Žákyně se hlásí ve škole během výuky - ilustrační foto. ČTK/AP/Jean-Francois Badias

Praha - V mezinárodním srovnání jsou čeští žáci 4. tříd základních škol ve čtení s porozuměním nadprůměrní. Oproti žákům jiných států však jejich úroveň za posledních 20 let stagnuje. Ukázaly to výsledky mezinárodního průzkumu PIRLS z roku 2021 a následná analýza, kterou provedla Česká školní inspekce. Trojici nejlepších tvořily Singapur, Irsko a Hongkong. Výsledky průzkumu dnes novinářům představili zástupci inspekce.

Srovnání se koná každých pět let od roku 2001. Žáci českých škol v průzkumu z roku 2021 skončili na 16. místě z 57 účastníků, dosáhli na výsledek 540 bodů hodnotící škály, což je o tři méně než v roce 2016. Průměr států EU byl 532 bodů.

Nejlepší z Česka byli studenti z Prahy a Jihomoravského a Královéhradeckého kraje. Naopak nejhůř dopadli žáci z Jihočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Česká republika zaostala za pěti členskými zeměmi EU, které se testování zúčastnily. Nejlépe z EU dopadlo Irsko, Chorvatsko, Litva, Finsko a Polsko. Srovnatelného výsledku s českými žáky dosáhli například žáci ze Švédska, Bulharska, Norska či Itálie. Nejhůř z EU dopadla Belgie.

Testovací úlohy obsahovaly dva druhy textů, literární a informační. Otázky k literárním textům se zaměřovaly na téma, dějovou zápletku, postavy a místo děje, zatímco otázky k informačním textům se týkaly především informací obsažených v textu. Čeští žáci byli ve čtení obou typů textů stejně úspěšní. Čtyři pětiny žáků podle Zuzany Janotové z České školní inspekce dosahují přinejmenším střední úrovně četby. "To je úroveň, kdy dokáže žák vyhledat v jednoduchém textu explicitně uvedenou informaci," uvedla.

Podle analýzy čeští učitelé ve srovnání se zbytkem Evropy velmi málo podněcují žáky, aby zpochybňovali názory v textu nebo aby četli texty s různými úhly pohledu. Průměrně téměř 70 procent učitelů z členských států EU uvedlo, že podněcují žáky ke zpochybňování názorů v textu, v Česku to je pouze zhruba 35 procent. Čeští žáci se zhoršili v úrovni čtení s potřebou interpretace a posuzování. "Proto je potřeba zahrnovat ucelené texty a přidávat také jiné předměty pro procvičování čtení," řekla Janotová.

V hodinách čtení pak podle inspekce převládá procvičování vyhledávání informace v textu, vysvětlování textu či určování jeho hlavní myšlenky. "Naopak nejméně se čeští žáci ve výuce zabývají určováním postoje nebo záměru autora, posuzováním nebo hodnocením stylu přečteného textu a užitečností či důvěryhodností webových stránek," stojí ve zprávě.

Česká školní inspekce také upozorňuje na to, že je v Česku velký rozdíl mezi výsledky dětí z dobrých socioekonomických poměrů a těch z poměrů slabších. Žáci s lepšími podmínkami získali průměrně 574 bodů na testovací škále, školáci se slabšími o zhruba 90 méně, což je v EU nadprůměrný rozdíl.

Zpráva inspekce obsahuje i soubor doporučení. Mezi ně patří rozvíjení čtenářských dovedností ve výuce všech předmětů či vedení ke kritickému přístupu k informacím v digitálním prostředí. Janotová také uvedla, že je u dětí dokázaný vztah mezi schopností dobře číst a oblibou četby. "Proto je třeba volit vhodné texty k četbě," dodala.

Do hlavního testování bylo na jaře 2021 zapojeno 280 základních škol z celé ČR. Zúčastnilo se ho 8527 žáků čtvrtého ročníku ZŠ a prostřednictvím vyplňování dotazníku také 280 ředitelů ZŠ, 490 učitelů a téměř 8000 rodičů žáků.

Celosvětově se do testování zapojilo 57 zemí. Byla sebrána data od více než 400.000 žáků, 380.000 rodičů, 20.000 učitelů a 13.000 škol. 

CTK