízí, ale v parku není možné. Stačí ale popojet pár kilometrů a přivítá vás tropická botanická zahrada Xinglong. Nachází se ve městě Wanning, byla postavena v roce 1957 a nyní má rozlohu 42 hektarů. Najdete v ní více než 3000 rostlinných druhů, některé v upraveném rozlehlém parku, jiné na plantážích a chráněných polích, další ve sklenících a část zahrady, která není přístupná, se také zabývá výzkumem, vývojem a samozřejmě ochranou rostlin. Zahradu vyvíjí a spravuje Výzkumný ústav tropického koření a nápojových plodin Čínského institutu tropického zemědělství. Část zahrady je ale i užitková. Z blízka si zde můžete prohlédnout stromy a keře mangostanu, durianů, kávy, pepře, vanilky nebo kakaa. Pro mě bylo překvapením vidět, z jak malinkatého kvítku na kmeni kakaovníku rostou velké plody, kakaové bobule. Ovšem ochutnat třeba pepř přímo z keře nemusí být pro každého. Plodiny ze všech těchto rostlin pak zahrada zpracovává a prodává ve svém vlastním obchodě. Kakao a čokoláda je tady tak trochu výjimkou, protože jinde v Číně populární není a v obchodech na ni běžně nenarazíte. Ovšem ta z Xinglongu je skutečně skvělá, sametová. Stejně jako silná a aromatická místní káva, či voňavá vanilka.

Z rybářské vísky surfařský ráj

O tom, že Čína je ekonomicky silná a její obyvatelé tak žijí v dostatku, svědčí i touha Číňanů po cestování, dobrodružství, zážitcích a osobitých místech. Toho využila i malá vesnička Tianxin, která se nachází jižně od Wanningu, s autonomním krajem Lingshui Li na západě, horami na severu a zátokou ve tvaru půlměsíce na jihu.

Právě zátoka je kouzlo, které místní proslavilo a přineslo do zapadlé vísky blahobyt.

Vesnice byla založena na počátku dynastie Čching (1644-1911) a v současnosti má 1 967 obyvatel, z nichž 96 procent tvoří příslušníci etnické skupiny Li. Po staletí byla živa z rybolovu a zemědělství a roční příjem na obyvatele byl jen několik tisíc juanů.

V březnu 2017 Čína založila národní tým pro surfování, kdy většina členů týmu byla z Wanningu. Poté, co se ve Wanningu usadila tréninková základna národního surfařského týmu, se životy vesničanů dramaticky změnily. Vesnice Tianxin, která nabízí dokonalou zátoku s nádhernou pozvolnou pláží i menší tréninkové říčky a kouty, tak začala prudce vzkvétat. Najdete zde spoustu surfařských klubů a škol, obchůdků, barů a restaurací, ale také hotelů a upravených pláží. To vše v jamajském stylu, včetně uvolněné atmosféry, barev a lehkých drog. Tady je oblíbený betel, který místní řadí mezi léčiva a dokonce se z něj zde snaží vědci získat prospěšné látky pro medicínské využití.

K dnešnímu dni je ve vesnici Tianxin 12 surfařských klubů. Téměř stovka místních pracuje jako trenéři surfování, další stovky živí hotely a bary. Kromě toho je v současnosti ve vesnici k pronájmu přes 200 bytů a domků. Nad vesnicí pak vzniká luxusní kemp a další ubytovací možnosti. Chen Zhenguo, stranický šéf vesnice, říká, že vesničané byli zvyklí na chudý rybářský život. Surfování a turismus ho ale zvedly o stovky procent. Nyní je roční příjem na hlavu ve vesnici včetně dětí a starých více než 25 000 juanů. Mnoho mladých lidí ve vesnici se stalo trenéry surfování, přičemž někteří z nich vydělávají 20 000 až 30 000 juanů měsíčně. Přičemž mnoho rodin pronajímá své domy a rodina si tak může vydělat až 161 600 juanů za měsíc. A většina turistů ochotných platit opět pochází hlavně z Číny. Koloběh úspěchu se tak tady příjemně uzavírá.

Helena KOČOVÁ, Peking