Paní učitelka ve třídě. Ilustrační foto. ČTK/Peřina Luděk

Praha - Učitelé zřejmě budou mít od příštího roku zákonem zaručen plat kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy. Počítá s tím novela školského zákona, kterou senátní školský výbor doporučil schválit beze změn navzdory nejasnostem, z čeho se budou mzdy vypočítávat. Horní parlamentní komora má o předloze rozhodovat ve čtvrtek.

Předseda výboru Jiří Růžička (za TOP 09) poukázal na to, že podle původního návrhu měli mít mzdu stanovenu zákonem všichni pedagogičtí pracovníci podle zveřejněných údajů ČSÚ za předminulý kalendářní rok. Zúžení prosazené koaličními poslanci jen na učitele, které kritizovaly školské odbory, toto časové vymezení neobsahuje.

Ministr školství Mikuláš Bek (za STAN) uvedl, že bude třeba nalézt i s odbory kompromis a interpretaci, která nebude jednoduchá. Připustil, že při výpočtu podle dat za předminulý rok by s ohledem na inflaci mohli mít učitelé mzdy reálně kolem 115 procent průměru. Podle ministra by platy učitelů měly být propojeny s kariérním řádem. "Platy učitelů nastavit jenom podle odsloužených let považuji za strašnou chybu," dodal ministr

Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství hrubou měsíční odměnu 48.204 korun. Do dat nebyli započteni vysokoškolští pedagogové. Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů odpovídal podle propočtů ministerstva školství 113 procentům průměrné mzdy v ČR. Průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 45.259 korun, meziročně se zvedl o 1,1 procenta.

Celková výše peněz na platy učitelů bude podle schválené koaliční úpravy činit od příštího roku "v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství". Původní vládní návrh předpokládal stanovování objemu peněz na platy pedagogických pracovníků na nejméně 1,404násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok.

Nové nastavení souvisí se změnou programového prohlášení vlády. Nesouhlasily s ním vedle opozice školské odbory a další organizace, které se vzdělávání v Česku věnují. K dalším pedagogickým pracovníkům, na které se zákonná garance výše platu mezd vztahovat nebude, patří vychovatelé, asistenti, speciální pedagogové a školní psychologové. Zaručený objem platů bude podle zdůvodnění koaliční úpravy stanovený na danou školu podle vykázaného počtu učitelů i dalších pedagogických pozic. Bude na řediteli školy, jak tento garantovaný objem platů v rámci tarifní a nadtarifní složky platu rozdělí.

Novela má také umožnit, aby odborně vzdělaní vysokoškoláci mohli učit předměty podle své profese po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách. Tito nepedagogové si budou muset pedagogické vzdělání podle novely doplnit, pokud by chtěli dál učit. Změna je reakcí na nedostatek učitelů zejména přírodovědných oborů. Nesouhlasí s ní asociace děkanů vysokoškolských fakult a některé učitelské spolky. Růžička v rámci doprovodného usnesení k novele .

Výbor debatoval především o tom, zda školské logopedy nepřejmenovat na "speciální pedagogy pro vady a poruchy řeči", aby si je veřejnost nepletla s klinickými logopedy, tedy zdravotnickou profesí. Bek označil obavy za liché. Podle Asociace klinických logopedů ČR by lidé nebyli schopni rozlišit, kdo je zodpovědný za diagnostiku a terapii a kdo je zodpovědný za výchovně-vzdělávací intervenci. Podle Asociace logopedů ve školství novela vymezuje kvalifikační předpoklady školských logopedů, kteří nemají ambice působit jinde než ve školství. Změnu názvu profese výbor nepodpořil. Je to učitel řeči, je to význam slova logoped.

Novela také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Předloha má posílit pravomoce ředitelů škol ve vztahu k metodám a formám vyučování, které nyní vyučující mohou volit podle vlastního uvážení.

CTK