Přijímací řízení na víceletá gymnázia. Ilustrační foto.  ČTK/Ožana Jaroslav

Praha - Střední školy (SŠ) nyní nepřipravují v dostatečné míře vlastní, školní přijímací zkoušky, ve kterých by mohly otestovat schopnosti uchazečů o studium lépe než v jednotných testech od Cermatu. Shodli se na tom mluvčí Cermatu Jana Patáková a ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký. Díky vlastním zkouškám by podle nich školy mohly přijímat děti, které mají ke studiu oboru předpoklady a mají o něj zájem.

Jednotné přijímací zkoušky (JPZ), které centrálně zadává a vyhodnocuje státní organizace Cermat, se skládají z didaktického testu z matematiky a češtiny. Jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení přijímacího řízení nyní musí podílet alespoň ze 60 procent, u sportovních gymnázií ze 40 procent. Zbytek mohou tvořit požadavky stanovené školou.

Podle Cermatu si střední škola může nastavit kritéria přijímacího řízení z podstatné části podle svých potřeb. Při rozhodování o přijetí uchazeče může zohledňovat například výsledky předchozího vzdělávání, umístění na soutěžích a výsledky školních přijímacích zkoušek z různých znalostí a dovedností. "Mnohé školy ale využívají JPZ jako 99procentní kritérium. Je to pro ně jednodušší. V tu chvíli závisí výsledek pouze na úspěšném složení didaktických testů, chybí zapojení školy, která ale má možnost více ovlivnit vlastní výběr studentů,“ řekla Patáková.

Podobně se vyjádřil i Hřebecký, podle něhož by školy měly jednotné testy doplňovat vlastními zkouškami ve vyšší míře než nyní. K výběru žáků by se podle něj měly více používat například pohovory či portfolia prací žáka z minulých období. Zároveň se ředitel EDUinu vyslovil pro posílení volnosti škol v přípravě vlastní části přijímacích zkoušek. "Zrušme povinnou hranici 60 procent. Pro odborné školy je nynější nastavení nevýhodné," řekl.

Mnohé dovednosti a postoje, kreativitu a motivaci ke studiu oboru podle ředitele EDUinu nemůže žák v jednotných testech od Cermatu projevit. Testy ve stávající podobě se tak podle něj stávají mechanickou zkouškou, v níž mají větší šanci na úspěch ti, kteří se naučí, jak testy správně vyplňovat a taktizovat v odpovědích.

Někteří zástupci základních škol již dříve poukazovali na to, že úkolem základních škol nemá být příprava na testy. Podle nich se v testech vyskytují například zvláštní druhy příkladů a chytáků, které se v běžné výuce neprocvičují. Jednotné zkoušky tak často nejlépe zvládají ti, co se na ně chystají v placených přípravných kurzech. Někteří odborníci i proto upozorňují, že šance na vzdělání dětí v Česku výrazně ovlivňuje ekonomické a sociální postavení rodičů.

Podle Cermatu jednotné testy odpovídají takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu, podle kterého si základní školy vytváří své učební plány. K úspěšnému zvládnutí zkoušek by tak mělo stačit dobré zvládnutí učiva základní školy, uvedla mluvčí Cermatu. Podle Hřebeckého to ale neplatí. Na víceletá gymnázia jsou zkoušky těžší, než je učivo v základních školách, přiznala dříve bývalá ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová. Od září 2022 vede Cermat Miroslav Krejčí.

Ke zkouškám na maturitní obory SŠ se letos přihlásilo rekordních 116.031 dětí, o čtvrtinu víc než před šesti lety. Velký nápor je zvláště na oblíbené maturitní obory, jako jsou gymnázia.

CTK