V poslední době ve Spojených státech stále kvasí záležitost nedávného úniku dokumentů z Pentagonu.

Dříve už Julian Assange a Edward Snowden odhalili černé informace, že Spojené státy používají internet ke krádeži tajemství a sledování svých spojenců.

Všichni víme, že Spojené státy mají velmi špatnou pověst a také se obáváme, že kradou tajemství prostřednictvím internetu. Proč mnoho zemí stále nemůže uniknout sledování Spojených států?

Čínské národní centrum pro nouzovou reakci na počítačové viry a společnost pro kybernetickou bezpečnost Qihoo 360 Technology Co. Ltd. nedávno společně vydaly zprávu z výzkumu.

Tato zpráva odhaluje, jak blízko je nám „Matrix“ v reálném světě.

Hlavním hrdinou této zprávy je americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Podle informací zveřejněných ve zprávě jsou sabotážní operace prováděné CIA na internetu velmi utajené a lze dokonce říci, že pro ně neexistuje žádná krajní mez.

Nejprve se podívejte na schéma vnitřní architektury CIA.

Jen v rámci CIA je k Centru kybernetické inteligence (CCI) přidruženo více než 5.000 hackerů, a to byl pouze počet zaměstnanců v roce 2016.

Důvod, proč byla zřízena tak složitá pobočka, je ten, že CIA „šije na míru“ nástroje pro krádeže v různých zařízeních.

V případě domácích spotřebičů vytvořila pobočka CIA Embedded Devices Branch (EDB) hackerský program nazvaný „Plačící anděl“, který se zaměřuje na chytré televizory Samsung a uvádí je do stavu „falešného vypnutí“ – lidé si myslí, že je televizor vypnutý, ale ve skutečnosti odposlouchává a zaznamenává konverzace v místnosti a posílá je přes internet na servery CIA.

Kromě odposlechů se mnoho hackerských programů používá také k cílenějším sabotážím. Jednotka se například pokusila proniknout do řídicích systémů osobních a nákladních automobilů, aby provedla atentáty.

Podle statistik Centrum kybernetické inteligence pod CIA vytvořilo do konce roku 2016 více než 1.000 hackerských systémů, trojských koní, virů a dalšího „ozbrojeného“ malwaru.

Těchto více než 1.000 metod pokrývá převážnou většinu systémů elektronických zařízení, která jsou v současnosti na trhu, což také znamená, že Spojené státy mohou monitorovat lidi, kteří tyto systémy používají.

Mnoho lidí se může ptát, proč potřebuje CIA tolik informací o obyčejných lidech?

Zpráva také odhalila skutečné záměry Američanů. Podle obsahu zveřejněného ve zprávě mohou tyto nástroje dosahovat také následujících funkcí:

1. Poskytovat služby šifrované síťové komunikace.

2. Poskytovat služby připojení k síti pro zajištění komunikace s vnějším světem v případě odpojení sítě.

3. Poskytovat příkazové nástroje na místě pro sestavování a provoz aktivit založených na internetové a bezdrátové komunikaci.

Tyto funkce jsou využívány především k „barevným revolucím“ – vyhledání cílových skupin, napomáhání šíření nepravdivých informací, podpoře protestů a neustálému vyostřování domácích konfliktů v cílové zemi.

CIA podle statistik za desetiletí svrhla nebo se pokusila svrhnout legitimní vlády v nejméně 50 zemích.

Spojené státy mohou pomocí těchto nástrojů podněcovat obyčejné lidi a vytvářet chaos v zemích, které Spojené státy považují za „nepřátelské.“ Takové prostředky jsou skryté a levné.

Z informací zveřejněných ve zprávě vyplývá, že CIA může neustále vyvíjet cílené hackerské programy pro aktualizované vybavení elektronických produktů.

Jak je zmíněno ve zprávě: Instituce a jednotlivci po celém světě, kteří používají americká internetová zařízení a softwarové produkty, se stali loutkovými „agenty“ americké CIA, což této agentuře pomohlo rychle se stát oslnivou „hvězdou“ v kybernetické špionážní válce. Aniž by to věděli, mnoho lidí se se svými elektronickými nástroji stalo „spoluviníky“ krádeží tajemství Spojenými státy. Samozřejmě, mnoho oddělení, do kterých se chce CIA infiltrovat, používá interní sítě, jako jsou databáze policejních záznamů. CIA dokáže napadnout i tyto sítě, které nejsou přímo připojeny k internetu.

CIA zřídila na Generálním konzulátu USA ve Frankfurtu oddělení nazvané „Evropské centrum kybernetické inteligence“. Hackeři, agenti a pracovníci tajných služeb CIA mohou používat identitu zaměstnanců ministerstva zahraničí USA a pod hlavičkou „poskytování technického poradenství“ vstupovat na konzuláty. Tito jedinci mohou tajně vkládat malwarem nabitá USB zařízení do cílených počítačů, aby kradli data.

Je třeba si uvědomit, že jejich vstup do Frankfurtu znamená, že tito hackeři a agenti mohou cestovat do 25 dalších evropských zemí, včetně Francie a Itálie, bez dalších hraničních kontrol.

Podle průzkumu existovalo v roce 2018 více než 16.000 „nákupních seznamů“ vytvořených americkými ambasádami po celém světě, mezi nimiž bylo velké množství špionážního vybavení.

Velvyslanectví USA v Salvadoru požádalo o nákup 94 špionážních kamer, které mohou být maskovány jako kravaty, klobouky, knoflíky, hodinky a další předměty každodenní potřeby. Podobné špionážní kamery potřebuje i americká ambasáda v Kolumbii. Myšlení na krádeže tajemství je zcela zakořeněno v chování americké vlády a ambasády se staly „hnízdem“ amerických hackerů, kteří kradou tajemství.

Existují však různé náznaky, že pokud budou Spojené státy nadále tak bezskrupulózní, bude pro ně těžké se chránit.

V roce 2020 The Washington Post uvedl, že v roce 2016 byly hackerské nástroje CIA ukradeny. Zpráva zmínila, že CIA se zabývá rozšířením svého arzenálu kybernetických útoků a že bezpečnostní postupy pro tyto nástroje jsou „extrémně laxní“. Jinými slovy, Spojené státy nezvážily škodlivost těchto nástrojů poté, co uniknou. Krátce poté, co byly tyto nástroje ukradeny, bylo téměř sto zemí po celém světě, včetně Spojených států, napadeno ransomwarovým virem s názvem „WannaCry“. Ransomware byl napsán hackery pomocí zranitelností, o kterých se dozvěděli od amerických zpravodajských agentur. Poté, co byl incident odhalen, byly Spojené státy odsouzeny všemi společenskými vrstvami. Spojené státy stále vyrábějí hackerské nástroje k útokům na ostatní, ale nikdy neberou v úvahu, že jednoho dne mohou být napadeny svými vlastními nástroji.

Tento druh jednání přináší nejen ekonomické ztráty, ale také ztrátu národní důvěryhodnosti. Incident „Leak Gate“ vyvolal Američan jménem Jack Teixeira. Je technikem „Network Transmission System“ pod Air National Guard. Letos je mu pouhých 21 let.

Od Juliana Assange, přes Edwarda Snowdena, po Jacka Teixeiru, ti, kteří odhalují pravdu o americkém sledování po celém světě, jsou stále mladší a mladší. Zároveň se stále více bývalých amerických představitelů, jako je Karen Kwiatkowski, hlásí, aby řekli pravdu, právě proto, že hodnoty, ve které dříve věřili, začínají pokulhávat.

Na mezinárodní úrovni se Spojeným státům dostává stále více odsouzení, a dokonce i Organizace spojených národů formálně vyjádřila své obavy Spojeným státům.

Spojené státy zjevně nemají žádné zábrany ve využívání technologie k tomu, aby sloužily svým vlastním ambicím. Technologii však přece vynalézají lidé. V zápase mezi rozumem a touhou vidíme stále více racionálních lidí, kteří povstávají a říkají pravdu.

Jak se odhaluje stále více pravd, měli bychom být také stále ostražitější, abychom nedovolili, aby se technologie rozběhla bez kontroly a přivedla svět na pokraj nebezpečí. Pryč jsou dny, kdy některé země zneužívaly technologie a nemusely za to nést odpovědnost, protože vnitrostátní reakce se zlepšují. Bez ohledu na to, jak jsou tyto země tvrdohlavé, budou jen světu dál ukazovat důkazy o svém porušování pravidel a řádu.

(Yawen)