Snímek: Prodavačka ukazuje durian importovaný z Thajska v obchodním centru ve městě Nanning (Nan-ning), hlavním městě Zhuangské (Čuangské) autonomní oblasti Guangxi (Kuang-si) v jižní Číně, 15. července 2022./CFP

Autor tohoto článku Djoomart Otorbaev je bývalý premiér Kyrgyzské republiky, profesor ve Škole Pásma a stezky na Pekingské normální univerzitě a autor knihy s názvem Znovuzrození ekonomiky Střední Asie ve stínu nové velké hry.

V letošním roce je 10. výročí globální iniciativy Pásmo a stezka, kterou poprvé předložil čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) během své návštěvy v Kazachstánu v roce 2013. Komplexní spolupráce mezi Čínou a Střední Asií má skutečně neomezené možnosti. Nejdůležitější je, že v průběhu desetiletí spolupráce vznikla atmosféra vzájemné důvěry.

Nyní je čas ještě hlubšího hospodářského zapojení, které má neomezený potenciál. Na letošní rok byly naplánovány významné události na vysoké úrovni – první Summit Číny a zemí Střední Asie a třetí Fórum pro mezinárodní spolupráci v rámci Pásma a stezky. Uvedl to čínský ministr zahraničí Qin Gang (Čchin Kang) 7. března na tiskové konferenci v rámci letošních čínských výročních dvou zasedání.

Jakým směrem by se však měly rozvíjet hospodářské vztahy mezi Čínou a Střední Asií? Je možné v této spolupráci stanovit nějaká konkrétní měřítka? V tomto článku chci zdůraznit, že příklad hospodářské spolupráce s vysokým dopadem v Asii již existuje a není daleko od nás – ve spolupráci mezi Čínou a zeměmi Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

Od roku 2020 se země ASEAN staly hlavními obchodními partnery Číny a překonaly giganty světové ekonomiky, jako jsou EU a Spojené státy. Nejnovější údaje z čínské Hlavní celní správy (GAC) ukázaly, že loňský obchod Číny s ASEAN dosáhl 6,52 bilionu yuanů (949 miliard dolarů), což je další působivý nárůst o 15 procent oproti předchozímu roku. Čínský vývoz tvořil 3,79 bilionu yuanů (552 miliard dolarů), což je zvýšení o 21,7 procenta, a dovoz tvořil 2,73 bilionu yuanů (397 miliard dolarů) s nárůstem o 6,8 procenta.

Skutečnost, které věnuje pozornost málo odborníků, je pozoruhodná. HDP na hlavu v zemích ASEAN je 5.700 amerických dolarů, téměř stejné jako ve Střední Asii, kde je to 5.300 dolarů. Jak se však rozvíjí hospodářské vztahy Číny se Střední Asií?

Obchodní obrat Číny se zeměmi Střední Asie dosáhl v roce 2022 hodnoty 70,23 miliardy amerických dolarů, což je nárůst o asi 40 procent ve srovnání s rokem 2021. Podle GAC jsou statistiky obchodu s Čínou podle zemí v roce 2022 následující: obchodní obrat s Kazachstánem činil 31,17 miliardy dolarů s 23,6procentním růstem ve srovnání s minulým rokem, s Kyrgyzskou republikou to bylo 15,50 miliardy dolarů s nárůstem o 5 procent, s Tádžikistánem 2,6 miliardy dolarů se zvýšením o 40,4 procenta, s Turkmenistánem 11,18 miliardy dolarů se zvýšením o 52 procent a s Uzbekistánem 9,78 miliardy dolarů s nárůstem o 21,8 procenta. Kromě toho se Čína stala největším investorem v Kyrgyzské republice a Tádžikistánu, druhým největším v Uzbekistánu a čtvrtým největším v Kazachstánu.

ASEAN a Střední Asie se samozřejmě výrazně liší populací a velikostí ekonomik. Obyvatelstvo členských zemí ASEAN je více než 680 milionů lidí, zatímco populace zemí Střední Asie je téměř devětkrát menší s pouze 76 miliony lidmi. Avšak i s ohledem na tyto objektivní faktory by kvalita interakce Číny se zeměmi ASEAN měla bezpochyby sloužit jako příklad spolupráce Číny se zeměmi Střední Asie.

Struktura obchodu Číny se Střední Asií navíc zůstává jednostranná a její export do Číny spočívá především v dodávkách ropy a plynu. Proto je v nadcházejících letech třeba udělat mnoho práce na zvýšení a diverzifikaci obchodního obratu.

Vynikajícím příkladem výstavby plánované železnice Čína-Kyrgyzstán-Uzbekistán, která povede komplikovanou horskou krajinou, je vysokorychlostní železnice Čína-Laos uvedená do provozu na konci roku 2021.

Snímek: Vysokorychlostní vlak (EMU) na železnici Čína-Laos přejíždějící hlavní most přes řeku Yuanjiang (Jüan-ťiang) v jihozápadní čínské provincii Yunnan (Jün-nan); 3. prosince 2021/ Agentura Xinhua (Sin-chua)

Tato elektrifikovaná železnice, která přepravuje cestující i zboží, má z Kunmingu (Kchun-ming) v jihozápadní čínské provincii Yunnan (Jün-nan) až po hlavní město Laosu Vientiane délku 1.035 kilometrů, včetně 422 km v Laosu. Díky této železnici se doba cesty mezi oběma městy zkrátila o asi deset hodin. Vysokorychlostní vlaky se pohybují rychlostí 160 km za hodinu a procházejí horskými oblastmi. Na nových úsecích železnice o délce více než 900 km bylo postaveno 167 tunelů a 301 mostů.

Vzhledem k těmto skutečnostem se domnívám, že je zřejmě nutný pravidelný trojstranný dialog Čína-ASEAN-Střední Asie. V tomto formátu si účastníci setkání budou moci vyměnit konkrétní zkušenosti v oblasti hospodářské a investiční spolupráce, čímž si navzájem přinesou výhody.

Kromě sdílení cenných zkušeností by měla být v zemích tohoto regionu organizována různá fóra. Podle Mezinárodního měnového fondu budou asijské ekonomiky přispívat až 75 procenty ke globálnímu růstu. Úzká spolupráce mezi asijskými zeměmi a regiony se stává zjevnou nutností.

Ta