Kastelán hradu Kunětická hora Miloš Jiroušek, 4. května 2023, Ráby, Pardubicko. ČTK/Vostárek Josef

Ráby (Pardubicko) - Památkáři dokončili druhou etapu oprav hradu Kunětická hora na Pardubicku. Turistům se 13. května poprvé otevře dosud nepřístupné severní křídlo hradního paláce. Proměnu podstoupilo i jižní křídlo, které je nově ozvučeno, řekl ČTK ředitel územní správy Národního památkového ústavu (NPÚ) na Sychrově Miloš Kadlec.

"Přibydou i nové expozice, které budou na návštěvníka působit nejen vizuálním dojmem, ale také zvukově. Například v části, která je věnovaná rybniční soustavě, je slyšet šplouchání vody a vodní ptactvo," uvedl Kadlec.

V jižním křídle byl upraven povrch palácového nádvoří a obnoveny historické omítky, restaurátoři odkryli například rudkové graffiti ještě z doby Pernštejnů. Byly zrestaurovány kamenické prvky, opravily se elektrické rozvody a přibylo osvětlení. V expozicích věnovaných parforsním honům, jsou slyšet jezdci a štěkot psů, ve zbrojnici řinčení zbraní a kovářská dílna.

V severním křídle hradního paláce se návštěvníci díky nové dřevěné konstrukci poprvé dostanou až do úrovně druhého patra, odkud budou mít výhled na hrad a jeho okolí. Ve spodní části někdejšího královského sálu bude možné na novém dřevěném pódiu pořádat kulturní akce.

Během projektu "Kunětická hora - divadlo na hradě i v podhradí" byl také upraven přírodní amfiteátr v podhradí, kde se opravilo jeviště, budovy sociálního a technického zázemí a upravily okolní plochy i parkoviště. Celkové náklady druhé etapy dosáhly 83 milionů korun, NPÚ na ně získal 60 milionů korun z evropských fondů, 10,5 milionu korun ze státního rozpočtu, milionem korun přispělo ministerstvo kultury. Práce trvaly téměř čtyři roky.

V květnu před dvěma lety NPÚ zakončil první etapu oprav hradu. Projekt nazvaný Kunětická hora Dušana Jurkoviče - básníka dřeva vrátil památce zčásti podobu, jakou získala za první republiky podle plánů známého architekta. Z původního vybavení interiéru, které Jurkovič navrhl, se zachovalo jen obložení stropů a částečně i stěn v paláci v západní části hradu. Obnovy za 88 milionů korun se dočkalo západní křídlo s šestou bránou, navazující dřevěnou vestavbou, objekt bývalé dvořanské světnice a západní takzvaný Jurkovičův palác. Do jeho části byla vestavěna samonosná oceloskleněná konstrukce. Jsou v ní instalovány expozice věnované Jurkovičovi a jeho dílům a rekonstrukci hradu na počátku 20. století, kterou prováděl Muzejní spolek. Už rok předtím byla dokončena obnova prvorepublikové dřevěné verandy podle Jurkovičova návrhu.

Opravy hradu stále zcela neskončily. "Na památce nikdy nejsme ve stadiu, kde je vše hotovo. Na Kunětické hoře nás třeba čeká oprava střešního pláště na zámecké kapli, která je šindelová a dožilá. Pokračovat také budeme s opravami fortifikačních systémů, které začaly už před několika lety ," řekl Kadlec.

Hradní stavba vznikla na vrcholu Kunětické hory v polovině 14. století. Za husitských válek hrad získal hejtman Diviš Bořka z Miletínka, roku 1491 se stal majetkem rodu Pernštejnů. Ti jej zásadně přestavěli na mohutný dvouvěžový hrad s propracovaným systémem opevnění. Od druhé poloviny 16. století však ztratil na původním významu, což umocnilo jeho poškození švédskými vojsky v závěru třicetileté války. V dalších staletích hrad ohrožovalo lámání kamene, které bylo zastaveno až na počátku 20. století. V roce 1919 hradní zříceninu zakoupil pardubický Muzejní spolek, z jehož podnětu bylo ustaveno Kunětické družstvo, které následně zahájilo opravy a zabezpečovací práce. Památku vlastnil až do roku 1953, poté mu byla vyvlastněna. Pod správou státu hrad záhy zchátral, takže musel být v roce 1980 pro veřejnost uzavřen. Částečně byl zpřístupněn v roce 1993. Před koronavirovou pandemií jej ročně navštívilo kolem 35.000 lidí, vloni jich byla i vlivem pokračujících stavebních prací méně než polovina.

CTK