Levicová ekonomka Ilona Švihlíková nedávno hovořila se sinologem Vítem Vojtou v internetovém rozhovoru pro analytický web !Argument mimo jiné o de-dolarizaci, tedy o ústupu ve využívání amerického dolaru. Nedávnou návštěvou brazilského prezidenta Lula da Silvy v Číně se toto téma podle ní ještě více zviditelnilo. Švihlíková se Vojty zeptala, zdali se v Číně hovoří o tom, že by se jüan měl stát světovou měnou, protože má i dnes určité prvky mezinárodní měny. Připomenula fakt, že je jüan součástí zvláštních práv čerpání od roku 2016, což byl pro Čínu významný úspěch. Jedná se podle Vojty o okrajové téma, nebo to vzbuzuje obavy či naděje, že by jüan mohl být například hlavní měnou pro země globálního jihu? Jak ta interní debata vypadá?

Přední český sinolog Vít Vojta potvrdil skutečnost, že téma de-dolarizace se v Číně hojně diskutuje, pochopitelně i v rámci skupiny BRICS, kde Čína zaujímá přes 70 procent ekonomiky. Podle Vojty se hovoří o tom, jakým způsobem případnou de-dolarizaci nastavit i proto, že loňské sankce proti Rusku se určitým způsobem dotkly obchodu všech zemí, a to samozřejmě i Číny. Tak vznikla otázka, jakým způsobem přejít z dolaru.

„Víte, jak napětí mezi USA a Čínou roste, tak i dolar se stává něčím, co by bylo dobré nahradit. Každopádně mezinárodní platidlo musí splňovat několik atributů,“ zdůraznil Vojta s tím, že se musí jednat o měnu velké země, relativně stabilní, relativně predikovatelné, čili se dá předpokládat, jak se bude v budoucnu vyvíjet – což jüan podle jeho slov splňuje. Ale poslední atribut, tedy volná směnitelnost, to u jüanu podle Vojty stále není.

Sinolog dále v rozhovoru toto téma rozvíjel a uvedl, že čínská politická jednička - prezident Si Ťin-pching, vláda a všichni ministři mají za sebou zcela jistě expertní týmy, které zpracovávají podrobné analýzy, opatrně hodnotí výstupy a podobně.

„Číňané mají ještě v dobré paměti rok 1998, tedy asijskou finanční krizi, kdy se otevřené měny dostaly do palby spekulantů a znamenalo to pro ně tehdy strašlivé propady. Byla to tehdy pro Čínu ohromná lekce. Takže obavy a opatrnost je nyní z jejich strany značná,“ potvrdila Vojtova slova Švihlíková a sinolog dodal, že čínské banky velmi často fungují jako veřejnoprávní instituce, které, aby pustily peníze do zahraničí, tak se jim musí předložit sada dokumentů - smlouva, faktura a podobně, aby byl samotný transfer schválen.

„Domnívám se, že toto všechno posunuje jüan spíše do roviny platidla mezi státními institucemi, kde toto již nastává, ale aby se to stalo obdobou dolaru, to zřejmě ještě asi ne,“ konstatoval Vojta s tím, že zmíněná debata i toto zvažuje, ale volná směnitelnost a otevřenost měny jüanu zatím chybí.

Ekonomka Švihlíková v závěru rozhovoru připomněla fakt, že výše uvedené téma má také svá rizika.

„Asi by to bylo spojeno s tím, že Čína by měla deficit na běžném účtu, což zřejmě nechce. Diskutuje se nyní i o nějaké měnové jednotce, a to v rámci BRICS,“ prozradila ekonomka a dodala, že třeba Indie by zřejmě nebyla nadšená, kdyby měla platit právě v jüanech.

„Indie by asi chtěla používat něco jiného. Každopádně nevím, jestli by prosadili svoje rupie,“ vážila dál svá slova Švihlíková s tím, že zcela jistě ještě budeme svědky určitého procesu v těchto otázkách. Poté poděkovala Vojtovi za zprostředkování pohledu na Čínu, na její interní dění z trošku jiného úhlu, než běžně v České republice zaznívá.

„Je celkově velmi důležité se informovat o zemích, které se silně rozvíjejí, a to z jiných zdrojů, než možná jen z těch mainstreamových médií,“ konstatovala Švihlíková a dodala, že zdroje z hlavních médií jsou často podbarveny různými zájmy, které nejsou vždy v souladu se zájmy České republiky.

V samotném závěru rozhovoru Vít Vojta uvedl, že Asie je mimořádně zajímavá, krásná a pro nás také důležitá ekonomicky. V rámci hledání zdrojů a sdílení informací o Číně a asijském kontinentu zmínil sinolog také internetový server s názvem Asiaskop.cz, na který pozval všechny zvídavé čtenáře.

„Před pár lety jsme tento server založili, objevují se na něm zhruba dva nové články týdne. Je nás tam 30 autorů, kteří se Asií z různých pohledů věnují,“ uzavřel Vojta.

Radovan Rybák, zvláštní korespondent CMG v Praze